Jednou z nich byla dáma známá jako Calamity Jane. Její občanské jméno znělo Martha Jane Canarry-Burke. Narodila se 1. května 1852 v Missouri. Byla nejstarší ze šesti dětí. Její otec byl prý seržant, který sloužil v pevnosti Fort Laramie. Po skončení služby se oženil a rozhodl se stát rolníkem. Nedlouho poté přišla na svět malá Jane, ale poklidný rodinný život neměl dlouhého trvání. Jedna z verzí jejího životního příběhu vypráví, že jednoho večera přepadla osadu, kde rodina žila, tlupa Siouxů a její otec byl při útoku zabit. Matka byla raněna šípem do oka a ztratila vědomí. Indiáni ji díky tomu považovali za mrtvou, a tak unikla mučení. Jane, která byla ukryta pod padacími dveřmi, ani nezaplakala… Když její matka opět nabyla vědomí, vypravila se pro pomoc do pevnosti Fort Laramie a po jednom dni k pevnosti došla. Tam ji vojáci sice ihned ošetřili, ale nakonec zemřela ve strašných bolestech na gangrénu.
Na památku neštěstí, které na malou Jane udeřilo, ji pojmenovali Calamity, a tak se stala miláčkem pevnosti. Jane až do své dospělosti žila mezi lovci kožešin a indiánskými ženami, které se o ni starali.
Právě drsné prostředí přispělo k její povaze a Jane se chovala spíše jako muž než křehká žena. Ráda hrála karty, popíjela a prý klela jako oni. Také se oblékala jako muž.
Protože vyrostla mezi vojáky, pohrdala civilisty a milovala uniformy. Proto se také poprvé vdala za seržanta Shawa. Když její manžel vyrazil proti Siouxům, přestrojila se za vojáka a tajně vyrazila s výpravou, aby své lásce byla nablízku. Když byla odhalena, byla přijata alespoň mezi markytánky a po návratu se starala o jídelnu poddůstojníků.
Další osudy její prvního chotě zmizely v prachu dějin. Jisté je, že na jeho místě se objevil jistý James Butler, zvaný také Wild Bill Hickock. Jane tehdy bylo osmnáct a Billovi třicet jedna let. Narodila se jim dcera Jany, ale po dvou letech pohnutého života požádal Hickock o rozvod. Jejich dceru dostal do opatrování jejich přítel.
Hickock se se znovu oženil v roce 1876 s cirkusovou královnou Agnes Laekovou. Jane, které byla opět svobodná, pokračovala ve svém potulném a nespoutaném životě. Nakonec se znovu provdala za průmyslníka z Montany a adoptovala dceru jedné z kurtizán Belle-Star, kterou vydávala za sestru. Její manžel ale adoptovanou dcerku nepřijal, a tak od něj Jane odešla. Dítě musela vrátit nežádoucí matce, a tak zůstala opět svobodná.
V roce 1875 se objevila v Black Hills s výpravou Newtona Jennyho, kterou doprovázela jako kočí. Sama o sobě vyprávěla, že sloužila jako zvěd generála Crooka za tažení proti Siouxům a Cheyennům v roce 1876.
Po splnění několika poslání, v nichž projevila svoji statečnost, se znovu o Jane dozvídáme až v roce 1893, kdy účinkovala v Buffalo Billově Wild West Show. Těžko se však přizpůsobovala novému prostředí a měla silný odpor ke snobům anglické společnosti. Jane měla i silný sklon k alkoholismu a Buffalo Bill nemohl trpět, aby Jane špatným příkladem ovlivnila jeho zaměstnance. Z tohoto důvodu s ní zrušil smlouvu. Vrátila se tedy do Montany nedaleko města Billings. Celé dny trávila v sedle na svém černém koni Satanovi.
Odmítala každou poklidnou práci a neumoudřila se ani v pozdním věku. V Billing Gazette z roku 1902 se například píše, jak se Jane po přemíře požití alkoholu vrhla se sekerou v ruce na dvě zákaznice a vyhrožovala, že je rozseká na kousky, až musela být odzbrojena prodavači. Nikdo si nedovolil Jane žalovat.
Přes svoji nezkrotnost a divokost však měla citlivou duši. Když vypukla epidemie neštovic v Black Hills a Jane se dozvěděla, že horníci jsou ponecháni svému osudu, vypravila se jim na pomoc a nedbala na možnost nákazy.
Po mnoha dalších dobrodružstvích zemřela v chudobě 1. srpna 1903 (podle některých pramenů však až v roce 1912) v penzionu hornického tábora Terry nedaleko Deadwoodu.
