Historikům se podařilo identifikovat 552 obětí holokaustu z řad někdejších studentů a absolventů Masarykovy univerzity. Jejich jména si přečtou návštěvníci výstavy, která dnes začala na Žerotínově náměstí v Brně. Za každým jménem se skrývá příběh, který byl přerván či zničen, řekl při zahájení výstavy prorektor Jiří Hanuš.
Včera uplynulo 80 let od prvního transportu z Brna do ghetta v Minsku. Domů se vrátila jen hrstka deportovaných. Byl to transport smrti, řekl předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Zdůraznil nutnost připomínat si oběti i hrdiny minulosti a bojovat proti xenofobii, antisemitismu i v současnosti.
Studenty židovského původu, kteří se na Masarykově univerzitě vzdělávali v letech 1919 až 1939, dohledávali odborníci v univerzitním archivu podle záznamu o náboženství. Tehdy šlo o povinný údaj. Nalezli 1107 lidí, nejsou mezi nimi ti, kteří deklarovali, že jsou bez vyznání. Následně historici všechna jména prověřovali v databázích obětí holokaustu v Terezíně, Izraeli, Německu a Spojených státech. Výstava pak zmiňuje 552 studentů a absolventů, jejichž jména se podařilo v databázích nalézt. Většina byla zavražděna.
Eva Yildizová z Židovské obce Brno zmínila, že z celých rodin často zbyli jen jednotlivci a trauma způsobené ztrátami, bolestí a strachem se přenášelo i do dalších generací. Připomínat si konkrétní jména a osudy pokládá Yildizová za jednu z cest, jak vychovávat společnost k toleranci a respektu k jinakosti.
Na Masarykově univerzitě studovali za první republiky mnozí cizinci, mezi nimi i židé, třeba z dnešního Běloruska, Ukrajiny, Moldavska, Polska a Pobaltí. Koncem 30. let začali židovští studenti i pedagogové čelit restrikcím, nakonec museli univerzitu opustit.
Zdroj: ČTK
