Ve všeobecném povědomí přežívá Karel Čtvrtý v nesmrtelném ztvárnění Vlastimila Brodského ze stejně nesmrtelné filmové zpěvohry Noc na Karlštejně. Skutečný Karel byl ale poněkud odlišnou osobností. Jak poznamenal jeho životopisec František Kavka, “vzbuzoval více úcty než sympatií”. V německém prostředí je označován za “otce Čechů, ale otčíma Němců”. Přijměte pozvání k malé procházce po méně známých okolnostech života největšího českého panovníka.
Záhadná změna jména
Dědic českého trůnu se otci Janovi Lucemburskému a matce Elišce Přemyslovně narodil 14. května 1316 v některém z městských domů. Pražský hrad byl po požáru z roku 1303 neobyvatelný. Pokřtěn byl tradičním jménem českých králů Václav. Karlem se stal až při biřmování v Paříži roku 1322. K původnímu jménu se již nikdy nevrátil, a to přesto, že věděl, s jakou úctou bylo v té době v Čechách vyslovováno. Šlo mu o odkaz Karla Velikého? Nebo vadilo, že jméno Václav nedokázali ve Francii nebo v Itálii vyslovit? Nevíme.
Tajemný Vilém
Na samém sklonku života, na přelomu let 1377 a 1378, vykonal starý císař Karel cestu do Francie. Máme o ní k dispozici podrobnou oficiální relaci, kterou nechal sepsat synovec Otce vlasti, francouzský král Karel Moudrý. Tato 750 let stará reportáž obsahuje také stručnou informaci, že císaři byl představen jeho syn Guillaume, neboli Vilém. Byl už ve věku, kdy se mohl ženit, tedy asi čtrnáct let. Všechno nasvědčuje, že tento Vilém vzešel z milostného vztahu, který Karel IV. navázal během své návštěvy u papežského dvora v Avignonu. K levobočkovi se každopádně hlásil a zařídil pro něj ještě před smrtí u papeže povolení k sňatku. Zde jakákoliv další stopa po jediném známém Karlově nemanželském dítěti mizí, zbytek zůstává na naší představivosti.
Praha, třetí Řím
Karel IV. se zapsal do dějin jako zakladatel novodobé, “velké” Prahy tak, jak ji dnes známe. Méně známým faktem je, že se Karel osobně podílel na projektování nové podoby hlavního města. Byl velkorysý, například dnešní Karlovo náměstí bylo ve své době největším náměstím Evropy – a jedním z největších zůstává dodnes. Méně známým faktem je, že Karel chápal Prahu po Konstantinopoli jako další dědičku Říma coby města, které vládne světu. A protože se antický Řím rozkládal na pověstných sedmi pahorcích, nechal tak postavit i svou novou Prahu.
Krasavec jako Brodský? Ani náhodou
Karel IV. se často nechával zpodobňovat, patřilo to k jeho představě o panovnickém majestátu – a nutno poznamenat, že Karel byl v oblasti sebepropagace opravdovým mistrem! Skutečná císařova podoba ale byla trochu jiná než jak ji máme zažitou i díky už zmíněné Noci na Karlštejně. Ve skutečnosti dříve pravidelnou tvář Karla IV. od úrazu z roku 1350 hyzdila jizva, která se táhla přes celou tvář. Karlův nos se vyhnul do strany, postava se sehnula. Otec vlasti chodil nahrbený a když se potřeboval ohlédnout, musel otočit celým tělem. Průzkum dobře zachovaných kosterních pozůstatku Karla IV. ukázal, že Otec vlasti měřil asi 173 centimetrů a ve své době tak patřil k mírně nadprůměrně vysokým lidem. Měl hnědé oči a hnědé vlasy s čelní pleší. A co asi překvapí: Karel IV. měl silnou svalnatou postavu těžkého atleta.
