Obrovské zklamání čekalo děti v Kurdějově, které strávily odpoledne „dýňováním“. Při něm si vyřezávaly halloweenské dýně, aby je pak zapálené nechaly hořet v místním parku. Jejich radost však brzy poté zhatil místní farář. Dýně, které podle něj symbolizují Satana, rozšlapal. Chtěl je prý ochránit před jeho vlivem.
Dětem se omluvil
„Při vyjití z fary, v neděli večer, jsem uviděl před naším posvátným územím umístěné četné symboly satanistického svátku ,Halowin‘, který se zrodil ve zpohanštělém současném světě jako protiváha našich blížících se svátků ,Všech svatých‘ a ,Dušiček‘, jednal jsem podle své víry a povinnosti být otcem a ochráncem svěřených dětí, ,duší‘, a symboly odstranil,“ vysvětlil svůj čin v dopise Jaroslavu Matýškovi (Sdružení kurdějovských občanů), starostovi Kurdějova, který ho následně zveřejnil na Facebooku obce.
Smejkal se hájil tím, že nevěděl, že dýně byly výtvorem dětí. To se měl dozvědět až další den. „Kdybych to věděl, navzdory své povinnosti jednat proti zlu rozhodně a radikálně, bych zvážil okolnost, že se také dotýkám citů bližních, zvl. dětí a tomu bych přizpůsobil vnější projev svého činu,“ napsal také. Dětem se proto omluvil, nicméně své spoluobčany vyzval, ať se zamyslí nad tím, že jeho povinností je chránit jako autorita a kněz děti a rodiny před skrytým duchovním zlem. A věří, že nikdo z těch, kdo před „svatostánkem“ umístil „symboly duchů“ neboli v jeho pojetí symboly zla, nechtěl vyjádřit pohrdání tím, co je katolíkům svaté, a že jednal v nevědomosti.
Svátek satanistů
Jeho „péče“ o duchovní blaho svých oveček se však s kladnou odezvou nesetkala. Některé děti se nad tou zkázou podle Břeclavského deníku, který o celé události informoval jako první, rozbrečely, jejich rodiče cítili spíš hněv. Kněze nepochválil ani Pavel Kafka, generální vikář brněnské diecéze, a upozornil ho na nevhodnost jeho chování. „Vedení brněnské diecéze se s tímto chováním neztotožňuje a bude vzniklou záležitost řešit,“ napsal Kafka starostovi a požádal ho, ať předá omluvu i dalším obyvatelům této obce se zhruba čtyři sta obyvateli.
Některé církevní proudy přitom proti Halloweenu poměrně aktivně brojí. Například exorcista Matúš Marcin, člen Mezinárodní asociace exorcistů v Římě, považuje Halloween za pohanský a okultní svátek, který se podle jeho slov „z nevědomosti a lehkovážnosti velmi rozšířil i mezi křesťany“. Tvrdí, že jej milují věštci, kouzelníci, mágové a především satanisté, kteří jej spolu se svátkem čarodějnic na Valpuržinu noc považují za nejdůležitější oslavu v roce. Navíc upozorňuje na to, že díky velkému mediálnímu pokrytí je toto období vhodné pro nábor nových členů okultních skupin.
BBC, které zprávu o knězi z Kurdějova zveřejnilo na svých webových stránkách, mimo jiné upozorňuje na to, že Česko patří k nejateističtějším zemím světa.
Tragická oslava
Zatím nejhorší Halloween se odehrál minulý rok v jihokorejském Soulu. V davové tlačenici tam při oslavách tohoto svátku zahynulo nejméně 158 lidí a dalších téměř dvě stě bylo zraněno. Většinovou příčinou úmrtí účastníků akce, z nichž mnozí byli oblečeni v maskách a halloweenských kostýmech, byla zástava srdce, další se udusili nebo je ušlapal dav. Jihokorejský prezident Jun Sok-jol kvůli této tragédii následně vyhlásil státní smutek.
Halloween
Halloween je původně keltský lidový svátek zvaný Samhain, který se slaví 31. října, na hranici mezi létem a zimou, den před křesťanským svátkem Všech svatých. Oslava se zachovala především v anglosaských zemích, převážně v USA, Kanadě, Velké Británii, Irsku a Austrálii. Název vznikl zkrácením anglického „All Hallows‘ Eve“, tedy „Předvečer Všech svatých“. Historie Halloweenu sahá až do doby před naším letopočtem, ale mnohé zvyky z původních oslav se dochovaly dodnes. Lidé před svými domy staví malé oltáře, k jejichž stavbě používají vyřezávané dýně, a místo ohňů se zapalují svíčky. Vystěhovalci z Irska přenesli v 19. století tento zvyk do USA, kde se všeobecně rozšířil, a odtud ho s expanzí americké kultury přejímaly další země.
