Historie platidel je stejně stará jako lidstvo samo. Odnepaměti totiž bylo potřeba měnit své zboží případně si „kupovat“ jiné – potřebné. Jak se u nás psala historie této oblasti? Jak jsme se vlastně dopracovali až ke koruně?
Na počátku všeho stál směnný obchod
Ten byl naprosto běžný do té doby, než lidé začali využívat jako platidlo drahé kovy. Směnný obchod využíval už pravděpodobně pravěký člověk, který když vypěstoval nebo ulovil více než stačil spotřebovat, začal obchodovat. Směnný obchod byl ale využíván i v koloniální éře a v některých případech se s ním můžeme setkat dodnes.
Peníze nepeníze
Určitým druhem směnného obchodu byly i komoditní peníze, což byly například mušle, lastury, plátna, dobytek nebo i drahé kovy. Právě posledně jmenované si vydobyly největší oblíbenost. Postupem času došlo i na ražbu daných kovů do tvarů mincí, které měly vždy stejnou velikost, hmotnost i ryzost. Toto následně položilo základ dnešním penězům.
V polovině 10. století se na území Velké Moravy k platbě používaly drobné plátěné síťované šátečky – plátna, která neměla žádnou užitkovou hodnotu. Ty byly využívány především k drobnějším obchodům. Hodnotnější věci se kupovaly za hřivny, kterými se označovaly kovové a bronzové předměty.
První opravdové mince
Prvními stříbrnými mincemi, které byly raženy na území římského státu od roku 211 př. n. l. byly Denáry. Stejný název dostaly i první české mince, které nechal razit Boleslav I. koncem 10. století a razily se až do roku 1300, kdy proběhla mincovní reforma Václava II. Ten následně nechal tisknout v mincovně v Kutné Hoře pražský groš.
Stříbrná jednostranná mince knoflíkového tvaru, která byla na českém území zavedena počátkem 13. století Přemyslem Otakarem I. se nazývala Brakteát. Tyto mince byly velmi těžké a zpočátku také větších rozměrů. Někdy byly nazývány Denárem a rovněž jejich platnost ukončila výše zmíněná reforma.
Nová doba mincí
Na užívání denáru navázal pražský groš. Jeho název pochází z latiny a znamená tlustý denár. Groš se dělil na dvanáct parvů, tedy menších mincí. Celou tuto éru započal právě Václav II. se svou mincovní reformou., na které v roce 1300 spolupracoval s italskými právníky a bankéři. Vydal rovněž i horní zákoník, který upravoval podmínky pro těžbu a zpracování stříbra.
Mince však postupně ztrácela na své váze i ryzosti, v době husitských válek byla dokonce ražba zcela přerušena. Opět obnovena byla během měnové reformy Jiřího z Poděbrad. Ražbu pražské groše zcela ukončil až Ferdinand I. v roce 1547, kdy jej vystřídal stříbrný tolar.
(Pokračování příští týden)
Zdroj: Česká mincovna
