Honza Nohejl je sympatický třicetiletý manžel Jany a táta dvou krásných malých dětí Rozárky (2,5) a Patrika (1,5). Z rodinné idyly ve Františkových Lázních ho vytrhla rakovina. Život mu může zachránit jen darování krvetvorných buněk. Vhodný dárce ale v registru zatím není, a jeho čas nemilosrdně utíká.
Honzovy první problémy se začaly projevovat u sportu, kdy se neobvykle zadýchával při běhu s jeho ženou. „Měsíc po svatbě jsem se začal cítit trochu nemocný. Zašel jsem za obvodní doktorkou, která měla podezření z vyšetření krve, kde byly zvýšené nějaké parametry zánětu,“ popisuje Honza začátek nemoci s tím, že mu nejprve objevili nějaký útvar v mezihrudí. „Rozjelo se kolečko vyšetření, které končilo diagnózou B-Lymfom,“ dodává Honza.
Po sedmiměsíční chemoterapii to vypadalo, že se Honza uzdravil. Jenže vše bylo jinak. Takřka na den po roce udeřila jiná nemoc. Bohužel také zhoubná. Leukémie. „O rok později jsem si nahmatal zvětšenou uzlinu na krku, šel jsem na biopsii a potvrdili mi návrat onemocnění. Kde už se rozhodlo o transplantaci, protože ta nemoc přišla s větší agresivitou,“ dodává.
Jediná možnost na záchranu Honzy byla transplantace kostní dřeně – krvetvorných buněk. Nepříbuzný dárce, který by s ním měl všechny shodné znaky, se bohužel nenašel. A tak přišel na řadu jeho bratr Kuba, který Honzovi na Vánoce 2018 bez mrknutí oka daroval životadárnou tekutinu. „Nenašel se ideální dárce. Takže se sáhlo po horší shodě z rodiny, dnes už mají lékaři metodu, díky které jsou schopni transplantovat i s ne úplnou shodou,“ popisuje Honza záchranu života bratrem.
Vypadalo to, že se vše v dobré obrátilo. Janě a Honzovi se během krátké doby narodily dvě děti. Starší Rozárka se narodila po umělém oplodnění, protože si Honza před chemoterapií nechal zmrazit sperma. Narození mladšího Patrika, který byl neplánovaně počat přirozenou cestou nedlouho po narození Rozárky, byl přitom zázrak, se kterým medicína ani Honza a Jana kvůli potlačení plodnosti chemoterapii vůbec nepočítali. „Rozárka a Patriček, pro ně žijeme a oni žijí pro nás, prožívali jsme krásné chvilky, chodili jsme na procházky, na hřiště…,“ popisuje maminka Jana šťastné chvíle s rodinou.
Další úder
Vše vypadalo nadějně a mladá rodina mohla konečně začít žít. Prožili společně krásné Vánoce a Silvestr. Až do letošního ledna, kdy šel Honza na pravidelnou kontrolu. Ukázalo se, že leukémie udeřila znovu. „Honzovi se po čtyřech letech leukemie vrátila a mně se zhroutil život, zhroutil se život i jemu. Nevíme, co nás čeká dál. Musíme věřit v nějaký zázrak, že se to podaří, že v dnešní době, v 21. století to dokážou nějak zvládnout. Doufám hlavně v to, že se nám tatínek vrátí domů,“ říká Jana. Následoval okamžitý nástup do nemocnice. „Malý byl zvyklý s manželem usínat, oni se hodně tulili a mazlili. Co Honza odjel do nemocnice, tak první tři dny to bylo pro malého hodně těžké,“ dodává.
A potlačování Honzovy imunity kvůli transplantaci kostní dřeně. Jenže zatím není vhodný dárce. „Bráchu už nechtějí dávat, protože jeho imunitní systém není takový, aby zvládl tu nemoc zarazit, takže se snaží sehnat ideálně dárce cizího,“ říká Honza.
„Bohužel po čtyřech letech se ta nemoc zase vrátila. Je jakýmsi štěstím v neštěstí, že u Honzy máme šanci znovu udělat transplantaci krvetvorných buněk a je šance, že dosáhneme úplného uzdravení. Tehdy měl Honza dárce v rodině, nyní hledáme dárce v registru nepříbuzných dárců,“ říká primář Hematologicko-onkologického oddělení Fakultní nemocnice Plzeň, MUDr. Pavel Jindra, Ph.D.
Každý může darovat život
Jedinou možností, aby Honza mohl dál žít, je, že se pro něj nějaký dárce najde. Co nejdříve, jde totiž o čas. V naší zemi jsou dva registry dárců kostní dřeně. Přihlásit se do nich může každý zdravý člověk ve věku od 18 do 35, v druhém pak do 40 let. Podrobné informace najdete na registr.kostnidren.cz a darujzivot.cz. Dárci se nemusí při zařazení do registru ničeho obávat, lékaři pouze buď odeberou nepatrné množství krve. „Druhou možností je, že se nemusí brát krev, ale vezmeme si vzorek ze sliznice dutiny ústní takovými štětičkami,“ dodává primář Jindra. Jen jedno procento registrovaných se v budoucnu stane dárcem, protože má potřebné shodné znaky s nemocnými.
Ani samotné darování není žádné drama, lékaři dnes používají dva postupy. „Ten klasický, kdy se člověk asi na půl hodiny uspí, v celkové anestezii se pak z lopaty kosti kyčelní opakovanými vpichy speciálními jehlami nasaje přibližně pět procent objemu kostní dřeně a ta se pak dá pacientovi,“ popisuje primář Jindra. Druhý způsob vypadá jako o něco málo časově náročnější darování krevní plazmy, kdy se dárci odebírá krev a z ní se rovnou oddělí krvetvorné buňky. „Ty na přístroji zvaném separátor přes periferní žíly separujeme a získáme je,“ dodává primář. Ze separátoru se pak krev vrací dárci přímo do žíly a jeho organismus si nové krvetvorné buňky zanedlouho znovu obnoví. O způsobu odběru rozhoduje vždy dárce. Několik hodin našeho života na krevním separátoru tak může darovat život třeba právě Honzovi nebo stovkám dalších lidí, kteří čekají na zázrak.
Už v pondělí 27. března proběhne v Rock Café Praha na Národní třídě velký benefiční KONCERT PRO ŽIVOT s možností přihlásit se přímo na místě do registru dárců kostní dřeně. S sebou je potřeba mít pouze občanský průkaz a kartičku zdravotní pojišťovny. Na místě zaregistrovaní dárci budou mít vstup na koncert, který organizuje Honza Tuna s Českým národním registrem dárců dřeně a Rock Café, zdarma.
Zdroj: Tuna Versus
