„Na vše se snažím dívat pozitivně, a i na to, co nám v uvozovkách může dobrého přinést to, čím teď procházíme. Myslím si, že lze vytěžit, byť za cenu extrémních nákladů, něco pro rozvoj Prahy,“ doufá primátor Zdeněk Hřib (Piráti).
Je to skoro hloupé se ptát, ale jaký byl pro Prahu minulý rok?
Byl samozřejmě velice obtížný s ohledem na to, že jsme celý rok intenzivně řešili koronavirus. Myslím, že v rámci možností si Praha nevedla špatně a většina loňských úspěchů se vztahovala ke covidu. Jako první jsme zavedli nošení roušek v hromadné dopravě a vnitřních prostorách, pak to od nás okopírovala vláda. Rozšiřovali jsme testovací místa, nakupovali jsme ochranné pomůcky, díky pomoci Tchaj-wanu jsme dostali roušky a ventilátory. Nezapomněli jsme na naše podnikatele, zatímco vláda původně ano.
Proto vznikl program COVID Praha a díky tomu jsme poskytli záruky za úvěry v celkové výši přesahující 1,6 miliardy korun. Mysleli jsme na seniory, poskytovali jsme jim dobrovolníky, spustili jsme portál covid.praha.eu, kde si lidé mohou najít testovací místa s volnými kapacitami, rozšířili jsme ho i pro Středočechy a web dokonce získal ocenění v soutěži Společně otevíráme data Nadace OSF. Je to web úspěšný, navštěvují ho desítky tisíc lidí.
Ke konci roku jsme čelili možné finanční likvidaci samospráv, když byl přijat ve Sněmovně daňový balíček bez jakékoliv kompenzace pro samosprávy. Pro nás by to znamenalo, že bychom nemohli Prahu rozvíjet, mělo by to dopad třeba na městské služby, které by byly dražší nebo méně kvalitní. Naštěstí se nám spolu s ostatními samosprávami povedlo zajistit, že došlo alespoň k částečným kompenzacím. Praha i tak přijde o 9,5 miliardy korun, to je více než 15 procent daňových příjmů a někde se to projevit musí.
Udělali jsme proto web rozpoctovyhazard.praha.eu. Tam si lidé mohou naklikat varianty, kde by mohlo město ušetřit. Je to spíše pro ilustraci, aby měli představu, za co město utrácí peníze, aby se jim žilo lépe, a co ty věci, které město financuje, stojí. Jsou tam třeba varianty zdražení parkovacích karet nebo hromadné dopravy, ale nyní se k tomu město nechystá. O tom lze uvažovat, až se překlene krize a lidé nebudou mít existenční obavy.
Vytěžit něco pro rozvoj Prahy
O co všechno Praha kvůli covidu přišla?
Nemůžeme a nechceme brzdit rozběhlé investice, pokračuje sázení stromů, obnova vozového parku pražské MHD, rekonstrukce Václavského náměstí, stavba nových škol a školek. Jsme samozřejmě obezřetnější s nastartováním nových projektů, ale ty klíčové, jako je třeba Pražský okruh, běží dál. Zrušena a omezena byla celá řada kulturních akcí – buď proběhly ve změněné podobě, nebo vůbec.
Najdete na uplynulém roce alespoň něco pozitivního?
Na vše se snažím dívat pozitivně, tak i na to, co nám v uvozovkách může dobrého přinést to, čím teď procházíme. Myslím si, že lze vytěžit, byť za cenu extrémních nákladů, něco pro rozvoj Prahy. Jedná se především o to, že jsme si ukázali, že je možný rozvoj v oblasti digitalizace, který jsme si předtím nedovedli moc představit. Na magistrátu všechna jednání rady vedu on-line, lidé v karanténě se jednání zastupitelstva účastní on-line, došlo ke zvýraznění možnosti pracovat vzdáleně z domova. Tím, že teď v Praze nejsou turisté, to přineslo trochu jiný náhled na turismus v Praze.
Ukázali jsme si, jak by Praha vypadala bez turistů, a máme nový pohled na to, jak se věnovat kultivaci veřejného prostoru, kdy je centrum zamořeno bizarními atrakcemi, které nemají s Prahou nic společného. Může to být cesta k tomu, jak zkultivovat veřejný prostor a třeba i odstranit vizuální smog.
A jak hledíte do roku 2021?
Pevně doufám, že se podaří proočkovat dostatek populace v Praze, a to zejména s akcentem na chronicky nemocné a rizikové skupiny, na zdravotníky, pečovatele v domovech pro seniory, plus další lidi důležité pro veřejné služby, jako jsou například učitelé. Tohle je moje předsevzetí, a když se toto podaří, podaří se vrátit život do normálních kolejí. To je teď středobod mojí práce.
Problém je v nedostatku vakcín
Mimochodem, Praha chce zřídit očkovací centrum… Myslíte, že mají Pražené naději, že se brzy dočkají očkování?
My se nyní soustředíme na očkování seniorů v domovech a na jejich pečovatele, zatím není spuštěn státní rezervační systém, vláda tady zaspala. Jakmile bude spuštěn, začnou se očkovat lidé 80 let a více. Co se týče očkovacích center, je jich nyní v Praze celkem devět, a to převážně ve velkých nemocnicích. Jejich kapacita je orientačně, tedy pokud naočkují 600 lidí denně, což by neměl být problém, kolem 120 tisíc naočkovaných za měsíc.
To však významně kapacitně převyšuje avizované dodávky vakcín do Prahy v lednu, únoru a březnu. Nemáme tedy teď problém kapacitní, máme problém v nedostatku vakcín od vlády. Městské očkovací centrum přesto vznikne, kdyby nakonec byl vakcíny dostatek. Myslím si, že z hlediska bezpečnosti by bylo nanejvýš vhodné, aby očkování jinou vakcínou probíhalo v jiných očkovacích centrech, aby třeba nedošlo k záměně nebo aby někdo nedostal jinou druhou dávku vakcíny než první. Představuji si proto, že vakcínou Moderna bychom očkovali v očkovacím centru Městské polikliniky Praha.
Vznikají také mobilní očkovací týmy, i když třeba s očkováním v rodinách bude trošku problém. Mobilní tým by vždy musel zůstat s naočkovaným po dobu zhruba třiceti minut, kdy očkovaný musí být pod zdravotním dohledem. To by ale významně snižovalo efektivitu týmu. Tohle se bude muset řešit s podporou státu. My plánujeme například hromadné očkovací akce pro seniory ze stacionářů.
Necháte se očkovat?
Určitě se očkovat nechám, jakmile na mě přijde řada.
Podle pracovní verze dokumentu, který se dostal na veřejnost, plánuje Praha zásadní omezení aut v centru. Třeba některé silnice na březích Vltavy mají zůstat zcela neprůjezdné…
Jedná se skutečně o pracovní dokument diskutovaný s městskými částmi. Dalo by se říct, že omezení průjezdu pro nerezidenty je tématem od doby, kdy se postavil tunelový komplex Blanka s tím, že bude moct být zklidněno centrum od aut a ty nejhezčí lokality v bezprostřední blízkosti kulturních památek nebudou sloužit jako hlavní tah městem.
Na Karlově mostě také dříve jezdila auta a teď to nikomu nechybí. I předchozí primátoři od Pavla Béma až po Bohuslava Svobodu usilovali o to, že by chtěli mít centrum zklidněné. Bohužel v době, kdy se Blanka otevírala, se k tomu nenašel dostatek odvahy.
Pavel Bém v roce 2004 řekl, že jednodenní uzavírka Smetanova nábřeží je odvážná novinka, a že by si tak Praha představovala zklidněné centrum. Bohuslav Svoboda před osmi lety řekl, že chce, aby po dokončení Blanky zmizela auta ze Smetanova nábřeží. Jak vidíte, všichni primátoři v historii usilovali o zklidnění centra. Já nejsem výjimkou. Důvod, proč všichni o to usilovali, je, že 70 procent lidí v Praze chodí pěšky nebo jezdí MHD. To je většina, na kterou je nutné brát primární ohled a veřejná prostranství je nutné kultivovat.
A když se podívám na to, jak se podařilo zkultivovat Mariánské náměstí před magistrátem, kde jsme zrušili parkování a místo toho vzniklo prostranství v krásném prostředí, které lidi opravdu využívají, tak myslím, že ten veřejný prostor v Praze nám dává ještě mnoho příležitostí.
Turismus chci zpět, ale kultivovanější
Turisté jsou pryč, pro Prahu jsou ale zásadní. Zároveň si oddechli Pražené, kteří trpí krátkodobým ubytováváním přes různé platformy. Chcete turisty zpět?
Usiluji o to, aby se turismus vrátil do Prahy, ale v kultivovanější podobě. Ubytovací platformy jsou problém, ví to každý, kdo má v domě takto pronajímaný byt. Teď se také potvrzuje, že platformy zdražují bydlení a snižují jeho dostupnost. Nyní dochází ke snižování nájmů, byty určené na krátkodobé ubytování jsou pronajímány dlouhodobě a ukazuje se, jak byly ceny nadhodnocené. My ten boj za kultivovaný turismus vedeme na několika frontách.
U Airbnb je to boj legislativní na půdě Sněmovny, kde je několik návrhů, které by upravily meze sdílené ekonomiky. Vítám původní myšlenku, že pokud mám v bytě volný pokoj, pronajmu ho turistům, udělám jim snídani a řeknu jim něco o našem městě.
Ale situace, kdy jsou byty skupovány za účelem krátkodobého pronájmu, to je něco, co město rozežírá zevnitř. V situaci, kdy jakýkoliv byt ve městě může být okamžitě přeměněn v hotelový pokoj, není turismus regulován. Před covidem do Prahy jezdilo osm až devět milionů turistů ročně, tedy stejně jako do Říma, který je ale dvakrát větší. Dříve byl počet turistů regulován počtem hotelů, který určuje územní plán. Když kterýkoliv byt může být pronajat, turismus se stává absolutně neregulovaným.
Mluví se o tom, že Slovanská epopej by mohla nakonec najít domov v Praze v novém developerském projektu. Patří epopej do Prahy?
Problém Slovanské epopeje je záležitost, kterou jsme zdědili po předchozích reprezentacích. Táhne se to už dlouho, ale za nás vznikl materiál, který zkoumá nejrůznější možnosti umístění epopeje v Praze. Platí stále plán na zapůjčení do Moravského Krumlova, ale promýšlejí se možnosti, kam poté epopej v Praze umístit.
Jednou z nich je nový palác Savarin. Výhodou by bylo to, že by tam byla epopej doplněna soukromými sbírkami rodiny Mucha a pod jejich kuratelou. To by určitě přineslo přidanou hodnotu věci a snad by to mohlo i zkulturnit Václavské náměstí, které teď s mírnou nadsázkou představuje periferii centra. Epopej nepochybně v Praze zakotví.
