Na čtvrté planetě Sluneční soustavy je průměrná teplota jako na Antarktidě uprostřed místní zimy. Jedná se pro člověka o velice nehostinné místo. Návštěvu Marsu jsme v tomto smyslu už zmeškali asi tak přibližně o tři miliardy let, kdy planeta zřejmě procházela svojí nejteplejší a nejvlhčí fází. Podnebí tam tehdy bylo podobné jako na dnešní Zemi v těch nejstudenějších oblastech. V té době měl prý Mars i vodu a též hustší atmosféru oproti současnosti. Dnešní marsovská atmosféra, složená převážně z oxidu uhličitého, který představuje téměř 96 % tamní atmosféry, je však mnohem „slabší“ než pozemská. Logicky neobsahuje téměř žádný kyslík, neboť na Zemi, na rozdíl od Marsu bez života, kyslík produkují zelené rostliny.
Mars se otáčí přibližně stejně rychle jako naše Země, den na Marsu je o pouhé necelé tři čtvrtě hodiny delší než ten náš. Nachází se však ve větší vzdálenosti od Slunce a jeho oběžná dráha kolem Slunce je dvakrát tak dlouhá. I marťanský rok má však svoje roční období.
Mars má se Zemí společnou také podobnou dobu vzniku, a to asi 4,5 miliardy let. Vznikl též ze stejných materiálů a byl zasypáván asteroidy a kometami podobně jako naše Země. Oproti Zemi však disponuje třetinovou gravitací a často se na něm vyskytují mohutné prachové bouře. Místní prach je velice jemný a proniká všude. Průměrně jednou za tři roky se prachová bouře rozšiřuje do globálních rozměrů. Prach pak může bránit ve výhledu i po celé měsíce…
Případná cesta na Mars v délce cca sedmi měsíců by pro posádku znamenala zasažení vysokou dávkou radiace. Astronautům by například hrozilo odvápnění kostí a v rovině psychické zcela jistě i duševní problémy následkem izolace a dalekého pobytu od domova.
Přistání na Marsu by samozřejmě bylo i velice technicky náročné. Mars má sice atmosféru, ale ta na zastavení a přistání lodi s lidskou posádkou a vším potřebným nestačí. Bylo by bezesporu potřeba použít brzdné rakety, padáky, štíty s lopatkami, v podstatě prostě vše, co dnes máme k dispozici.
Marsovská řídká atmosféra spolu s dvojnásobnou gravitací, než jakou má Měsíc, dělá z Marsu skutečně velmi obtížné místo k přistání, a to dokonce i pro roboty. Problematická je rovněž vhodnost doby pro případný start ze Země. Ten je možný pouze tehdy, když jsou vůči sobě Země a Mars v patřičném postavení. Takové postavení nastává pouze jednou za dvacet šest měsíců.
Přes všechny výše uvedené obtíže však již kolonizační přípravy započaly. Řešit prý lze jak nedostatek kyslíku v atmosféře pomocí kosmických skafandrů, tak i nízké teploty na planetě. Existují i hypotézy, že by bylo možné trvale zvýšit teplotu rudé planety díky oxidu uhličitému tak, jak se to, sice nechtěně, děje u nás na Zemi…
