O pozemské biomase si však nelze udělat představu pouze jen na základě hmotnosti jednotlivých organismů. Je kupříkladu potřeba zohlednit rozdílný obsah vody u různých organismů, bylo tedy nezbytně nutné všechny pozemské organismy, od těch nejmenších až po nejobjemnější, převést na společného jmenovatele… Tímto společným jmenovatelem byl zvolen uhlík, tedy prvek tvořící základ organických sloučenin, jehož valná část se do organismů dostává z ovzduší.
Bylo zjištěno, že ačkoliv moře a oceány představují 71 % zemského povrchu, výrazná většina biomasy se vyskytuje na pevnině. Při dalším rozdělení pak rostliny vládnou souši a živočichové zase mořím. Na souši jsou totiž rostliny základem všeho živého, naopak v mořích a oceánech jsou rostliny poměrně „vzácné“. Většina biomasy bakterií a archebakterií se zase vyskytuje hluboko pod zemským povrchem.
Veškerá pozemská biomasa má celkovou hmotnost přibližně 550 miliard tun (množství uhlíku v miliardách tun). Z dalších výzkumů vyplynulo, že 450 miliard tun uhlíku připadá na rostliny. Co se například biomasy savců týče, 60 % připadá na hospodářská zvířata, 36 % na člověka a pouhá 4 % na volně žijící savce. 100 milionů tun uhlíku je vázáno v domácích zvířatech, v případě volně žijících savců se naproti tomu jedná pouze jen o 7 milionů tun.
Lidstvo, které představuje setinu procenta z celkového objemu pozemské biomasy, je se svými 324 miliony tun uhlíku, jež činí „hmotnost“ celého lidstva, jen pouhým „střípkem“ z celku. Ačkoliv tedy lidé představují velice malou část, zásadním způsobem dokázali ovlivnit vše ostatní živé na naší planetě…
Daní za vzestup lidstva, který s sebou mimo jiné přinesl rovněž i dominanci určitých druhů, jako je například tur domácí, prase domácí nebo kur domácí, je rychlé zvětšení biomasy skotu a drůbeže na úkor poměrně velkého počtu jiných, ustupujících forem života. Pro ilustraci si ještě uveďme, že 10 miliard tun uhlíku vážou zemědělské plodiny, což představuje přibližně jen 2,2 % biomasy původních zmizelých porostů…
