Jeden z prvních představitelů geometrismu
Výstava jedné z nejvýraznějších postav českého poválečného umění Theodora Pištěka (*1932 v Praze) je kromě jubilejního charakteru (malíř oslavil 85. narozeniny) zajímavá také svým konceptem – představitel hyperrealistické a veristické malby se zde ukazuje ve světle méně známých úseků tvorby, spjaté především s geometrismem první poloviny 60. let.
„Pištěk je, společně se Zdeňkem Sýkorou, jedním z prvních geometristů kteří si geometrii vyzkoušeli v době, kdy u nás ještě nebyla příliš rozšířená,“ míní kurátor a režisér Martin Dostál, který se dílem Theodora Pištěka zabývá již řadu let. Dodává zároveň, že autor od začátku 70. let zaznamenal obdiv k hladké malbě, k americkému hyperrealismu.
Pištěk pracoval na obraze 25 let
„Theodor Pištěk není hyperrealista! Je romantický realista s metafyzickým základem, v němž tajemství je základním prvkem,“ trochu protestuje galerista Zdeněk Sklenář. Překvapením této výstavy jsou geometrické obrazy vytvořené tuší na nitrolaku, které jsou jinak vystavovány velmi vzácně.Méně známý je i obraz Rozmluva s Hawkingem, který Theodor Pištěk vytvořil v letošním roce, je autorovou vizuální představou o známém vědci, jemuž se obdivuje. Na výstavě se představí i veristický obraz, který autor maloval dvacet pět let, a který dokončil letos. Pištěk jej nazval Adieu Guy Moll a je poctou slavnému francouzskému automobilovému závodníkovi, který tragicky zahynul při jednom ze svých závodů
Theodor Pištěk je z rodu slavných herců a malířů
Theodor Pištěk je synem herce Theodora Pištěka (1895 na Královských Vinohradech – 1960 v Mukařově. Po svých prapředcích zdědil výtvarný talent i lásku k automobilům. Jeho pradědečkem byl malíř František Ženíšek (1849 v Praze na Novém Městě – 1916 v Bubenči), autor požárem zničené opony Národního divadla. Dědeček Julius Ženíšek byl zástupcem letecké firmy Wright a zakladatelem a majitelem firmy Ford Motor Company pro Rakousko-Uhersko a jako jeden z prvních již roku 1895 vlastnil závodní auto.
Studoval u muže, který maloval svatou Lukrécii
Pištěk v letech 1948-52 studoval Vyšší školu uměleckého průmyslu v Praze, jeho spolužákem byl i před časem zesnulý sochař Aleš Veselý, autor „kolejí do nebe“ na nádraží Praha – Bubny. Pištěk v osmnácti letech začal soutěžit v automobilových závodech. Roku 1952 byl přijat na AVU do ateliéru Vratislava Nechleby (za vzpomínku stojí, jak jej Lubor Tokoš zpodobnil ve filmu Smrt krásných srnců). Získal vlastní ateliér v Břevnově, který sousedil s ateliérem sochaře a malíře Zbyňka Sekala. Jeho prostřednictvím se seznámil s historikem a teoretikem umění Jindřichem Chalupeckým a jako host vystavoval v letech 1964-68 se skupinou Máj. Roku 1964 získal od sochaře Huga Demartiniho nový ateliér na Vinohradech. V 60. letech byl automobilovým závodníkem na okruzích a soutěžil v Evropském poháru (1967–1969).
Práce pro film mu přinesla řadu ocenění
Roku 1967 spolupracoval jako kostýmní výtvarník na filmech Františka Vláčila Markéta Lazarová a Údolí včel (už předtím pracovali spolu na filmu Holubice, později na scénáři filmu Rallye, který ale nebyl realizován). Pracoval pro Expo 1967 v Montrealu. Od roku 1975 se intenzivně věnoval malbě. V 80. letech spolupracoval s Milošem Formanem a za kostýmy k filmu Amadeus (1984) obdržel filmového Oscara, za kostýmy pro další Formanův film Valmont (1989) byl rovněž nominován na Oscara a obdržel cenu Francouzské filmové akademie Césara.
Stal se členem Americké filmové akademie. Po revoluci navrhl nové uniformy Hradní stráže. Byl iniciátorem a spoluzakladatelem Ceny Jindřicha Chalupeckého pro mladé výtvarníky. Roku 1996 přišel o ateliér a přestěhoval se z Prahy do Mukařova, kde si již dříve postavil podle vlastního návrhu dům. V roce 2000 ho prezident republiky Václav Havel vyznamenal medailí Za zásluhy 1. stupně, je držitelem Českého lva a Křišťálového globu.
