Lovecká sezona je tu, týká se i Prahy

1.11.2018
Jan Štoll

Kachny budou myslivci lovit 9. listopadu a 30. listopadu v lokalitě Labeška, bažanty si vezmou na mušku v Průhonicích. Vyrážet budou z Rozkoše mezi Průhonicemi a Šeberovem. Do Průhonic se vypraví 10. listopadu. 24. listopadu, pak myslivci proženou zvěř v okolí Šeberova. Z hotelu Floret v Průhonicích vyrazí myslivci na bažanty v poslední leči 15. prosince a naposledy 29. prosince vyrazí opět z Rozkoše na Klepačku. „Momentálně se loví zvěř v době svého lovu a dle mysliveckého zákona nyní například probíhají hony na kachny na tahu nebo naháňky na černou zvěř,“ říká mluvčí myslivců Martina Novotná.

Kde a kdy se bude pořádat hon, určuje povinný plán lovu, který stanovuje státní správa myslivosti. To je v případě Prahy magistrát, městské části nebo obecní úřady s rozšířenou působností. Na odstřel zvěře tak existují kvóty. „Vše souvisí s řízeným mysliveckým plánováním podřízeným státní správě. Obecně ale platí pravidla stejná, vždy se nahlašují dopředu společné lovecké akce, individuálně se chodí dle pravidel mysliveckého spolku,“ říká Novotná. Kromě plnění povinného plánu lovu mají hony za úkol i udržování tradiční společenské spolkové činnosti. Myslivost je totiž zapsána na národním seznamu nehmotného kulturního dědictví.

Hon obvykle začíná na smluveném místě, pokud možno mimo zastavěnou oblast. „Případně může být zahájení i třeba na návsi, ovšem pak se sedne do aut a popojede na honební pozemek. Zdůrazní se bezpečnostní podmínky honu, vedoucí má právo vyloučit takového účastníka, který je neakceptuje,“ uvádí Novotná. Hon má několik částí, kterým se říká leče. Například u honu na bažanty nebo drobnou zvěř se obestoupí daná leč a honci se psy zvěř vyhánějí. „Po každé leči se udělá výlož, na konci celého honu se udělá výřad, hon se zhodnotí jak po stránce stavu zvěře, tak po stránce chování účastníků, pokud je přítomen myslivecký trubač, zatroubí a vzdá takto úctu ulovené zvěři,“ popisuje Novotná obvyklý průběh honu.

Zvěř se vždy podle zákona o myslivosti odstřeluje, a to podle přísných pravidel. Je zakázáno střílet zvěř jinou zbraní než loveckou, tedy dlouhou palnou zbraní kulovou, brokovou nebo kombinovanou, určenou k loveckým účelům. Všechny ostatní způsoby jsou zakázány.

Srnčí zvěř je podle zákona možné lovit pouze kulovnicí. Vystřelený náboj pak nesmí mít po 100 metrech letu energii nižší než 1000 joulů. Pro srovnání, klasická vzduchovka dosahuje výkonu maximálně 16 joulů na ústí hlavně. Ostatní spárkatá zvěř, typicky jelen nebo prase divoké, pak nesmí být lovena nábojem s nižším výkonem než 1500 joulů. Neplatí to ale při lovu selete a lončáka prasete divokého, které je možné střílet i z brokovnice pomocí jednotné střely, takzvaného slugu. Výjimku tvoří odchyt zvěře do sítí za účelem zazvěřování nebo u odchytu zvěře pernaté v případě ornitologického výzkumu.

Na Bořislavce stavební vrták prorazil tubus metra. Centimetry dělily cestující od katastrofy

Hon mohou uspořádat minimálně tři myslivci. „Musí se splnit další podmínky, jako například určitý počet lovecky upotřebitelných psů na danou lokalitu. To se dělí dle honitby, jestli je polní, lesní a jaký druh zvěře zde žije a je normován,“ upřesňuje Novotná. Honci pak mohou být z řad dobrovolníků, ale nesmí být mladší 15 let.

Nepsaným pravidlem je přijít na hon v tradičním mysliveckém oblečení, ne v maskáčích a kšiltovce. „I když existuje psaný myslivecký řád, někdo jej nedodržuje. Vedoucí honu má opět pravomoc takto ustrojeného myslivce z honu vyloučit,“ říká Novotná. Myslivci zvěř pouze nestřílejí, v průběhu roku se o ni starají. Pečují o její prostředí, vysazují stromky pro remízky, které poskytují zvěři úkryt. Práce je mnoho. „Neustálý monitoring, přikrmování při strádání, přeléčování, správný odstřel nemocných kusů, péče o myslivecká zařízení jako krmelec, zásyp…,“ upřesňuje Novotná. Zvěř v okolí Prahy má obecně zvládnutelné choroby běžné i v jiných oblastech. „Ovšem hrozba například vysoce nakažlivých onemocnění, jako je africký mor prasat, visí jako velký vykřičník dnes nad jakoukoli oblastí,“ dodává Novotná.

Problém mají myslivci s nedostatkem lidí. „Dnes je již méně ochotných lidí jít na mysliveckou brigádu, i když zase to je lokální a záleží na vůdčích osobnostech,“ říká mluvčí. Otázka kombinace zbraní, honu a alkoholu je dnes jasná. Alkohol je při honu absolutně zakázán a přísně postihován. „Dnes jsou běžné policejní kontroly,“ uvádí Novotná.

V současné době pytláci podle Novotné stále existují, často se však jedná o pytláky z nedbalosti. „Po ulovení zvěře je nutné ji okamžitě označit nesnímatelnou plastovou plombou. Pokud toto neuděláte a chytí vás policie, může to být posuzováno jako pytláctví,“ vysvětluje Novotná. Dnes je také k dispozici velmi moderní technika, díky níž se dá snadno porušit zákon, jde o zakázané způsoby lovu. Lov v noci určitého druhu zvěře je také posuzován jako pytláctví.

Historie lovu a myslivosti sahá až do 11. století, kdy se název „lovec“ objevuje. Panovníka tehdy obklopovala početná lovecká družina, pro jejich pobyt na loveckých výpravách se v rozsáhlých lesích stavěly lovecké hrádky, např. Křivoklát, Jivno, Zbečno, Jenčov, Týřov, Počáply – Králův dvůr, Nový Hrad u Kunratic. Lovecký personál byl usídlován v účelových obcích Loveč, Lovčice, Psáry, Ohaře, Sokolníky. Lovecké roboty poddaných jsou známy již ve 12. století. V usnesení Českého sněmu z roku 1573 se uvádí, že právo lovu souvisí s vlastnictvím pozemků, což se týkalo panovníka, šlechty, klášterů a královských měst. Usnesení však obsahuje i nařízení o ochraně zvěře, což znamená počátek myslivosti u nás.

Mrkev jako přírodní lék proti rakovině. Zařaďte ji do svého jídelníčku



Nepřehlédněte