Korán a tradice Hadíth
Když zemřel prorok Mohamed, všechno to, co napsal nebo řekl o svých zjeveních, bylo zaznamenáno do ucelené podoby – tak vzniknul Korán (vyprávění). Autorská verze sepsaná v arabštině byla dokončená kolem roku 650. Muslimové věří v to, že Korán je neomylné slovo boží, které je seslané z nebes a ničím nezměnitelné. Když muslim recituje Korán v originále, zajišťuje mu milost (baraka), nezáleží při tom na tom, jestli jeho slovům rozumí nebo ne.
Za Koránem je další nezbytností Hadíth (tradice), která je záznamem života a skutků Mohameda a také raného společenství muslimů. Ta obsahuje Sunnu (příklad) Proroka, což je vzor, kterého by se měli všichni muslimové držet a následovat ho. Spojením Koránu a Sunny vznikl Šari´a (zákon), což je průvodce životem muslima, říká mu, jak by se měl chovat.
Arabské slovo islám vyrůstá ze dvou základů – závazek a oddanost. Muslimové jsou těmi, kteří se zavázali být oddáni vůli boží (Alláhově).
Soudný den – buď skončí v pekle, nebo v ráji
Stejně jako Bible, tak i Korán pouze konstatuje, že Bůh existuje, ovšem nepře se o to. Korán však potvrzuje například existenci andělů, božích poslů, věří také v džiny, duchovní bytosti, které mají být stvořeny z ohně. Jejich úkolem je sloužit Bohu a uctívat ho. Neposlušným džinům se pak říká démoni. Nejvyšší džin Iblis (satan) má dovoleno od Boha svádět lidi k hříchu. Kromě andělů má Bůh jako své posly také proroky – Adama, Abraháma, Ježíše až konečně po Mohameda.
Muslimové věří také v Poslední soud, den, kdy budou všichni vzkříšeni k životu a stanou před Bohem, který je buď pošle do pekla, anebo do ráje, podle toho, jestli jejich skutky byly dobré nebo zlé.
Jak se islám rozšířil?
Islám se šířil již v 8. a 9. století prostřednictvím vojenských výbojů podél pobřeží Středozemního moře, pobřeží Atlantského oceánu v Africe, na východě k řece Indus, na západě až do Španělska. Ve 13. a 14. století se islám dostával do Indie a Číny s tím, jak rostla turecká říše. Podíl na tom měli i mongolští princové, kteří přestoupili na islámskou víru. Po pádu Konstantinopole v roce 1453 se islám dostal až do východní Evropy. V současnosti je na světě na 700 milionů muslimů.
Jak se má chovat muslim
Život a chování muslima určuje Korán, kde najde rady ohledně úplně všeho – půstu, poutě, sňatku, rozvodu, nevěry, dědictví, jídla a pití. Modlit se musí pětkrát denně – za svítání, v poledne, odpoledne, vpodvečer, po západu slunce a na počátku noci. Je možné opakovat šahádu: „Není boha kromě Boha a Mohamed je boží prorok.“ To stačí k tomu, aby se člověk stal muslimem. V měsíci ramadán nesmí muslim jíst ani pít, kouřit ani mít pohlavní akt, a to od úsvitu do západu slunce. Když si vydělá peníze, musí odevzdat dvě a půl procenta svého příjmu a něco ze svého majetku na dobročinné účely. Jednou za život musí muslim vykonat pouť do Mekky.
Ohledně života muslim vstřebává to, co je psáno v Koránu a také se řídí podle zákonu Šari´a, který zachycuje každý detail lidského života. Od odsuzování zločinu, správy státu až po intimní záležitosti jako jsou zakázané „neslušné“ úchylky. Ohledně rodinného života Šari´a zachází do největších podrobností, jednání je rozděleno na to, co je povolené, zakázané, co je povinné, doporučené, co je odporné a podobně. Pro muslima tak není rozdíl mezi osobním, obecným, náboženským, světským, duchovním životem…
Džihád neboli boj
Svatá válka neboli Džihád znamená boj, kdy na jedné straně Korán vyzývá věřící, aby bojovali ve jménu božím proti těm, kteří bojují proti nim. Ovšem zakazuje jim vyvolávat agresivitu. Na druhé straně jim ale doporučuje zabít ty, kteří uznávají více Bohů – tím totiž popírají jednotu Boha. Židé a křesťané mají dle Džihádu platit daně, jestliže se nepodrobí.
