Budoucí generál Carl Friedrich von Pückler-Burghauss se narodil 7. října 1886 v Horním Slezsku. Byl synem hraběte Friedricha von Pückler-Burghauss, majora pruské armády, a jeho manželky, hraběnky Elly von Köppen. V době, kdy jeho otec působil jako okresní guvernér ve Friedlandu, Carl Friedrich navštěvoval střední školu ve Vratislavi (tehdy Breslau, dnes Wroclaw) a později studoval právo v Bonnu. 20. května 1913 se oženil s princeznou Olgou-Alžbětou z Wettinů, dcerou prince Alberta z Saxe-Altenburgu a princezny Marie z Pruska. Měli dvě dcery a jednoho syna, který zemřel krátce po narození.
Do armády vstoupil Pückler-Burghauss ve Vratislavi v roce 1908 a následujícího roku byl povýšen do hodnosti nadporučíka. Působil v pěchotě a během první světové války získal obě třídy Železný kříže. V roce 1919 opustil armádu jako kapitán a sloužil v rezervních jednotkách Freikorpsu až do roku 1931, kdy vstoupil do nacistické strany a SA . Od voleb v březnu 1933 do listopadu byl poslancem německého parlamentu. Poté, co byly v červenci 1933 zakázány jiné politické strany než NSDAP, se v listopadu 1933 konaly nové volby, ale Pückler-Burghauss do nich nebyl nominován.
Do SS vstoupil v roce 1940 a po ukončení policejního kurzu se stal pobočníkem Ericha von Dem Bach-Zelewskiho, náčelníka SS a policie ve Vratislavi, později odpovědného za likvidaci Varšavského povstání. V roce 1942 byl Pückler-Burghauss jmenován náčelníkem jednotek Waffen-SS v Protektorátu Čechy a Morava, potom v letech 1943 – 1944 velel také nově vytvořené lotyšské divizi Waffen-SS, ale byl vystřídán dříve, než se divize dostala na frontu. Od 17. února roku 1944 opět zastával funkci velitele jednotek Waffen-SS v Protektorátu Čechy a Morava v hodnosti generálporučíka a v této funkci setrval až do konce druhé světové války.
Po vypuknutí Pražského povstání udržel se svými jednotkami malé předmostí na břehu Vltavy kolem svého velitelství v budově nynější Právnické fakulty University Karlovy a koordinoval postup mimopražských německých útvarů proti českým povstalcům. Byl odhodlaný bojovat až do konce a zejména požadoval masivní letecké údery zápalnými pumami proti těm částem Prahy, které ovládli povstalci. Po kapitulaci německé posádky v Praze předal ráno 9. května budovu velitelství československým důstojníkům. Poslední německá kolona, která opouštěla střed Prahy, dosáhla poté území jižně od města, stále ještě ovládaného bojovou skupinou SS Wallenstein. Společně s asi sedmi tisíci muži se poté, co americká armáda uzavřela 9. května demarkační linii, stáhl do prostoru mezi Slivicí u Milína a Čimelicemi.
On sám se nastěhoval do letní vilky č. p. 99 u Čimelic, stavebně součásti Čimelic, avšak fakticky ležící na katastru obce Rakovice. Tři dny potom Pückler-Burghauss střídavě odolával náporu sovětských vojsk a pokoušel se vyjednat odchod svých vojáků do amerického zajetí. V noci z 11. na 12. května 1945 došlo u Slivice k rozhodujícímu střetu mezi německými vojáky a Rudou armádou. Věž slivického kostela sloužila jako pozorovatelna i palebné stanoviště a presbytář kostela dostal zásah dělostřeleckým granátem.
Německé jednotky neměly šanci Rudé armádě dál vzdorovat a v této bezvýchodné situaci ještě této noci generál Pückler-Burghauss kapituloval do rukou sovětského generála Sergeje Serjogina, velitele 104. gardové střelecké divize, a amerického plukovníka Allisona, náčelníka štábu 4. tankové divize XII. sboru. Poté se odebral do vilky, kde byl ubytován, a tam se 12. května 1945 okolo 11 hodiny zastřelil. Spolu s ním se zastřelili (nebo byli zastřeleni) také jeho tlumočnice, vdova po vojákovi, který padl u Stalingradu, její asi pětiletá dcera a matka. Jejich těla byla následující den pohřbena do hromadného hrobu na čimelickém hřbitově. V roce 1995 byly exhumovány a pohřbeny na německém vojenském hřbitově v Brně.
Bitva u Slivice se do dějin zapsala jako poslední větší bitva druhé světové války svedená na českém území či vůbec v Evropě. Padlo v ní 60 sovětských vojáků a 13 partyzánů, Němci ztratili tisíc mužů a šest tisíc jich padlo do zajetí. Její připomínce je věnováno několik pomníků v okolí Slivice.
