Bohumil Kartous, který pomáhal na řeckém ostrově Chios, řekl, že tam lidé pobývají v provizorních stanech a v děsivých podmínkách, přístup k vodě mají asi jen dvě hodiny dopoledne, některé věci si musí sami koupit, aby mohli přežít.
Dodal, že Evropská unie, včetně států, které doposud jakoukoli součinnost při pomoci odmítaly a mezi které se řadí i Česká republika, by měla zajistit, aby lidé, kteří jsou nuceni opouštět své domovy (kde by žili nejraději, kdyby to šlo), žili alespoň v trochu přijatelných podmínkách. Navzdory tomu, že to příčinu humanitární katastrofy nevyřeší, je pomoc nezbytná.
Důstojný přístup k lidem
Akci moderovala Anežka Polášková, která jako dobrovolnice zdůrazňovala potřebu důstojného přístupu k lidem v tristní situaci. Věra Roubalová, která s uprchlíky dlouhodobě pracuje, pozvala na akci, která se v neděli 15. března od 15 hodin uskuteční u sochy svatého Václava na Václavském náměstí – jedná se o setkání u příležitosti devíti let od revoluce v Sýrii.
Uvedla, že dokud v zemi neustane bombardování, humanitární krize bude pokračovat. Je podle ní nutné, aby lidé aspoň měli pocit, že se budou moci kam vrátit. Ocenila také Německo, které pomůže alespoň 1500 nemocným dětem, kdežto naše vláda neschválila pomoc ani čtyřiceti dětem bez doprovodu.
Daň za spory uvnitř EU
„Podle dostupných informací přes čtyřicet tisíc lidí v uprchlických táborech na řeckých ostrovech platí daň za politické spory uvnitř EU a každodenně čelí nejistotě nad vlastní budoucností. Nyní k nim můžeme připočítat tisíce těch, jež čelí policejnímu násilí,“ je mimo jiné uvedeno v otevřeném dopise české vládě, který na místě podepsala více než stovka lidí.
Současná zoufalá situace na řeckých ostrovech, řecko-turecké hranici, v Egejském moři a na dalších místech balkánské trasy je podle signatářů dopisu výsledkem již pět let trvající neschopnosti Evropské unie vytvořit společný evropský azylový systém a pružně reagovat na potřeby alespoň těch nejzranitelnějších z řad uprchlíků.
Neakceptovatelné násilí
„Jedná se nejen o selhání ve spolupráci členských států EU, ale i o rezignaci na dodržování základních lidských práv, která by měla tvořit jádro sdílené evropské identity a hodnot,“ píše se v otevřeném dopise.
V reakci na aktuální dění proto signatáři požadují po vládě České republiky, aby apelovala na Řecko a jednoznačně vyzvala jeho představitele k dodržování mezinárodních závazků týkajících se žádostí o azyl a k zamezení porušování lidských práv na svých hranicích, a to jak v rámci bilaterálních vztahů, tak v rámci jednání na celounijní úrovni.
„Násilné chování řecké pohraniční policie vůči uprchlíkům a migrantům není akceptovatelným prostředkem k ochraně hranic demokratického státu,“ je uvedeno v dopise. Česká republika by měla podle signatářů poskytnout namísto posílení represivních složek skutečnou a rozsáhlou humanitární pomoc, která zajistí lepší životní podmínky v uprchlických táborech na ostrovech.
Apel na relokaci nově příchozích
„V neposlední řadě je nutné připomenout, že EU má k dispozici nástroje a mechanismy umožňující řešit situaci uprchlíků v Řecku a na Balkáně,“ je uvedeno v dopise.
„Vyzýváme tedy českou vládu, aby se začala aktivně zasazovat o obnovení procesu relokace nově příchozích v rámci členských zemí Evropské unie a aby se uprchlické tábory staly skutečně jen krátkodobým a přechodným příbytkem lidí, kteří mají nárok na mezinárodní ochranu a důstojné zacházení,“ je též uvedeno v dopise.
