Říká žena manželovi: „Poslouchej, sousedka říkala, že její muž si vydržuje milenku. Neděláš to taky?”
Muž zbledne a raději se přizná.
„To je dobře,“ oddychne si žena, „aby si někdo nemyslel, že na to nemáme!”
Stěžují si dva kamarádi v hospodě: „Představ si, moje žena je mi nevěrná s myslivcem.”
„Jak jsi to poznal?”
„No, otevřu skříň a tam pírko ze sojky.”
„To nic, moje žena je mi nevěrná s pekařem.”
„A ty jsi to poznal jak?”
„Otevřel jsem skříň a tam pekař!”
Manžel se vrací z Afriky a volá domů: „Drahá, ještě něco vyřídím v práci a už budu u tebe, miláčku.”
Zoufalá manželka, která během manželova pobytu porodila milenci černouška, běhá po domě s děckem v náručí a přemýšlí, co bude dělat. V tom z letiště dovezou manželovy kufry a ona šoupne děcko do kufru a čeká.
Manžel hned v chodbě otevře kufr, chce ženu překvapit dárkem a jenom řekne: „Ta mrcha africká, ona mi ho strčila do kufru.”
Po dvacetiletém společném soužití se ptá manželka svého muže, co by udělal, kdyby ji v jejich bytě nachytal s milencem.
„Nejprve bych mu zlomil tu bílou hůl a potom bych mu vyhodil z okna ty černý brýle.”
Manželka přijde domů a tam v kuchyni pije kávu cizí žena. Začne křičet na manžela. Muž jí povídá: „Nekřič na mě, ta paní přišla za tebou.”
Manželka odpoví: „Za mnou? Vždyť ji vůbec neznám! Vymysli si něco lepšího!”
Muž jí v klidu povídá: „Tak když ji neznáš, já vás tedy seznámím. Je to žena tvého milence…”
Manželka odjede na měsíc do lázní. Za tři dny dostane od manžela dopis: „Kde jsou lžičky, nože, vidličky?”
Odpovídá: „Máš spát doma!”
Za týden zase dopis: „Kde jsou lžičky, nože, vidličky?”
Odpovídá: „Máš spát doma!”
Když se po měsíci vrátila domů, muž se zlobí: „Nemohla jsi mi normálně odpovědět?”
Ona: „Vždyť jsem ti psala, že máš spát doma!”
Jde do ložnice a sundá přikrývku… a tam: lžičky, nože, vidličky…
Stoletý stařík přijde do hospody a řekne: „Chlapi, musíme to zapít, včera mně moje mladá přítelkyně udělala radost, budu tátou.”
To slyší chlápek u stolu a říká staříkovi: „Hele, sedni si na chvilku ke mně, řeknu ti jednu historku. Mám kamaráda, který pracoval jako profesionální řidič kamionu. Jednoho dne jel na služební cestu do Španělska. Po roce se vrátil k manželce a ta mu řekla, že je s ním těhotná.”
Stařík se zamyslí a říká: „To je nesmysl, ta žena musela to dítě mít s někým jiným.”
Chlápek: „Správně…”
Praví lékař mladému muži: „Nepřestanete-li se svými milostnými avantýrami, nebudete žít déle jak týden.”
„Prosím vás?! Já, který mám sílu jak Tarzan? Zdráv jsem jako ryba a ženy, ženy mě přímo zbožňují.”
„Právě proto! Zjistil jsem, že jednou z nich je i moje manželka!”
Manželka se doma oddává hrátkám s milencem, když náhle dorazí manžel a milenec v trenýrkách se schová za televizi. Manžel si pustí v bedně fotbal a manželku pošle do kuchyně, aby mu uvařila čaj. Ona na něj pořád z kuchyně křičí, aby odlákala jeho pozornost od televize.
„Kolik kostek cukru, miláčku?”
Manžel se podívá na ženu, milenec vyběhne zpoza televize a muž náhle zakřičí: „Vidíš, ty krávo, pořád mě otravuješ, teď někoho vyloučili a já vím zase hovno!”
Přijede Pepa s milenkou do motelu; půlnoc, čas a samota svádí k bůhví čemu. Všimne si, že u motelu stojí auto jeho ženatého kamaráda, chce ho poškádlit a ukradne mu z kola poklici. Druhý den jde provokativně s poklicí za ním: „Koukni, co jsem našel.”
„To je moje, kdes to našel?”
„Nedělej se, sám to víš nejlíp.”
Kamarád zavolá do kuchyně: „Miláčku, Pepa našel tu poklici, co jsi ztratila u supermarketu!”
Šéf sekretářce: „Příští týden bychom mohli zaletět do Paříže.”
Sekretářka manželovi: „Příští týden musím služebně do Francie.”
Manžel milence: „Manželka je příští týden na služebce.”
Milenka soukromému studentovi: „Příští týden odpadá hodina angličtiny.”
Student dědečkovi: „Příští týden mi odpadla anglina, mohli bychom zajet na ryby.”
Dědeček sekretářce: „Ta Paříž příští týden nepůjde, slíbil jsem vnukovi výlet.”
Sekretářka manželovi: „Ta služební cesta se přesouvá.”
Manžel milence: „Tak manželka nakonec nikam nejede.”
Milenka soukromému studentovi: „Návrat k původnímu rozvrhu, hodina bude.”
Student dědečkovi: „Tak ta angličtina bude, nikam nemůžu.”
Dědeček sekretářce: „Výlet s vnukem se ruší, můžeme do té Paříže.”
Sekretářka manželovi…
Při kolaudaci domu provádí muž přátele a ukazuje jim: „Tady je koupelna, kuchyně, dětský pokoj, obývák, ložnice…”
Otevře dveře a všem se naskytne pohled na milující se dvojici. Zavře a provádí v klidu dál. Teprve u zapíjení se ptá jeden z přátel: „Co ten chlap v té posteli?”
„To je blbec,” odpoví muž, „vůbec nechlastá!”
Rytíř odjel na křižáckou výpravu. Aby se netrápil žárlivostí, dala mu manželka před odjezdem klíč od svého pásu cudnosti. Deset roků již bojoval rytíř daleko od domova „za svatou věc”, když jednoho dne velmi zatoužil po milované ženě, vytáhl z kapsy na sedle klíč a toužebně ho pohladil. V tu chvíli ho zamrazilo. Nebyl to ten pravý.
„Člověče, já mám nahnáno,” svěřuje se Honza Petrovi. „Dostal jsem dopis, ve kterém mi jeden chlap vyhrožuje, že mi zláme obě nohy, pokud mu nepřestanu chodit za ženou.”
„No,” povídá Petr, „myslím, že se jí prostě budeš muset vyhýbat.”
„To se ti lehce řekne.”
„To ji máš tak rád?” ptá se Petr.
„O to nejde,” opáčí Honza. „Ten chlap se ale nepodepsal.”
Manžel přišel domů v den výplaty. Manželka se ptá: „Kde máš peníze?”
Manžel ji zavedl před zrcadlo, kam položil peníze, a povídá: „Peníze, které vidíš v zrcadle, jsou tvoje, a tyhle jsou moje.”
Sebral peníze a dal si je do kapsy. Manželka na to nic neřekla. Celý týden mu dobře vařila a každý den měl k obědu maso. V pátek už to nevydržel a zeptal se: „Jak to děláš, když jsem ti nedal žádné peníze?”
Manželka ho zavedla před zrcadlo a povídá: „Ta, co je v zrcadle, je tvoje, a ta, co stojí vedle tebe, je řezníkova.”
Paní Bláhová je dopoledne sama doma. Ozve se zvonek. Mezi dveřmi se objeví muž v montérkách a praví: „Paní, máte doma manžela?“
„Nemám.“
„Potřebuju s váma cosi projednat…“
Odvedl ji do ložnice, kde se s ní miloval. Pak se oblékl a odešel. Druhý den přibližně ve stejnou dobu se ozval zvonek, opět se stejný muž v montérkách zeptal paní Bláhové, jestli má doma manžela, a když řekla, že ne, opět ji odvedl do ložnice. Stejná situace se opakovala další tři dny. Když muž v montérkách odešel z bytu pátý den, paní Bláhová se hluboce zamyslela a sama pro sebe si říkala: „To je zajímavý, co ten chlap může tomu mýmu starýmu pořád chtít?“
