Výzkum využití raket dalekého doletu začal, když si nacistická armáda povšimla práce konstruktéra Wernhera von Brauna. Jeho pokusy s raketovou technikou vyústily do vzniku série raket „A-4“, která byla pak označena jako V-2. První úspěšný zkušební let byl proveden 3. října 1942 a raketa během něj dosáhla výšky 84,5 km, tedy hranice vesmíru, tehdy stanovené na 80 km, dnes na 100 kilometrů. Walter Dornberger (velitel vývoje raketových zbraní Třetí říše) v projevu v Peenemünde toho dne prohlásil:
„Tento třetí říjnový den 1942 je první z nové éry v dopravě, vesmírného cestování…“
Již 22. prosince 1942 podepsal Hitler objednávku na sériovou výrobu V-2, vzhledem k tomu, že Albert Speer, ministr zbrojního a válečného průmyslu nacistického Německa předpokládal, že konečné technické detaily výroby budou vyřešeny „za pochodu“, nejpozději do července 1943. Byl to ale přehnaný optimismus, pořád co řešit bylo ještě na podzim roku 1943.
Začátkem září 1944 Wehrmacht vypustil přes 3 000 raket proti spojeneckým cílům, nejprve na Londýn a později na Antverpy a Liege. Podle dokumentu BBC z roku 2011 vedly útoky V-2 k smrti odhadem 9 000 civilistů a vojenského personálu. Dalších 12 000 nucených dělníků a vězňů koncentračních táborů zemřelo v důsledku svého nasazení na výrobu těchto zbraní.
V té době šlo o strašlivou zbraň. Vědecká rekonstrukce provedená v roce 2010 prokázala, že V-2 vytvoří kráter o průměru 20 metrů, hluboký 8 metrů a vyhodí do vzduchu 3 000 tun materiálu. S druhou světovou válkou historie V-2 pochopitelně neskončila. Za frontovou linií, která se koncem války posouvala směrem k Německu, působily odborné týmy spojenců, Spojených států, Velké Británie a Sovětského svazu, které se zajímaly o válečnou technologii výroby zbraní. Wernher von Braun a více než 100 klíčových pracovníků V-2 se vzdalo Američanům a mnoho členů původního týmu V-2 pokračovalo ve své práci v Redstone Arsenal, americkém vojenském středisku a základně v Alabamě, kde Američané tehdy vyvíjeli své rakety. (Dnes je zde středisko NASA.)
Spojeným státům se koncem války a těsně po ní podařilo ukořistit tolik raket a součástek V-2, že získali přibližně 80 kompletních zbraní V-2. Sověti ukořistili dokonce celou jednu linku na výrobu V-2, demontovali ji, odvezli ji do SSSR a obnovili výrobu. Na vrcholu „Památníku pokořitelů kosmu“ v Moskvě, tak můžeme vidět raketu nápadně podobnou právě V-2.
