Jedním z komunistických vrahů, na které nesmíme zapomenout už jen proto, aby se nevrátila doba, kdy bylo něco takového možné, se jmenoval Miroslav Pich-Tůma (22. srpna 1919 – 9. ledna 1995). Při vyslovení jeho jména jde pamětníkům mráz po zádech ještě i dnes. Proč?
- Za druhé světové války působil v odboji. V roce 1940 přešel do Sovětského svazu, později byl členem Rudé armády. Byl zařazen do důstojnické školy pro specialisty na partyzánský boj. V roce 1944 byl proveden nad protektorátem výsadek partyzánů. Mezi dvanácti členy byl jediný Čech, ostatní byli občany Sovětského svazu, z toho dvě mladé ženy. Stal se komisařem partyzánské brigády Mistra Jana Husa. Na jaře 1945 se podílel na boji Na Dlouhé, kde dobojoval svůj poslední boj major Fomin, který se s několika svými druhy vydal na dohodnutou schůzku a padl do obklíčení. Partyzáni bojovali celou noc, a když poznali bezvýchodnost situace, ukončili své životy vlastní rukou. Přežil jen on a ještě dva tři partyzáni. Vyrojily se spekulace o jeho úloze v tomto střetnutí. Někteří historici ho obviňují ze spolupráce s gestapem, ale jasné důkazy chybí.
- Zřejmě se dovedl postarat o kompromitující svědky jako v případě Žofie Veselíkové, která za Protektorátu pracovala pro SD a gestapo a měla mít u sebe dokonce materiály o jejich agentech. Byla zatčena, nebyla vyslýchána (i když o výslech žádala), umístěna v cele v občanském obleku a s kabelkou. Byla nalezena mrtvá a závěr vyšetřování zněl: sebevražda s použitím velké dávky luminálu (barbituturát).
- Další žena, která ho mohla ohrozit, byla členkou partyzánského oddílu, byla tehdy zajata a při výslechu na gestapu prozradila některá jména. Po válce byla odsouzena. V roce 1952 byla předvolána na bezpečnost k výslechu ohledně činnosti Picha-Tůmy za Protektorátu. Podle svědectví lidí z okolí se uzavřela do sebe, s nikým se nestýkala, zamykala se a jen stačila říct, že má obavy o svůj život. V té době ji navštívil tajemný muž a po několika dnech byla nalezena ve svém bytě oběšená. Pitva se nekonala, neboť příčina smrti byla jasná – sebevražda. Jaké vědomosti měly tyto ženy o protektorátní minulosti Picha-Tůmy, že musely spáchat sebevraždu, anebo jim někdo k tomu pomohl?
- Nejvíce si toho ale od Picha-Tůmy zřejmě vytrpěla Emílie Faitlová, která se od začátku okupace zapojila s manželem do protinacistického hnutí, v roce 1943 je zatklo gestapo a byli odvezeni do koncentračních táborů. Manžel byl popraven, ona přežila a po osvobození pracovala na ministerstvu obrany a pak vnitra pod Reicinem, později obětí vykonstruovaných komunistických procesů 50. let. V roce 1948 zatčena. Pich ji nechal odvézt na utajené pracoviště, tedy do mučírny do chaty ve Velké Úpě. Spoutanou a nacpanou ve dřevěné bedně ji vyslýchal 12 dnů. Rozbil jí obličej, vyrazil osm zubů, poranil na prsou a rozžhaveným drátem ji švihal přes chodidla. Pak ji odvezli do sanatoria, kde jí píchali různé injekce a převezli do Ruzyně do cely, kde ležela na holé zemi. Jeden slušnější dozorce ji ošetřil a zachránil ji tak život. Ve vězení strávila 11 měsíců. Dceru a syna umístili do různých dětských domovů. Pichovo mučení ji poznamenalo doživotně. Zůstala invalidní, pak se u ní objevila rakovina prsu a předčasně zemřela v roce 1978. Nacistický koncentrák přežila, ale do hrobu jí pomohl komunistický kriminál, který ji okradl o dlouhá léta normálního života. Co se chtěl Pich dozvědět, když ji podroboval tak krutému mučení?
- V letech 1945 – 1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za KSČ, respektive za Svaz české mládeže. Byl předsedou Československého svazu partyzánů. Klement Gottwald ho pověřil vybudováním tajné zpravodajské organizace uvnitř KSČ a svazu partyzánů. Působil u Státní bezpečnosti, kde se po roce 1948 podílel na násilnostech a justičních zločinech.
- V den nalezení těla politika Jana Masaryka se pohyboval v 7 hodin ráno na místě činu. Nedokázal nikdy tuto okolnost vysvětlit. Začalo se proslýchat, že Masarykovým vrahem je major Schramm, příslušník STB a agent sovětské NKVD, který byl za několik týdnů nalezen zastřelen na prahu svého bytu. Vraha se dodnes nepodařilo zjistit.
- V roce 1964 závěry inspekce ministra vnitra potvrdily, že v letech 1948 – 1949 osm příslušníků StB v čele s Tůmou zlikvidovalo tři vyšetřované osoby. Dvě byly bez soudu popraveny, třetí měla být utlučena v průběhu výslechu. Zpravodajského důstojníka vyslýchal celou noc tím způsobem, že nedožil rána. Hájil se tím, že vyslýchaný se pokusil o útěk a spadl ze schodů.
- Již po roce 1953 byl za „porušování socialistické zákonnosti“ Tůma krátce odsouzen, ale v roce 1956 mu byl zbytek trestu zmírněn na podmíněný, v roce 1960 byl amnestován prezidentem Antonínem Novotným a zbytek trestu mu byl vymazán.
- Do vazby se dostal opět v letech 1968 – 1969, k odsouzení však nedošlo a po sovětské intervenci byl případ uzavřen.
- V květnu 1975 byl odhalen památník brigádě Mistra Jana Husa. Byli pozvaní všichni žijící partyzáni a to i ze Sovětského svazu. Právě tito partyzáni, opravdu čestní lidé, byli nespokojeni s vykreslením odbojové činnosti Tůmy, vyčítali mu zradu partyzánského hnutí. Komisař Pich-Tůma se oslav zúčastnil i s manželkou. Při příchodu do sálu jej obklopilo minimálně 8 českých partyzánů a padly první facky. Komisař Pich-Tůma zahanbeně oslavy opustil. Je celkem zajímavé, že i vedení tehdejšího KV KSČ pochopilo, že Pich-Tůma více partyzánskému hnutí škodí, než prospívá.
- Před Vojenským soudem v Příbrami se znovu ocitl roku 1990 a ten jej pak v červenci 1991 rehabilitoval. To vyvolalo značně kritickou odezvu, protože účastník zločinů 50. let tak byl postaven na roveň politickým vězňům. V první polovině 90. let byla jeho osoba objektem zájmu médií, byl kritizován za svou roli v komunistickém teroru 50. let a připravovalo se nové vyšetřování. Žil v Trutnově, kde jím lidé pohrdali a leckdy ho otevřeně nenáviděli.
- V lednu 1995, kdy mu už fakticky nic moc nehrozilo, se na půdě svého domu oběsil. Že by výčitky svědomí? Beznaděj? Prohlašoval, že některé zákony pocházejí ještě z doby feudalismu a že on uznává jediný zákon – zákon třídního boje. A ten v té době už neplatil. Jeho oběti se toho však povětšinou nedožily…
