Trocha historie nikoho nezabije
Archeologické nálezy prokázaly, že Libochovice byly osídleny již v dávných dobách Markomany a Boji. První ověřená zmínky o Libochovicích pochází z roku 1292, kdy nejvyšší královský maršálek Jindřich z Lichtenburka udělil městečku magdeburské právo (dominantní typ městského práva).
Libochovice patřily jeden čas tepelskému klášteru a počátkem 14. století Hynkovi ze Žlebu a Lichtenburka, r. 1314 je koupil král Jan Lucemburský, r. 1335 pak prodal Zbyňkovi Zajícovi z Valdeka, pánu na Žebráku. Kryštof Zajíc z Hazmburka prodal r. 1558 své panství nejvyššímu dvorskému sudímu a nejvyššímu hofmistru Janu staršímu z Lobkovic na Zbirohu a Točníku.
Jan z Lobkovic byl nejen vyznaný politik, ale i vzdělaný muž, který překládal spisy Erasma Rotterdamského a vydával díla Bohuslava Hasištejnského. Na jeho žádost povýšil král Ferdinand I. v r. 1560 Libochovice na město. Město získalo právo pečetit červeným voskem, namísto dosavadního zeleného a právo jmenovat 12 konšelů.
Zámek bez základů a pivovar bez střechy
Jan z Lobkovic vybudoval v l. 1560 – 1564 (přibližně na místě gotické tvrze) renesanční zámek. Prvky z této stavby se zachovaly podnes. (Západní fronta dnešního zámku má nepravidelné rozložení oken a právě tato nepravidelnost zdvojených oken pochází zřejmě z použití renesančního zdiva v barokní stavbě.)
Po Janovi z Lobkovic držel město Jiří Popel z Lobkovic. Byl nekompromisním katolíkem, povolil Libochovickým v r. 1591 vlastní pivovar (ukončil provoz v r. 1864), ale museli zůstat katolíky a nekatolíky nesměli přijímat. (Pivovar byl zřízen i v rozsáhlých sklepích pod zámkem. Vzniklo tak rčení, že v Libochovicích mají zámek bez základů a pivovar bez střechy.) Zastával též různé vysoké zemské úřady a podporoval jezuity. Pokusil se však pohnout české stavy k aktivní opozici proti císaři Rudolfovi II., byl proto r. 1594 zatčen, jeho statky zabaveny ve prospěch královské koruny a on sám uvězněn na doživotí na hradě Lokti, kde r. 1613 zemřel.
Příbuzný Čachtické paní vydláždil náměstí
Počátkem 17. století se v Libochovicích objevil sedmihradský vévoda Zikmund Báthory, udatný bojovník proti Turkům a příbuzný Alžběty Báthoryové (měli společného dědečka Štěpána VIII. Báthory). Zikmund Báthory se uchýlil ke dvoru Rudolfa II. Ten nabídl Zikmundovi apanáž a sídlo na libochovickém panství, které nedávno zabavil Jiřímu z Lobkovic. Zikmund v Sedmihradsku vydržoval dvůr, který mohl soupeřit s renesančními dvory Itálie, v Libochovicích byl ale se vznešeností konec. Císařská podpora přicházela jen nepatrná, spíš vůbec ne. Vévoda se marně rozčiloval, nakonec byl po Rudolfově smrti vystaven šikanám českých dvorských úředníků a to jej patrně definitivně vyřídilo. Ve vzteku jej snad ranila mrtvice, i když se někdy mluvilo i o jedu. Pochován je ve svatém Vítu na Pražském hradě.
Vláda Šternberků: konfiskace, poddanské bouře, válka, požár…
Panství pak koupil nejvyšší purkrabí Adam ze Šternberka. Za stavovského povstání z l. 1618 – 1620 ujel ze země, a stavové mu proto statky zkonfiskovali. Na podzim 1620 obsadili zámek bouřící se poddaní. Adam ze Šternberka se po Bílé hoře vrátil, brzy však zemřel a statky zdědili jeho synové. Město bylo za třicetileté války zpustošeno a ani zámek neunikl škodám, zejména při ničivém požáru města. Obnova byla finančně nákladná, proto Václav Vojtěch ze Šternberka prodal roku 1676 celé libochovické panství rakouskému šlechtici – hraběti (později knížeti) Gundakarovi z Dietrichsteina.
Zámek postavil žádaný della Porta
Dne 13. prosince 1682 uzavřel Gundakar Dietrichstein smlouvu s roudnickým stavitelem, Italem, Antoniem della Portou na přestavbu zámku do raně barokní podoby. Přestavba byla dokončena v roce 1690 a od té doby nebyl zámek, vyjma interiérů východního křídla, které vyhořelo v roce 1800, přestavován. Antonio della Porta (1631 – 1702) patřil k nejzaměstnávanějším architektům a stavitelům své doby v Čechách, do Libochovic přišel z Roudnice, kde pro Lobkovice stavěl v letech 1668 – 1684. V držení Dietrichsteinů byl zámek až do poloviny 19. století, pak jej měli páni z Herbersteinů. Do zámku se můžete podívat již koncem března.
Všichni slavní rodáci
Na zámku se narodil český fyziolog, anatom, biolog, básník a filozof Jan Evangelista Purkyně (1787 – 1869), jeho otec byl na zámku správcem.
Dalším významným libochovickým rodákem je spisovatel Josef Kopta (1894–1962), spisovatel a novinář. Ten je v Libochovicích pochován i se svým synem, textařem a dramatikem Pavlem Koptou (1930 – 1988), který měl v Libochovicích také domek.
V Libochovicích se narodili i Václav Vacek (1877–1960), komunistický politik a poválečný primátor Prahy, a sochař a restaurátor Antonín Nykl (1914 – 1985), autor známého Švermova pomníku (zvaného lidem obecným Sypejte ptáčkům!)
