• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • Obchody nebyly jako dnes. Mléko v lahvi nebo sáčku chutnalo jinak a všeho jsme si víc vážili…

    Další fotky

    Pamatuji obchody a nakupování od roku 1975, to mi byly čtyři. Prodejny nebyly obyčejné krámy, kde to vonělo pečivem a utopenci. Existovaly i samoobsluhy. Tam jsem chodila raději, byla jsem stydlivá a raději courala mezi regály a sama si do drátěného košíku nabírala zboží, co mi mamka napsala na papírek, než abych o to prosila prodavačku. Když mi bylo osm, přestěhovali jsme se do Buštěhradu.

    Balené vody jsou horší než voda z kohoutku. Víte, které škodlivé látky obsahují?

    Chodila jsem do malého koloniálu a tam prodávala paní Korecká. Měla jsem ji ráda, byla milá a přívětivá. Dostala jsem seznam, síťovku a mazala do obchodu. Půlka chleba, pět rohlíků, aha, rohlíky už nejsou… Mléko v lahvi a dvě Idy (to byla minerálka), táhla jsem to přes půl vesnice a byla ráda, že nám paní Korecká sama od sebe dala chleba stranou. Banány a pomeranče jsme ochutnali jen o Vánocích, stejně jako buráky, datle nebo fíky.

    Nenáviděné i milované králíkárny – jedna z ikon minulého režimu. Víte, kde vyrostly první paneláky?

    Obchodů nebylo tolik jako dnes, pevně dodržovaly pracovní dobu od pondělí do pátku od rána do pěti nebo šesti, v sobotu zpravidla do jedenácti a konec. Neděle volno. Do vesnic, kde nebyl ani malý obchůdek, jezdila dvakrát v týdnu pojízdná prodejna. Ve městech měli celé obchodní domy a taky prodejny s vybraným sortimentem. Ty se jmenovaly ESO. Nebylo jich moc a nabízely delikatesy. Při výletech do Prahy jsme šli pokaždé do Kotvy, Máje a Bílé labutě – to byl svátek. Což vlastně potvrzuje, že víkendová turistika po nákupních centrech začala mnohem dřív, než se objevily novodobá nákupní centra.

    OBRAZEM: Za „totáče“ jsme neměli zdaleka tolik hraček jako dnešní děti. Ale byli jsme šťastní!

    Maminka pracovala v obchodě od 19. srpna 1968. Nejdřív v Jednotě, pak přešla k masu a nakonec do smíšeného zboží. Měla svoji práci ráda a zákazník byl vždycky na prvním místě. Jasně si pamatuju na to, jak si lidé den dopředu zamlouvali chleba a pečivo. „Máte ještě chleba?“ museli se pokaždé ptát. Většinou ho objednávala podle zamluvených bochníků, plus dva, tři vzala navíc. Kdyby se neprodaly, musela by to zaplatit z vlastní kapsy.

    Mončičákový boom v Československu. Zvířátko s lidským obličejíkem chtělo domů každé dítě

    I po těch letech si přesně pamatuje, co na pultech bylo. Povídaly jsme si o cenách a sypala je z hlavy jednu za druhou i po těch desítkách let. Tak třeba: hovězí přední s kostí 17 Kčs za kilo a bez kosti 22 Kčs, zadní bylo za 29 Kčs. Mleté maso bylo za 18 Kčs a špekáčky za 25 Kčs. Máslo jednička 10 Kčs a dvojka za 8 Kčs. Chleba obyčejný bochník za 3,90 a Šumava za 4,20 Kčs, houska za 30 haléřů a rohlík za 25. Cukr krystal 7,30 Kčs a kostkový za 8 Kčs.
    A tak dále a tak dále…

    FOTO: Mléko bylo samá voda

    Mléko bylo samá voda - Mléko bylo samá voda 10Mléko bylo samá voda - Mléko bylo samá voda 4Mléko bylo samá voda - Mléko bylo samá voda 12Mléko bylo samá voda - Mléko bylo samá voda 2Mléko bylo samá voda - Mléko bylo samá voda 3
    Další fotky
    Mléko bylo samá voda - Mléko bylo samá voda 1Mléko bylo samá voda - Mléko bylo samá voda 13Mléko bylo samá voda - Mléko bylo samá voda 11Mléko bylo samá voda - Mléko bylo samá voda 9Mléko bylo samá voda - Mléko bylo samá voda 7Mléko bylo samá voda - Mléko bylo samá voda 8Mléko bylo samá voda - Mléko bylo samá voda 6Mléko bylo samá voda - Mléko bylo samá voda 5


    Nepřehlédněte
    7.11.2024
    Zprávy

    Proč zvítězil Trump?