Budoucí prezident se narodil 1. října 1924 ve městečku Plains s tehdy asi 600 obyvateli ve státu Georgia, tedy na jihu USA, stále přece jen méně rozvinutému, než sever. Dětství prožil spíše skromně, jeho otec obdělával pole na své farmě a vlastnil malý krámek se smíšeným zbožím, věřil v Boha a rasovou segregaci. I tak ale synovi nezakazoval, aby se kamarádil s dětmi černých farmářů. Jimmy od mládí věděl, jakou námahu vyžaduje práce na farmě. Kromě běžné pomoci v rodinném hospodářství mu už jako teenagerovi otec svěřil akr (0,4 ha) zemědělské půdy, na kterém Jimmy samostatně pěstoval a pak na svůj účet prodával arašídy.
Svou budoucnost ale mladý Carter ve farmaření neviděl. Toužil se dostat k námořnictvu a také se mu podařilo vystudovat námořní akademii. Jako první v rodině tak získal vyšší vzdělání než střední školu. Během studií se zamiloval do Rosalynn Smithové, se kterou se v roce 1946 oženil. V letech 1946 – 1953 sloužil v atlantické tichomořské flotile, z velké části na ponorkách. Připravoval se na službu na atomových ponorkách, ale po otcově smrti se musel vrátit domů a ujmout se rodinného podnikání.
To ho časem zároveň přimělo k tomu, aby se rozhodl zkusit to v politice za Demokratickou stranu. V roce 1966 poprvé kandidoval na guvernéra Georgie a prohrál, ale nevzdal to a v následujících volbách již drtivě zvítězil, protože se mu podařilo získat na svou stranu většinu hlasů „skalních“ rasistů i umírněných voličů, včetně černošských.
A nezklamal je. Podařilo se mu snížit státní byrokracii a roku 1975 vykázal jeho rozpočet velký přebytek, aniž by musel zvýšit daně. Tím si vytvořil skvělou výchozí pozici pro svoji prezidentskou volební kampaň. V ní se neustále dovolával Bible a křesťanství jako takového a vystupoval jako mluvčí „prostých lidí“ především proti „prohnilé centrální vládě“. Získal opět podporu jak bílých, tak i černých voličů, a to přesto, že fakticky prosazoval rasovou segregaci za předpokladu rovnosti ras dané ústavou USA. Pro afroamerické voliče bylo toto uspořádání často přijatelnější, než tehdejší nepříliš úspěšné a pro ně nekomfortní pokusy liberálů o jejich integraci do většinové společnosti, např. ve školství.
Tato Carterova strategie měla úspěch a on tak v roce 1975 ve volbách porazil stávajícího prezidenta Geralda Forda. Do úřadu nastoupil tradičně, 20. ledna následujícího roku. Na různé události bylo jeho volební období potom víc než pestré a prezident Carter je řešil s proměnlivou úspěšností. Kromě jiného byla podepsána dohoda o předání Panamského průplavu (1977) ze strany USA Panamě a v následujícím roce došlo k uzavření mírové dohody v Camp Davidu mezi Egyptem a Izraelem.
Nad jeho síly se ale ukázalo politické zvládnutí sovětské invaze do Afghánistánu v roce 1979, kdy začal být v USA považován za slabého prezidenta. Nezachránil to ani jím vyhlášený bojkot olympijský her v Moskvě následujícího roku. Pro své druhé prezidentské období Jimmy Carter svůj mandát neobhájil a v Bílém domě ho vystřídal republikán Ronald Reagan. Jeho daleko tvrdší postup vůči SSSR potom vedl k rozpadu jeho impéria a ukončení studené války.
I po uplynutí svého mandátu se Jimmy Carter dále angažoval v politice a byl prostředníkem v různých mezinárodních sporech (Panama, Nikaragua, Haiti, Venezuela, Bosna, Palestina). Navštívil Severní Koreu a na Kubě se setkal s Fidelem Castrem. V roce 2002 mu byla za tuto jeho vlastně celoživotní aktivitu udělena Nobelova cena míru.
Méně se ví, že v roce 1982 Jimmy Carter už jako bývalý prezident spolu se svou manželkou Rosalynn založil nevládní (u nás řečeno neziskovou) organizaci „Carter Centrum“ v Atlantě, jejímž účelem je prosazování lidských práv a zmírnění lidského utrpení. Díky činnosti tohoto centra se podařilo takřka vyhladit vůbec první tropickou parazitní nemoc, tzv. drakunkulóza, kterou způsobuje červ vlasovec medinský. Do těla se dostává po požití vody s asi milimetr velkými korýši buchankami, hostiteli jeho larv. Vlasovec parazituje v podkoží a dosahuje délky až jednoho metru. V polovině 80. let minulého století bylo postiženo tímto parazitem přes 3 miliony lidí. Téměř vymýtit se tuto nákazu podařilo jen cílenou osvětou, bez očkování a použití léků.
Dnes se bývalý prezident USA Jimmy Carter dožívá 96 let, je nejdéle penzionovaným prezidentem USA a také prvním bývalým prezidentem, který se dožil více jak 95 let.
