V České republice je už přes 800 tisíc barevných nádob na tříděný odpad, některé máme na ulici, jiné dokonce přímo u domů. V průměru tak „musíme“ s tříděným odpadem ujít necelých 90 metrů. Takhle blízko většinou nemáme ani zastávku autobusu nebo nejbližší obchod s potravinami. Bohužel jsou ale mezi námi stále jedinci, kteří odpady třídit odmítají a jsou natolik pohodlní, že pokud nenajdou v dosahu několika kroků odpadkový koš nebo popelnici, odpad jednoduše odhodí na zem. Takové nežádoucí chování se označuje jako tzv. littering.
Tento problém netrápí jen ČR, ale bojují s ním i jiné země. Napříč EU proto došlo k legislativním opatřením a tomuto fenoménu se věnují studie, které pomáhají najít systémová řešení.
Co littering ovlivňuje?
Na litteringové chování mají vliv takzvané situační proměnné, mezi které patří:
- dostupnost sběrných nádob na odpad a jiných možností (např. sběrné dvory, místa zpětného odběru apod.), kde odpad vytřídit;
- vzdálenost k místům, kde je možné odpady odložit – čím je vzdálenost kratší, tím je littering menší.
Navíc ze studií zaměřených na litteringové chování vyplynulo, že množství pohozeného odpadu roste v místech, kde se již nějaký vyskytuje.
Co je littering?
Littering je nelegálním chováním, které je v rozporu s vyhláškou o nakládání s odpady. Takové chování má za následek například nepořádek v okolí sběrných nádob na tříděný odpad a odpadkových košů, nebo dokonce vznik černých skládek a za takový přístup hrozí sankce.
Kvůli mnohým jedincům, kteří nejen ve městech ale i v přírodě pohazují odpad na zem, v ČR probíhají pravidelné dobrovolnické úklidy. Příroda to uvítá, stejně jako její milovníci. Jenže je to řešení důsledku, mnohem lepší by bylo, kdyby tento odpad v přírodě vůbec nebyl. O prevenci vzniku litteringu se snaží řada projektů, jako jsou například Čistý festival, projekt #bezdopadu, Třídíme v přírodě, Třídíme na sněhu nebo Třídíme na koupalištích.
Volnému pohazování odpadů pomáhají předcházet i různé aplikace, které lidem například ukážou, kde jsou nejbližší nádoby na tříděný odpad a poradí jim i s tím, co do konkrétní nádoby patří. Také samotní výrobci balených produktů vyvíjejí různé antilitteringové aktivity, například upozorňují spotřebitele, že obal nepatří na zem, někteří dokonce pomocí barevných piktogramů ukazují, do jaké nádoby vysloužilý obal správně vytřídit. Zároveň se snaží používat upravené obaly, které jsou jednak v souladu s tzv. ekodesignem (minimalizace obalu, ekologicky šetrnější alternativy materiálů atp.) a pro spotřebitele je zřejmé, o jaký materiál se jedná a jak s ním má následně naložit.
Obce se litteringu snaží předcházet především dostatkem vhodně rozmístěných nádob na odpad. Některé pak sází na fotopasti a kamerový systém, jinde spoléhají na různé formy osvěty.
Littering a legislativa EU
Nejen kvůli negativním dopadům litteringu a litteringového chování dospěli představitelé EU k legislativním opatřením, která mají pomoci předcházet často zbytečnému užívání plastů a současně mají pomoci předcházet vzniku zbytečného jednorázového odpadu, který má negativní dopad na životní prostředí. Dle rozhodnutí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/904 o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí (SUP) od 1. ledna 2023 se musejí výrobci vybraných plastových výrobků na jedno použití podílet na financování úklidu litteringového odpadu v obcích. Hradit musí i náklady na následnou přepravu a zpracování tohoto obalového odpadu.
Nejčastěji pohozené odpadky
Užitečným zdrojem informací jsou v ČR výše zmíněné studie zaměřené na analýzu volně pohozeného odpadu. Dle výsledků studie zveřejněné v roce 2022, kterou provedla autorizovaná obalová společnost EKO-KOM ve spolupráci s Univerzitou Jana Evengelisty Purkyně rozhodně neplatí, že Česko je zaplaveno PET lahvemi. Těch určitě není v přírodě nejvíc, jen jsou díky své velikosti více vidět. Největší podíl odhozeného odpadu z hlediska hmotnosti tvořilo sklo (30,4 %), dále plast (27,7 %) a kovy (18,6 %). Odpad po kuřácích byl zastoupen zhruba 6,1 %. Z hlediska kusů tak bylo právě cigaretových nedopalků jednoznačně nejvíce (71,6 %).
Skladba litteringového odpadu se ale mění i v závislosti na typu lokality nebo na ročním období. Studie proto probíhala na 164 lokalitách. Záměrně se jednalo o různé typy území v celé ČR a probíhala v různá roční období – od prosince 2020 do listopadu 2021.
