Možná kolonizace Marsu je už řadu let cílem mnoha spekulací i seriózních studií. Povrchové podmínky Marsu a možná dostupnost vody ho dělají pravděpodobně nejlépe obyvatelnou planetou ve sluneční soustavě, pomineme-li naši Zemi.
Mars vyžaduje méně energie na jednotku hmotnosti k jeho dosažení ze Země než kterákoli jiná planeta s výjimkou Venuše. Let na Mars trvá asi 9 měsíců, přičemž je možné tuto dobu i zkrátit, spotřebuje se tak však více paliva. Reálně připadají v úvahu cesty s lidskou posádkou trvající 6 až 7 měsíců, další zkrácení doby letu je již značně energeticky náročné. Cesta, která spotřebuje méně paliva, je také možná, ale je mnohem komplikovanější a trvá mnohonásobně déle.
Co je terraformace?
Jedná se o tzv. pozemšťování. Někdy se označuje za planetární inženýrství, to je ale vlastně jen jeden z jeho typů. Jedná se o činnost, při které dochází k záměrné přeměně atmosféry, teploty a přírodních podmínek vesmírného tělesa za účelem co nejvíce přiblížit podmínky, které na něm panují, těm na Zemi a učinit ho obyvatelným.
V dnešní době je terraformace spíše vědecká myšlenka, se kterou se počítá při přeměně některých planet během případné lidské expanze do vesmíru. Nejžhavějším kandidátem je právě Mars, u kterého se plánuje zvýšení teploty jeho atmosféry pomocí umělého skleníkového efektu, tedy vypouštěním skleníkových plynů do ovzduší. Přesto je terraformace Marsu s dnešní technologií nemožná.
Podobnosti se Zemí
Země je co do velikosti a složení více podobná spíše Venuši. Pro možnou kolonizaci je nám bližší právě Mars, den tam totiž trvá podobně jako u nás 24 hodin a 39 minut. Mars má sice rozlohu jen 28,4 % rozlohy povrchu Země, ale díky úhlovému sklonu osy 25,19 ° (který je srovnatelný se zemským -23,44 °) se zde střídají roční období, jako na naší planetě. Jsou ovšem dvakrát tak dlouhá, protože jeden rok na Marsu je dlouhý jak 1,88 roku pozemského.
Mars má atmosféru
Přestože je velmi tenká, poskytuje ochranu před slunečním a kosmickým zářením a radiací. Může být využita ke zpomalování kosmických sond a plavidel. Obsahuje ale z 95 % oxid uhličitý. Přizpůsobit ji lidem tak půjde jen lokálně, protože zdroje na Marsu ji umožňují zvýšit globálně formou terraformace pouze na 7 % atmosféry Země.
Rovněž atmosférický tlak je příliš nízký. Bez skafandru by člověk přežil na povrchu Marsu maximálně minutu, přičemž vědomí by ztratil do 20 sekund. Mars navíc nemá magnetosféru, která by ho chránila před slunečním větrem.
Třetinová gravitace, velká zima a voda
Gravitace na Marsu je pouze třetinová. To není tolik významné, pokud je dostatečná prevence zdravotních problémů způsobených stavem beztíže. Horší je ovšem fakt, že Mars je mnohem chladnější než Země, s povrchovou teplotou -85 °C až -5 °C. Průměrná teplota je zde -63 °C (max. 20 °C, min. -140 °C). Díky oběžné dráze, která je více excentrická než naše, je na Marsu také veliké kolísání těchto teplot.
Nedávná výzkumná pozorování rovněž potvrzují na Marsu existenci vody. Není zde ale ve velkých objemech, avšak existují i vyschlá koryta.
Slunce spasitelem a problémem
Protože je Mars dále od Slunce, množství sluneční energie získatelné v horních vrstvách atmosféry je pouze poloviční, než v horních vrstvách atmosféry Země nebo na povrchu Měsíce. Nicméně, sluneční energie, která dosahuje povrchu Marsu, není pohlcována tenkou atmosférou Marsu jako na Zemi, a tak je sluneční energie víceméně stejná jako na Zemi. Kdyby byl Mars terraformován, významně by ubylo slunečního záření, které by dosáhlo povrchu.
