Sérioví vrazi byli v lidských dějinách vždy. Pokud to byl někdo, kdo patřil mezi horních deset tisíc, byl uklizen bez humbuku a jásání, aby na šlechtickém rodu neulpěla ani skvrnka. Ideologie na státní úrovni ještě zdaleka nebyla tak rozhodující. To se však mělo brzy změnit. Dvacáté století, se dvěma totalitním režimy, nacismem a komunismem nebylo dosud v tomto směru překonáno. Jeden mrtvý je tragédie, milion mrtvých je statistika. Tyto režimy se v případech brutálních vražd, tedy i vražd se sexuálním motivem, chovaly naprosto stejně. Jejich pověst, jejich ideologie byla nadevšecko. Musela být čistá, neposkvrněná, oslňující. Masy lidí neměly a nesměly pochybovat o její dokonalosti. Téměř k dokonalosti dotáhl tento přístup poválečný Sovětský Svaz.