mapa regionů
zavřít mapu
Musí to být velmi záhadný svět. Svět, ukrytý v temně narudlém přítmí. Mateřská hvězda je na světlo velmi skoupá. Planeta o velikosti naší Země však obíhá v ekosféře této hvězdy. S takovou hmotností si udrží atmosféru a voda bude v kapalném stavu. Osm milionů kilometrů je jistě nepatrná vzdálenost. Slunce, které známe, by v této vzdálenosti rozpálilo povrch planety do běla. Rok zde trvá jedenáct dní. Ve dne září slunce rudé, v noci žluté a oranžové.
Naše sluneční soustava není ve vesmíru tak beznadějně osamocena, jak by se na první pohled zdálo. Do vzdálenosti desíti světelných let můžeme napočítat deset hvězd, což je docela slušný průměr. Jen výběr není kdovíjaký. S výjimkou Alfy Centauri a Síria, jsou to všechno červení trpaslíci. Tedy hvězdy, které skrblí nejen hmotností, ale i výdejem energie. Jsou spořivé a myslí na zadní kolečka. Délka jejich života se odhaduje na desítky miliard let, a i naše Slunce nemá šanci se takového věku dožít. V poklidu spalují svoje zásoby vodíku, mění je na hélium, a tento prvek bude prvním, ale také posledním, který je tento trpaslík schopen vyrobit. Mezi červené trpaslíky patří i Proxima Centauri, nejbližší hvězda, což již poznáme z názvu. Pokud byste se na ni chtěli podívat, musíte na jih a to hodně na jih. Z Evropy ji neuvidíte nikde. Rovněž i vybavení by muselo být na úrovni. Triedr nemá šanci. Je to velmi slabý objekt a dalekohled střední síly nezbytný.
Hvězdička jen asi dvakrát větší než Jupiter, zato však velmi masivní. Metr krychlový této hmoty váží přes padesát tun. Pro srovnání, u našeho Slunce jen 1400 kg. I hmotnost sto třiceti Jupiterů však stačila k zapálení vodíku jen s odřenýma ušima. Pro představu, ve vzdálenosti jedné astronomické jednotky by zářila jen stokrát více, než Měsíc v úplňku. Z planet bychom zahlédli maximálně Venuši. Planeta, na které jsme se ocitli, by měla na obloze opravdu tři slunce. Alfa Centauri A žlutá, Alfa Centauri B oranžová. I když tato dvě, na noční obloze, by určitě stíny nevrhala. Vzdálenost pětiny světelného roku od Proximy je už příliš. Mohli bychom se rozhlížet po obloze neoslněni, a hledat známá souhvězdí. I přes vzdálenost více než čtyři světelné roky bychom řadu z nich ještě poznali. Jednu kuriozitu a novinku bychom ale přeci jenom měli. Známé souhvězdí Kassiopea, s tvarem písmene dvojitého W, by již nemělo pět hvězd, ale šest. Přibyla by jedna nažloutlá a dosti jasná. Naše Slunce.
Objev planety, která obíhá kolem Proximy, přišel v roce 2013, a byl definitivně potvrzen v roce 2016. Jde tedy o relativně velmi čerstvý objev. Planeta hmotnosti Země, s kapalnou vodou. Milovníkům sci fi zasvítili oči. Astronomové jejich radost bohužel trochu ochladili, i když naděje umírá poslední. Proxima je sice červený trpaslík, ale v oblasti roentgenového záření za naším Sluncem příliš nezaostává. Nepatrná vzdálenost této planety rázem přestává být výhodou. Výzkumy stále ještě pokračují, ale život jaký známe, moc šancí zde mít nebude.
