19℃
Dnes je 23. září , svátek má Berta

Pražská Akademie výtvarných umění vznikla před 220 lety. Než zakotvila u Stromovky, živořila v různých provizoriích

Další fotky

Pražská malířská Akademie byla založena z iniciativy Společnosti vlasteneckých přátel umění, znamenala faktický začátek systematické umělecké výchovy v Čechách. De iure byla založena 10. září 1799 dekretem císaře Františka I. Vyučovat se začalo následujícího roku 1800 v Klementinu.

Reklama

Společnost vlasteneckých přátel umění tvořilo osm šlechticů, kteří se sdružili, „aby klesající vkus umělecký byl povzbuzen, aby se zamezilo vyvážení z vlasti zbývajících ještě děl uměleckých, aby byla založena obrazárna a zřízena škola umělecká“. Obrazárna vznikla v Klementinu v roce 1796.

První ředitel Akademie, německý rytec Josef Bergler (1753 – 1829), se své zakladatelské úlohy zhostil velmi dobře, napsal učební osnovy, pořídil sbírku sádrových modelů slavných evropských soch, a dvojrozměrných grafických předloh, zejména vlastních kresebných kopií podle Raffaela. V Berglerově ateliéru se vyučily tři desítky českých i německých výtvarníků, zakladatelů novodobé malby a rytectví, například malíři Václav Prachner, Václav Mánes (strýc Josefa), J. V. Hellich, Josef Navrátil ad.
V roce 1801 přibyla výuka grafiky (Antonín Herzinger, 1763 v rakouském Fallbachu – 1826 v Praze), dále se ustanovila škola krajinářská, vedená od roku 1806 Karlem Postlem (1769 v Bechyni – 1818 v Praze), obnovená v roce 1838 Antonínem Mánesem (1784 v Praze – 1843 tamtéž), po jeho smrti se krajinářského ateliéru ujal z Mnichova povolaný Max Haushofer (1811 v Nymphenburgu – 1866 ve Starnbergu, obojí Německo).

Pozapomenutý malíř Trenkwald. Vídeň si ho ale kdysi velmi cenila

Od roku 1831 stál v čele Akademie Franz Waldhrer (1784 v Žatci – 1835 v Praze), pak Čech František Tkadlík (1786 na pražské Malé Straně – 1840 v Praze). Další ředitel Christian Ruben (1805 v německém Trevíru – 1875 v rakouském Inzersdorfu) rozšířil program školy o historickou malbu. V šedesátých letech procházela Akademie krizí, jedním z jejích projevů byla upadající prestiž pedagogického sboru, klesající počet žáků a zrušení krajinářské školy v roce 1866.
O překonání krize se snažil profesorský sbor ve složení Antonín Lhota (1812 v Kutné Hoře – 1905 ve Volyni) – první rektor volený profesory, r. 1877 –, František Čermák a František Sequens.

Akademii sužoval nedostatek finančních prostředků, který v roce 1885 vyústil v naléhavou prosbu o dotaci adresovanou Zemskému sněmu. V konkurenci nově zřízené Uměleckoprůmyslové školy neuhájila Akademie po odchodu z Klementina ani svoje prostorové požadavky a v nově postavené budově na dnešním náměstí Jana Palacha dostala pouhých devět místností.
V roce 1887 došlo za finanční pomoci státu k reorganizaci školy, takzvaná elementárka byla sloučena s tradičním oddělením antik a modelů do jednotné přípravky, na kterou dále navazovaly tři speciální školy – pro malbu historickou a náboženskou, pro malbu žánrovou a krajinářskou.

Doslova epochální předěl v dějinách Akademie znamenal příchod dvojice nových pedagogů – od 87 Maxmiliána Pirnera (1854 v Sušici – 1924 v Praze) a Julia Mařáka (1832 v Litomyšli – 1899 v Praze).

Max Pirner, muž, který ovlivnil dvě generace malířů

Tato reforma předznamenala mohutný rozvoj českého moderního umění v 90. letech a na přelomu 19. a 20. století, výrazně podpořila tvůrčí otázky v problematice moderního umění, do této doby nahrazované rutinou a jednostranně politicky zaměřenými národnostními ideologiemi. Mařák hlásal volný individuální vývoj, podpořený teoretickými znalosti z dějin umění, anatomie, archeologie atp.

Julius Mařák a mecenáš Josef Hlávka (1831, Přeštice – 1908 v Praze) iniciovali významné posílení profesorského sboru o Vojtěcha Hynaise (1854 ve Vídni – 1925 v Praze) a Václava Brožíka (1851 v Třemošné – 1901 v Paříži), oba malíři dleli v ten čas v Paříži.
Zemský výbor na Hlávkovu žádost propůjčil Pavilón umění na okraji Stromovky – pozůstatek z Jubilejní výstavy – a povolil jeho přestavbu na ateliér. Hlávka pověřil stavitele Quida Bělského (1855 v Praze – 1909, Domousnice), aby vypracoval plány na přestavbu podle přání Hynaise, ten to ovšem se svými požadavky přehnal a nemohlo být zcela po jeho.
Nakonec se ale vody uklidnily a před zahájením školního roku I894/95 se jak Hynais, tak Brožík nastěhovali do nového ateliéru, který nakonec sloužil celých osm let oproti předpokládaným dvěma.

Quido Bělský, jméno, které budí u milovníků pražské architektury respekt

Těch osm dlouhých let totiž trval Hlávkův boj o postavení akademie samé, což komentuje slovy, že mu akademie vzala kus života. Tři roky se musel handrkovat s městským úřadem o vyhlédnutý pozemek u Stromovky, protože ten zde měl v plánu zřídit veřejné sady. Obrat k lepšímu nastal až roku 1896, kdy byla akademie zestátněna.

Mařák zřídil na Akademii také první sochařskou školu, vedenou Josefem V. Myslbekem (1896), spektrum výuky rozšířily v roce 1910 grafická škola Maxe Švabinského a architektonická speciálka Jana Kotěry.
V té době již Akademie natrvalo zakotvila po letech provizorií v nové budově u Stromovky, vybudované podle projektu architekta Václava Roštlapila v letech 1897 až 1903.

Zdroje: Petra Karpíšková: Příběh moderního tvůrce. Joža Uprka, 2007; Jiří T. Kotalík: Historie AVU, 1999; František Ruth: Kronika královské Prahy, 1903; Wikipedie

FOTO: 220 let AVU

220 let AVU - 0 p7 (2)220 let AVU - 2 Joseph_Bergler,_von_Franz_Nadorp, lito Joseph Quaisser wi220 let AVU - 3 mánes antonín220 let AVU - 4 Christian_Ruben_(1805-1875)220 let AVU - 5 lhota antonín
Další fotky
220 let AVU - 6 mařák jul220 let AVU - 7 hynais220 let AVU - 8 DSCN2657
bytový dům Hadovka, foto Fefík
Před 19 minutami
Ve velké části Prahy se zvýší daň z obytných nemovitostí, v případě těch komerčních se...
Dnes, 10:44
Dominantou dětského hřiště v Centrálním parku Prahy 13 bude obří herní sova o výšce 3,6...
Včera, 16:44
Komerční článek
Momentálně nabízíme: BYTY Nabízíme byty v moderních bytových domech, vysokého standardu a urbanistickou funkcí. Projekty...
Včera, 16:44
V hlavním městě se při oslavách 30. výročí 17. listopadu 1989 uskuteční například koncerty, výstava...
Včera, 12:11
Městská doprava na ruzyňské letiště se potýká v posledních letech s kapacitními problémy. Nejezdí tam...
Staroměstské náměstí
Včera, 09:01
V centru Prahy už nebudou moci vystupovat lidé v obřích kostýmech pand a dalších zvířat....
21.9.2019
Před budovou Národního technického muzea (NTM) na pražské Letné probíhá Recyklační víkend. Výměnou za své...
21.9.2019
Budoucí podobu historických budov v centru Prahy, které jsou spojené s palácem Savarin a tvoří...
21.9.2019
Bohemka na domácím stadionu zůstává neporažena. Po posledním dramatickém utkání se Zlínem, ale nebyl trenér...
21.9.2019
Sochař Jan Hána se narodil 28. října 1927 v Dobronicích u Bechyně, kde začal pracovat...
21.9.2019
Heřmaňák pravidelně každou sobotu navštěvuje na Řezáčově náměstí v Praze 7 zhruba tisícovka zákazníků. Do...
Reklama