Probrali jsme role a úlohy v domácnosti, řekli jsme si, jak správně zvolit strategické místo, jak a kde se hospodyně nejčastěji pohybuje a jak má mít pracovní místo správně zařízeno. Nakousli jsme i uspořádání nádobí, dnes si řekněme něco o potravinách a dalších důležitých součástech domácnosti.
Po systematickém ukládání nádobí je třeba s rozumem a citem ukládat i potraviny. Běžné potraviny, snášejí-li kuchyňskou teplotu, ukládáme do skříněk vedle pracovní plochy, potraviny, které podléhají zkáze, skladujeme v chladničce nebo mrazícím boxu.
Jak tedy dál?
V moderní kuchyni by už dnes neměly chybět kuchyňské linky s plynovým sporákem nebo vařičem a pečící troubou, dřezem a vestavěnou chladničkou. Vhodné pracovní návyky a účelné rozestavení kuchyňského zařízení podstatně pomáhají udržovat pořádek a dobrý vzhled kuchyně. Na okna v kuchyni nikdy nedáváme husté a dlouhé záclony, neboť zabraňují přístupu světla a ztěžují větrání. Dáváme přednost světlým barvám jak zařízení tak stěn, protože nepohlcují světelné paprsky. Pořádkem, čistotou a harmonickým sladěním barev si i v kuchyni můžeme vytvořit příjemné prostředí, které můžeme ještě zkrášlit vkusně aranžovanými květinami ve vázách nebo keramických závěsných nádobách.
Co světlo?
Světlo by mělo v kuchyni přicházet ze stran, nikoli zezadu. Sporák, pracovní plocha a dřez musejí být intenzivně osvětlené. V moderních bytech bývá nad dřezem a pracovní plochou svítidlo, které v kombinaci s dobrou svítivostí centrálního světelného zdroje zabezpečí dobré osvětlení.
A co mycí zařízení?
Mytí nádobí se většinou považuje za nepříjemnou domácí práci. To však záleží na podmínkách, které si pro ni vytvoříme. I když nejvýhodnější a technicky nejdokonalejší zařízení na mytí nádobí, jakým je mycí stroj, se dosud v našich domácnostech používá jen výjimečně, může nám tuto práci velice usnadnit vhodně instalovaný dřez s odpadem a s přítokem teplé a studené vody. Dřez instalujeme v takové výšce, abychom se při mytí nemuseli sklánět a mohli stát vzpřímeně. Abychom při mytí nepoškodili glazuru, poskládáme na dno dřezu vložku z plastické hmoty. Součástí mycího zařízení je podložka z plastické hmoty na odkapávání umytého nádobí, takzvaný odkapávač.
Skleněné a porcelánové nádobí po umytí vodou a po opláchnutí nemusíme utírat, odložíme je na odkapávač, kde uschne samo. K mytí můžeme také použít různé prostředky, jako je jar či pur, ale názory na jejich upotřebení se různí. Nejvýhodnější je, jestliže s mytím nádobí neotálíme a umyjeme je ihned po použití. Nemáme-li možnost mýt nádobí pod tekoucí teplou vodou, myjeme je v určitém pořadí: nejdříve umýváme sklo, sklenice, kompotové misky, potom porcelán, jako jsou talíře, misky, mísy na omáčky a podobně. Potom umýváme příbory a nakonec hrnce, pekáče, pánve a tak dále.
Nářadí a různé jiné kuchyňské pomůcky, které jsme používali během přípravy jídla, je výhodné umýt během vaření, víme-li, že už je nebudeme při přípravě potřebovat. V průběhu tepelné úpravy potravin k tomu většinou bývá dostatek času.
A co odpadky a zápach?
Během vaření většinou musíme vykonat i takové práce, které se neobejdou bez znečistění pracovního prostředí, například stolu, pracovní desky a podobně. Čistíme například zeleninu, loupeme brambory, či louskáme ořechy. Odpadky po ukončení těchto prací ihned odstraňujeme, aby pracovní prostředí zůstávalo čisté.
Výpary, které vznikají při tepelné úpravě jídel, poměrně značně znečisťují a zhoršují ovzduší v bytě. I když kuchyňské ventilátory výpary převážně odsají, musíme v kuchyni často větrat a vyměňovat vzduch. V zimě větráme samozřejmě tak, abychom co nejméně ochlazovali byt, vzduch tedy vyměňujeme co nejrychleji – nejlépe průvanem. Důležité je, abychom znečistěný vzduch vyměnili ihned, protože výpary se usazují na stěnách i na nábytku. Větráme už během vaření, nebo bezprostředně po něm. Do kuchyně nepatří textilie jako tapety, koberce a podobné, neboť také nasávají výpary a ztěžují větrání.
Upřímně: nic, co bychom nevěděli, viďte? Například nejvýhodnější a technicky nejdokonalejší zařízení na mytí nádobí, jakým je mycí stroj, tedy dnes už lidově řečeno myčka, je téměř v každé domácnosti naprostou samozřejmostí. Není ale úplně marné se občas zastavit a poohlédnout se zpět, abychom se podívali, jak to lidé dělali dřív a uvědomit si, že ač dnes na spoustu věcí žehráme, máme práci (a to nejen v domácnosti) dnes mnohem jednodušší. Kuchyně jsou plné strojů a zařízení, které nám usnadňují práci ve všech směrech a od kterých často čekáme, že nám budou sloužit napořád. Ne vždycky tomu tak ale je.
Ve třináctém pokračování se mrkneme právě na ty pomocníky v dřívější domácnosti, osvěžíme si údržbu kuchyně a třeba se dostaneme i k účelnému oblečení do kuchyně.
