Nedávno byly objeveny videomateriály z procesu s jeho otcem v jedné ze zkrachovalých fabrik v Panenských Břežanech. Na dohled od zámku Panenské Břežany, kde si zbudoval sídlo říšský protektor Reinhard Heydrich, na kterého byl v pražské Libni spáchán atentát dne 27. května 1942.
Od útěku do Moskvy až k procesu s jeho otcem
Jeho prarodiče pocházeli z Plzeňska, jeho dědeček Šimon Slánský byl židovským obchodníkem.
Bylo by dobré si připomenout příběh jeho otce.
Rudolf Slánský st. žil od roku 1918 v Praze a stýkal se tu s levicově zaměřenými intelektuály. V roce 1921 se stal členem Komunistické strany Československa, ta se odtrhla od sociální demokracie. Za druhé světové války stihl prchnout do Moskvy se svou ženou a dětmi.
Zbytek rodiny kvůli židovskému původu (až na bratra Richarda, který žil v Londýně) zahynul v Terezíně. V Moskvě jeho poznal řadu komunistických hodnostářů i jejich brutální praktiky, přesto ve straně zůstal. V Moskvě mu unesli tehdy tříměsíční dceru Naděždu, kterou už nikdy nespatřili. Spolu s manželkou Josefou tu pracovali jako hlasatelé. Též byla ve straně.
Po roce 1945 se Rudolf Slánský st. vrátil do politiky a byl jedním z nejmocnějších mužů KSČ. Byl jedním z hlavních organizátorů komunistického teroru po Vítězném únoru 1948. Tou dobou byl i poslancem Národního shromáždění, v roce 1951 však rezignoval.
Jeho židovský původ mohl za to, že se stal obžalovaným ve vykonstruovaném Procesu s protistátním spikleneckým centrem Rudolfa Slánského, který vznikl kvůli nátlaku Josifa Stalina. Byl zatčen 23. listopadu 1951. Spolu s ním dalších 14 osob, byla vybrána řada komunistů židovského původu (Východní blok razil proarabskou a antižidovskou politiku).
Byl odsouzen spolu s dalšími 11 lidmi k smrti oběšením a od prezidenta Gottwalda nedostal milost, přestože o ni žádal. Dvakrát se neúspěšně pokusil o sebevraždu. Odsouzeni byli 3. prosince 1952, těla byla zpopelněna v lednu následujícího roku. Nedočkal se ani hrobu. Jejich popel skončil na silnici severně od Prahy. Jeho synovi Rudolfovi bylo v té době pouhých 17 let.
Syn byl komunistou, disidentem a velvyslancem
Vraťme se tedy k Rudolfovi mladšímu (6. února 1935) Po procesu se Slánským byla rodina vykázána na Bruntálsko do obce Razová, kde dostali přidělenou vybydlenou chalupu po Němcích. Po několika letech se vrátili zpět do Prahy.
Rudolf mladší se po vyloučení z KSČ v roce 1969 (kvůli aktivitám na Pražském jaru) podílel na disentu, dokonce v první polovině 90. let byl v Rusku jako velvyslanec. Snažil se tu mj. pátrat v archivu po unesené sestře Nadě. Mezi lety 1997 až 2004 zastával stejnou funkci na Slovensku.
„Jako velvyslanec nebyl jen úředník, ale vynikající odborník, který měl obrovské styky, byl schopen vynikajících analýz i doporučení a navíc byl pracovitý jako málokdo. Byl to jeden z nejčestnějších lidí, jaké jsem kdy v životě potkal,“ uvedl o něm v minulosti Jiří Dienstbier starší.
Rudolfa Slánský ml. zemřel 17. dubna 2006. Jeho sestra Marta měla kvůli otcově smrti a komunistům psychické problémy. Její matka komunistkou zůstala.
Socialismus nemá lidskou tvář. Portréty 25 osobností, které prchly z Česka do země helvetského kříže
