• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • Socialismus nemá lidskou tvář. Portréty 25 osobností, které prchly z Česka do země helvetského kříže

    21. srpna 1968 ukončila invaze vojsk států Varšavské smlouvy do Československa naděje na vybudování „socialismu s lidskou tváří“. Statisíce Čechů a Slováků se v důsledku této situace rozhodlo emigrovat. Více než 40 tisíc lidí se uchýlilo do Švýcarska, 14 tisíc z nich se zde usadilo natrvalo. Švýcarské velvyslanectví u příležitosti 50. výročí 21. srpna 1968 se rozhodlo uspořádat putovní výstavu nazvanou Druhý život, kde se na portrétních fotografiích česko-švýcarské fotografky Iren Stehli představí 25 osobností, které v zemi helvetského kříže nalezly svůj nový domov.

    Tajná stanice metra. K čemu ji komunističtí papaláši chtěli použít?

    Rozmanité osudy žen a mužů

    Z rozhovorů zaznamenaných v katalogu a ve filmech švýcarské režisérky a studentky FAMU Fiony Ziegler vystupují osudy žen a mužů, kteří se ke svému životu aktivně postavili, vzdali se všech jistot a udělali velký krok do neznáma. Každý z aktérů projektu Druhý život reprezentuje unikátní životní příběh. Jejich vyprávění, vykreslují pozoruhodný obraz Švýcarska a jeho obyvatel, kteří uprchlíkům z totalitního Československa poskytli vše potřebné ke startu do nového, důstojného života. Tato země opředená mnoha mýty a předsudky z nich vystupuje jako společenství zodpovědných a solidárních lidí s hluboce zakořeněným morálním kodexem. Projekt Druhý život se tak stává zároveň příspěvkem do diskuse o dnešní uprchlické vlně.

    FOTO: Unikátní výstava Druhý život

    Unikátní výstava Druhý život - Dvojí životUnikátní výstava Druhý život - Dvojí život 2Unikátní výstava Druhý život - Dvojí život 3Unikátní výstava Druhý život - Dvojí život 4Unikátní výstava Druhý život - Dvojí život 5
    Další fotky
    Unikátní výstava Druhý život - Dvojí život

    Irena Brežná, Ivan Lefkovits, Petr Sýkora

    Spisovatelka Irena Brežná získala švýcarskou literární cenu paradoxně za knihu, ve které se staví kriticky k postavení žen ve švýcarské společnosti a k jejímu postoji k uprchlíkům, jimž sama dlouhodobě pomáhá. Přední světový imunolog prof. Ivan Lefkovits vedl výstavbu imunologického ústavu firmy Roche v Basileji a zároveň se zasazuje o uchování vzpomínek lidí, kteří stejně jako on přežili holokaust. Speciální pedagog Petr Sýkora se stal ředitelem ústavu pro těžko vychovatelnou mládež. Jeho úspěšnost navrátit problematické mladé lidi do života dosáhla pětasedmdesáti procent.

    Krveprolití v době, kdy Evropa slavila mír. Hrůznou poslední bitvu z druhé světové připomíná výstava ve Slivici

    Jiří George Kozel, Jaroslav Krupička, Jan Jedlička

    Zakladatel skupiny Blue Effect Jiří Geoge Kozel už rok po emigraci začal hrát na rockových koncertech po celém světě, založil několik kapel a dodnes koncentruje s vlastní formací George Kay Band. Hokejista Jaroslav Krupička se stal jedním z úspěšných československých sportovců, kteří pozvedli švýcarský sport na světovou úroveň. Výtvarník Jan Jedlička založil v muzeu ve Winterthur restaurátorské oddělení a jeho fotografie zdobí obálky CD prestižního hudebního vydavatelství ECM.

    Výstava fotek vám poodhalí, jak se žilo s Downovým syndromem za války a socialismu

    Jiří Růžička, Bernard Šafařík, David Šimek, Jarmila Woodtli

    Hudebník Jiří Růžička se uplatnil jako varhaník, skladatel a také jako režisér více než šedesáti divadelních inscenací. Režisér a scénárista Bernard Šafařík připravil řadu reportáží a dokumentárních filmů pro švýcarské i německé televize a stal se autorem několika celovečerních hraných filmů. Právník David Šimek se angažoval v levicových emancipačních homosexuálních hnutích, která v komunistickém Československu neexistovala. Dcera politického vězně Jarmila Woodtli se ve Švýcarsku úspěšně etablovala v oboru metalurgie, ve kterém jsou ženy zastoupeny jen výjimečně.

    Osudy socialistických obchoďáků: Kotva, Máj nebo Perla bývaly chloubou, jak vypadají dnes?

    Výstavu si v Praze můžete prohlédnout až do 22. dubna v Galerii kritiků na Jungmannově náměstí, vstup na výstavu je zdarma. Po Praze pak bude výstava k vidění také ve Zlíně, Brně a Plzni.

     



    Nepřehlédněte