Významnou součástí vašeho portfolia jsou produkty z konopí. Setkáváte se často s prvotní negativní reakcí, když váš klient uslyší „konopí“? Konopí lidé znají spíše jako marihuanu, případně jako léčivo…
Tak tyto doby jsou dnes naštěstí minulostí. Ano, dříve jsme se s kolegy z oboru setkávali s odmítavými reakcemi, nebyly výjimkou i nadávky do feťáků apod., ale povědomí lidí o této úžasné rostlině se v našem regionu v posledních letech již navrací k normálu.
Tím normálem myslím samozřejmě situaci, která zde trvala ještě na začátku 20. století, kdy bylo v podstatě nemyslitelné konopí, zejména v Evropě a Spojených státech, pěstovat. Jako strategická plodina bylo konopí seté využíváno v celé řadě průmyslových odvětví (potravinářství, farmacie, kosmetika, oděvnictví, provaznictví, nátěrové hmoty, výroba papíru a další a další), k nimž nakonec přibyl i automobilový průmysl. Henry Ford však bezděky svým autem s karoserií z konopného plastu, jezdícím na palivo z konopného oleje zatloukl jeden z posledních hřebíčků do rakve této všestranné rostliny. Ještě v průběhu druhé světové války, kdy Spojené státy potřebovaly dostávat vojenskou techniku do Evropy a výrobky (provazy, celty) z fosilních paliv ještě nedosahovaly takové kvality, zažilo konopné vlákno svoji chvilku slávy, pak se ale nad ním na dlouhá léta zavřela voda.
Jaká byla situace u nás?
Jednou z výjimek bylo bývalé Československo, kde se již v padesátých letech začal profesor Kabelík zabývat intenzivním výzkumem antibakteriálních vlastností rostlin a profesoři Krejčí a Šantavý z Palackého univerzity v Olomouci posléze izolovali z rostliny konopí první cannabinoidní kyselinu. Náš lnářský průmysl uměl tuto rostlinu zpracovat, samozřejmě díky výrobě špičkových zpracovatelských technologií a sjednanými zakázkami oděvního průmyslu. Československé konopí tak zajišťovalo i devizové prostředky pro tehdejší socialistické hospodářství. Pro Země Koruny české se však nejednalo o žádnou novinku. Vzpomeňme například zámek Konopiště, jehož místopisný název hovoří za vše.
S rokem 1989 však přišel navíc i zákaz dalšího výzkumu, podvědomí veřejnosti již bylo za desetiletí trvající prohibice velmi dobře indoktrinované tím mexickým slangovým názvem marihuana (Marie a Juana – světice a kurtizána). Přitom místní pečlivě vedené písemné záznamy, minimálně od dob Marie Terezie, nehovoří o nějakém rekreačním či pro společnost nevhodném užívání této vysoce léčivé, průmyslové plodiny. Konopí prostě nezbytně patřilo k všednímu životu všech lidí.
Co vás přivedlo k podnikání právě v tomto oboru?
Jak už to tak bylo s Daliborem a jeho kariérou houslisty, i já se jednoho dne potkal s osudem a mým vězením se stalo kolečkové křeslo. Po sérii vyšetření v pražské vojenské nemocnici jsem byl místními experty propuštěn domů s diagnózou nezhoubného ovšem neoperabilního nádoru na mozku. Co s tím, když moderní medicína nenabízí řešení?
Ta židle mi paradoxně doslova dala křídla v rozhodování o té nejzákladnější věci, kterou si v běžném životě často odpíráme, o sobě samém. Zkusil jsem alternativní léčbu, změnil některé životní návyky a hlavně získal trochu jiný pohled na svět. Součástí léčby byla i bylinková kúra, v tu dobu ovšem bez konopí. To přišlo až později. A to hlavně ve formě konopí ve stavebnictví.
Až později jsem se od pana docenta Lumíra Hanuše, našeho světově proslulého chemika, spoluobjevitele anandamidu a předního výzkumníka v oblasti kanabinoidních receptorů dozvěděl, jak účinné je konopí právě při léčbě mozkového gliomu. To už jsem ale neseděl na vozíčku, ale založil s partnerem 1. českou společnost na distribuci materiálů pro výrobu konopného betonu. Bohužel krize roku 2008 se celosvětově dotkla i konopí a zastavila se celá řada referenčních projektů. Konopí ve stavebnictví se tak dostává do popředí až v posledních třech letech.
Rok 2015 byl pro mne zlomový. Založil jsem vlastní společnost NORICUM, zaměřenou na prodej přírodních stavebních materiálů, poradenství a realizace a zároveň jsem se stal spolumajitelem nově vzniklé společnosti BIOHEMP, která se zabývá ekologickou produkcí surovin konopí setého.
Konopí setého? Co si pod tím máme představit? To je i to konopí, které se užívá, jak říkáte rekreačně?
Ke komerčnímu pěstování jsou povoleny jen odrůdy nepřesně označované jako konopí technické, kde obsah psychoaktivní látky delta-9-tetrahydrocannabinolu, THC, nepřesahuje 0,2 %. Osivo je vždy opatřeno certifikátem, pěstování a jeho definované fáze musí být řádně hlášeny příslušným orgánům, které mají možnost si obsah výše uvedené látky laboratorně ověřit. Konopí jako rostlina však obsahuje stovky látek, zmíněné kanabinoidy, terpeny, flavonoidy, které jsou ve svém synergickém působení doslova darem od Boha.
Pojďme se vrátit ke stavebnictví. Jaké jsou tedy vaše hlavní produkty a proč jim mají dát zákazníci přednost před běžnou nabídkou?
V současné době je největší poptávka po konopných izolacích, konopném betonu, konopnovápenných a hliněných omítkách. Srovnání těchto materiálů s běžným mainstreamovými stavebními materiály lze pouze u některých. Například konopný beton, anglicky Hempcrete nebo Hemcrete, ze kterého se dá postavit celý dům od podlahových izolací, zdiva, střešní izolace i omítek, je alternativou například srubové stavby z dřevěného masivu, slaměnohliněného domu i klasické cihly. Fyzikálními vlastnostmi z hlediska tepelné izolace je mu nejblíže Ytong, ale ten už já osobně nevnímám jako zcela vhodný pro stavbu. Snad jen pro dodělávky.
Porovnávat výjimečné vlastnosti konopných materiálů s klasickým betonem, polystyrenem, ale i standardní minerální izolací dost dobře nejde. Benefity konopí a přírodních materiálů stojí na úplně jiných základech, na tisíciletém vývoji molekulárních vazeb, buněčných soustav, historicky prověřené funkčnosti a životnosti. Tak například konopné izolace mají v podstatě stejnou tepelnou vodivost jako minerální izolace. Ale dvojnásobnou tepelnou akumulaci. A tato vlastnost je předurčuje k zachování příjemných teplot podkrovních místností v parném létě.
Důležitá je také redistribuce vlhkosti, kdy nevzniká lokální koncentrace vlhkosti. Ta je konopným vláknem předávána do celého objemu a vzniká tak násobně větší plocha pro odvětrání. Důležité je také vědět o jeho nízké degradabilitě. Konopná lana a plachty byly schopny vydržet extrémní podmínky na moři a byly tak pro dřívější námořní flotily nenahraditelné. To samé dnešní konopné izolace. Z přírodních izolací nabízených dnes na trhu jsou ty konopné špička. Měl jsem za deset let praxe, kdy jsem se do těchto technologií pustil vlastníma rukama, možnost porovnat různé přírodní izolace a z dlouhodobého hlediska vydrží jen konopí a sláma. Ve starých roubenkách pak najdeme i mech.
Konopný beton, směs konopného pazdeří a hydraulického vápenného pojiva, nicméně bez cementových, a to zdůrazňuji, přísad, využívá právě výše uvedených vlastností konopí. Hydraulické složky reagují s vodou, směs tuhne. Vápno však je již po reakci s vodou vyhašeno a reaguje až se vzdušným kysličníkem uhličitým. Jeho působením se hašené vápno mění zpět na vápenec, tzv. karbonatuje. Spolu s ním petrifikuje i konopné pazdeří, které má unikátní strukturu a stavba se mění na porézní, izolační vápenec, vápencový kámen. Tedy čím starší, tím lepší. O tom se klasickému betonu, známém svojí vysokou degradabilitou, nemůže ani zdát. Z Hempcrete se pak v jednom stavebním kroku vyrobí výplňové zdivo, izolace a z větší části i příprava na fasádu.
Povaha aplikace minimalizuje tepelné mosty, je difuzně otevřená, tedy dobře a hlavně lineárně pracuje s vlhkostí, nízká tepelná vodivost zaručuje velký uživatelský komfort, přes střední hustotu nabízí vysokou tepelnou kapacitu, nelikviduje tak, jako železobeton a plasty záporné ionty, tolik důležité pro náš zdravý život.
Začátky nebývají jednoduché. Podporovali vás vaši nejbližší, nebo si zachovávali „zdravý odstup“?
Člověk si k sobě přitahuje lidi, jaké chce. Ano, mí přátelé i rodina mi rozhodně byli oporou. Věděli, že věc beru vážně, vzdělával jsem se, sbíral zkušenosti přímo na stavbách, zprvu tedy převážně na rekonstrukcích, uvedl v život spolupráci s ČVUT a jejich výzkumným ústavem UCEEB a VUT v Brně.
Občas se někde objeví negativní reakce na konopný beton, to jsou ale většinou realizace či testy směsí na bázi cementu, nesprávné poměry, ať už pojiva nebo vody k objemu pazdeří a v neposlední řadě i použití již tlejícího, příliš prašného materiálu. Společnost NORICUM si zakládá na použití prověřených materiálů, které mimo jiné vyhovují i parametrům pro požární odolnost.
Má na vaše odvětví vliv ekonomická konjunktura či krize, nebo jsou vaši zákazníci přesvědčení a věrní?
O krizi z let 2007-2008 jsem již mluvil. Ovšem meziroční poklesy ve stavebnictví v minulém roce znamenaly pro nás přírodní stavitele naopak růst. Lidé si čím dál častěji uvědomují, že v domácnosti či kanceláři tráví většinu času, dozvídají se, jak vlhkosti a plísně ve stavbách vedou k trvalým zdravotním problémům, snaží se žít zdravěji. A bydlení je nedílnou součástí zdravého životního stylu.
Předpokládám, že vaše produkty jsou ve vyšší cenové hadině než ty běžně dostupné. Je tento rozdíl výrazný?
Tak toto už dnes neplatí. Ano, krize kdysi způsobila enormní nárůst ceny konopí. Ale postupný růst cen běžných materiálů se během času projevil. Ceny se stále mohou zdát někomu vyšší, ale když si pak vyhodnotíte, kolik stavebních kroků a dalšího doplňujícího materiálu vám ušetří materiálové a aplikační vlastnosti, vyjde například dům z konopného betonu dnes již v podstatě cenově stejně, jako dům cihlový.
Pro kolik procent zákazníků je podle vás již důležitější kvalita než cena?
Cena je samozřejmě diskutována vždy. Na nás se ale stále více obracejí klienti, kteří myslí na své zdraví a rodinu. To je jejich tématem, cena přichází k diskusi až poté. V povědomí lidí jsou ceny přírodních materiálů stále vnímány jako vyšší. A současný trend zdravého životního stylu k nám přivádí dnes lidi vzdělané, mnozí již vědí, co chtějí, většina jejich potřeb je saturována a jejich vnitřní hodnoty a přesvědčení je vedou k investicím do sebe samých.
Abyste držel krok se světem, určitě se musíte v oboru neustále vzdělávat. Jak to děláte?
Stále se zúčastňuji realizačních akcí, uvidíte mne jak v obleku, tak v montérkách. Učím se od lidí, které zaměstnávám. Oni jsou mé know-how. Spolupracuji se stavebními inženýry, projektanty, stavebními fyziky, ale i šikovnými zedníky, staviteli. V začátcích jsme si na stavbu dokonce pozvali stavaře, kteří měli již zkušenosti s přírodními materiály. Zaplatili jsme jim jejich čas a oni nám ochotně poradili. Toho si opravdu velmi vážím, mohli nás vnímat jako rostoucí konkurenci, a přesto to udělali. Dodnes spolu konzultujeme různě složité detaily na stavbách. Je to o těch lidech, které si k sobě přitahujeme.
Provozujete třeba i nějakou osvětovou činnost?
Samozřejmě, bez toho to nejde. Zavedený stavební a petrochemický průmysl má dostatek prostředků, jak se nabídnout, k lidem se nějak musí dostat i jiné informace a na konopí je přece jen ještě leckde nahlíženo opatrně. Jsem členem spolku KONOPA, kde s kolegy děláme přednášky a předváděcí akce, přednáším o konopí na VUT a ČVUT, bavím se o konopí s lidmi, kde to jen jde.
Co vás osobně na vaší práci baví?
Vlastně asi všechno. Nejvíc asi, když vidíte, jak roste dílo, u jehož jste byl zrodu. A pak samozřejmě ta radost, když se vrací spokojení klienti.
Patrik Majringer: Propagátor a inovátor v oblasti stavebních materiálů na bázi konopí. Provádí konopné betony, hliněné omítky, dodává konopné izolace, lana, laky, vápenná pojiva a pazdeří pro aplikace konopného betonu. Působí jako poradce při stavbách i jako realizátor, o využití konopí ve stavebním průmyslu přednáší na technicky zaměřených vysokých školách.
Text: Martin Kubín
