V hlavním městě chybí miliardy korun na výstavbu škol a předškolních zařízení. Podle analýzy Institutu plánování a rozvoje by v roce 2030 mohlo v pražských základních školách chybět 3000 míst a v roce 2050 dokonce až 18 tisíc míst.
Ze studie plánovacího institutu vyplývá, že pražské městské části mají v současné době 141 projektů na rozšíření kapacit škol v součtu za celkem 26,77 miliardy korun. Pokud by byly realizovány, vzniklo by 27 tisíc míst v základních školách a pět tisíc v mateřinkách. Z celkového počtu potom k 27 projektům již mají buď stavební povolení nebo mohou začít stavět. Připravené projekty však nemají z čeho financovat. Ze zmíněných necelých 27 miliard disponují necelými 2,4 miliardami.
Podle demografických předpovědí by mělo do roku 2050 přibýt v Praze 400 tisíc obyvatel. Pokud se však do financování výstavby nezapojí stát, metropole by na to v budoucnu nemusela mít peníze. Podle vedení hlavního města by proto měl vzniknout Státní fond školské infrastruktury, tedy systém, ze kterého by rozvoj školství byl financován. „Když je Státní fond dopravní infrastruktury, tak by mohl vzniknout školský. Školství bylo vždycky nějak podpořeno, ale vždycky to bylo nesystémové. Vždy se řekne, už je to strašně potřeba, tak vznikne nějaký dotační titul pro školy, ale neexistuje systémová podpora, aby se obnovovaly školní jídelny, tělocvičny, stavěly se nové školy. To neexistuje a myslím si, že je to potřeba,“ uvedl pražský radní Antonín Klecanda (STAN).
Pravidla by podle jeho představy mohla fungovat obdobně jako u státního fondu. Projekt by tedy musel být v určité fázi připravenosti nebo musel by vyplývat z demografické studie. „Potom by ta která obec měla snadný přístup k tomu, aby mohla přistavět, popřípadě opravit či postavit školu,“ řekl. O návrhu již mluvil s ministrem školství Vladimírem Balašem (STAN). „Vyloženě projednávat je zatím silné slovo, ale snažím se získávat pro to podporu i dalších,“ řekl.
Podle starosty Prahy 9 a městského zastupitele Tomáše Portlíka (ODS) by městu pomohlo také to, aby se stát podílel na výstavbě velkých dopravních staveb, kterými je metro D nebo městský okruh. Metropole je nyní financuje sama. „Když by pomohl stát například s metrem a okruhy, pak Praha bude mít dostatek prostředků na školy. Pokud to nezačneme řešit a rozpočtovat, tak si zaděláváme na velký problém,“ řekl Portlík. Takzvaný spoluúčast investorů, kdy zaplatí například školu v lokalitě, kde staví, na vyřešení problému nestačí.
Hygienické limity
Už teď se ale kvůli nedostatku míst ve školách diskutují úpravy hygienických norem pro školy. Aktuální vyhláška stanovuje hygienické požadavky mimo jiné na prostorové podmínky, vybavení, osvětlení, vytápění a úklid. Novinky představí hygienici do konce května. „Odstraňují se duplicity i přehnané limity, zjednodušují a zobecňují se definice, normy budou celkově přehlednější. Společně se shodujeme na většině úprav. Reflektují současné potřeby škol, zároveň myslí i na budoucí možné proměny vzdělávání,“ sdělila poslankyně Renáta Zajíčková (ODS), která je poslaneckého školského výboru. Změny mají také pomoci stavbám a rekonstrukcím škol.
Hygienici už dříve avizovali, že školy mohou kvůli nástupu populačně silných ročníků dětí žádat o výjimku z hygienických požadavků na prostorové a provozní podmínky svých budov. Na výjimku mohou zvýšit kapacitu míst pro žáky a studenty. Ve třídě školky smí být podle platných vyhlášek o vzdělávání nejvýše 24 dětí, ve třídě základní a střední školy 30 žáků. Zřizovatel může podle školského zákona povolit výjimku a povolený počet žáků ve třídě zvýšit ještě o čtyři. Předpokladem je, že to nebude na újmu kvalitě vzdělávání a budou dodrženy podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví.
Zdroj: Sto/ČTK
