Sbírat obaly od čokolády, kakaa, ale i různých dalších cukrovinek není zrovna populární. „Je to jen odpad,“ myslí si řada lidí. Sběratelů není v Česku zrovna moc, takzvaná Skupina sběratelů čokoládových obalů, která funguje již více než 30 let v rámci pražského Klubu sběratelů kuriozit, čítá dohromady 20 členů. Celá řada menších sběratelů není nicméně do klubu přihlášených.
Sbírají se tabulkové obaly, ale i knížky a katology
Někteří sběratelé se specializují jen na 100gramové tabulky čokolády, jiní sbírají například i historické plechovky od kakaa a dalších cukrovinek. Jiní sbírají papírové a dřevěné krabice od bonboniér, kovové formičky a další materiály týkající se čokolády. Součástí řady sbírek jsou i knihy, katalogy a propagační materiál.
Mezi sebou si obaly sběratelé vyměňují, posloužit jim k tomu může i specializovaná papírová burza, která se koná v Praze čtyřikrát ročně. Na burze se sejde průměrně tak pět sběratelů. Většina sběratelů však obaly vyměňuje poštou, a to i se zahraničím.
„Obaly sbírám 10 let, sbírám řadu českých obalů, ale pak jich mám hodně i z Rakouska, Německa, Polska, Ruska, Jugoslávie, sem tam i z Nového Zélandu nebo Islandu,“ vyjmenovává Petr z Prahy a dodává, že si den bez čokolády a medoviny nedokáže představit.
„Já sbírám tabulkové obaly od všech tabulkových čokolád, zaujmou mne obaly, které vypadají pěkně. Třeba obaly ruské a ukrajinské jsou jako malované. Ty dražší s 80 procenty kakaa mají zas obaly precizně propracované. Ani nevím, jak jsem se ke sbírání dostala, prostě jsem jednou dojedla čokoládu a napadlo mě, že si obal schovám,“ říká Šárka z Prahy 7, jejíž sbírka čítá asi 300 obalů. „Moc jsem nad tím nepřemýšlela, ale teď už si je schovávám vědomě a mám na ně speciální knížku, kde jsou v bezpečí.“
Sběratelé se často zajímají i o novinky z čokoládového průmyslu. Když jedou do zahraničí, obvykle si odtamtud přivážejí nové čokoládové obaly. Často také navštěvují čokoládová muzea, čokoládovny a festivaly.
Který čokoholik má obalů nejvíce?
Mezi nejvášnivější sběratele u nás patří Ing. Stanislav Krámský, ten měl k roku 2016 obalů k 170 tisícům. Nejstarší obaly v jeho sbírce sahají k roku 1900. Obaly začal sbírat ve svých 12 letech a dnes za čokoládou cestuje po celém světě. „Otci se v roce 1964 podařilo vyjet do západního Německa. Samozřejmě domů přivezl také čokoládu. Obaly, co z ní zbyly, se mi velice líbily, tak jsem si je nechal,“ řekl před rokem Pražskému deníku. Od té doby mu přibyde každý rok 5000 nových obalů. Na půdě už má obaly ze 140 zemí světa.
V patách je mu sběratel Martin Mihál z Prahy 10, který má k červnu 2016 asi 135 tisíc obalů. Sběratel obaly sbírá už od roku 1989 a novináře provází vlastním čokoládových muzeem. „Chtěl jsem sbírat něco jiného než ostatní a čokoládu jsem měl rád. Dostal jsem několik švýcarských čokolád Nestlé a Lindt a bylo rozhodnuto. Opravdu vážně jsem začal sbírat od roku 1996 a o rok později jsem měl již více než 1000 obalů,“ uvádí na webu.
