Šílená vláda duševně chorého sultán Ibrahima I. Války, intriky, popravy a sex

18.8.2020
Václav Pavlík

Ibrahim se narodil 5. listopadu 1615 sultánovi Ahmedu I. a jeho oblíbené konkubíně Kösen Sultan. O dva roky později Ahmed I. ve svých 27 letech neočekávaně zemřel na tyfus a jeho nástupcem se stal jeho mladší bratr Mustafa I., tedy Ibrahimův strýc. Bylo to poprvé, kdy se sultánovým následníkem stal polobratr zesnulého panovníka, a ne jeho syn. Rozhodla tak však dvorní rada v čele s velkovezírem, a to bez ohledu na to, že Mustafa byl mentálně zaostalý. Proto se mu přezdívalo Blázen Mustafa. A zřejmě i proto ho jeho bratr Ahmed I. po svém nástupu nenechal popravit. Bylo totiž běžné, že sultánové se po svém nástupu na trůn takto zbavovali svých nevlastních bratrů, aby upevnili svou vlastní pozici. Ahmed však měl podle dobových svědectví Mustafu opravdu rád a vzhledem k jeho zaostalosti ho asi ani nepokládal za reálného konkurenta.

Mustafa se za to svému zesnulému bratrovi odvděčil tím, že vdovu po něm nechal i s dětmi, včetně Ibrahima, jen vypovědět ze sultánského sídla Topkapi a odstěhovat do tzv. Starého paláce a jejich životy ušetřil. Mustafa I. vydržel na trůně ale jen několik měsíců, než ho vystřídal další jeho synovec Osman II. V důsledku dvorních intrik byl potom v této době Ibrahim umístěn v domácím vězení „kafes“ (doslova „klec“) pod stálým dohledem palácové stráže. Tento nucený pobyt se výrazně negativně podepsal na jeho duševním zdraví, jehož pozdější porucha však mohla mít i genetický základ.

Slavný sultán Mehmed IV. pohořel u Vídně a musel z Evropy

Život na sultánově dvoře ale zatím běžel dál. Osman II. byl roku 1622 uškrcen svými vlastními vojáky, povstalými janičáry. K moci se opět navrátil Mustafa I., který nechal povstalce popravit, doslova rozsekat na kusy. Jeho duševní stav se však stále zhoršoval, vládu za něj fakticky vykonávala jeho matka. Nakonec se opět po několika měsících situace stala neúnosnou natolik, že se Mustafa I. trůnu vzdal.

Následujících 17 let potom v zemi od svých 11 let vládl další syn Ahmeda I. Murad IV., nejprve za dohledu své matky. V zemi obnovil stabilitu a když ve svých 28 letech v roce 1640 umíral na cirhózu jater, v jednom z jeho posledních rozkazů bylo popravit Ibrahima, na němž již byly patrné známky jasného šílenství. A to proto, aby vládnoucí osmanskou dynastii do budoucna uchránil před tímto „dědictvím“.

Skutečná Angelika, markýza andělů. Francouzská šlechtična v harému tureckého sultána

Rozkaz však nebyl vykonán a Ibrahim nastoupil na trůn. Během prvních čtyř let mu s vládou pomáhal velkovezír Kara Mustafa Pasha, který měl zřejmě lví podíl na tom, že se Ibrahim stal sultánem. A nevedl si špatně. Podařilo se mu uzavřít mírovou smlouvu s Rakouskem (1642) a téhož roku říše po porážce kozáků získala další území – Azov. Kara Mustafa také stabilizoval měnu ražením mincí, snížil počet janičářů a úředníků a omezil moc neloajálních guvernérů. Sám Ibrahim často v přestrojení navštěvoval trhy v Istanbulu a pokud narazil na nějakou nepravost, nařídil velkovezírovi, aby ji napravil.

Ibrahimovým největším zdravotním problémem byla neustále se opakující bolest hlavy, zřejmé migréna, která se obtížně lečí i dnes. Protože však byl nyní jediným potomkem osmanské dynastie, matka ho nabádala, aby se „rozptýlil“ s dívkami z harému. Vcelku v krátké době tak přišli na svět tři možní budoucí sultánové a mezi nimi roku 1642 skutečný Ibrahimův nástupce Mehmed IV., kterého zplodil s konkubínou jménem Turhan, původem otrokyní z oblastí dnešní Ukrajiny.

Lady Montagu napsala o zaostalých Čechách i přednostech Turecka, včetně očkování. V 18. století

Zároveň ale pokračovaly i palácové intriky. V jejich důsledku musela Ibrahimova matka opustit Topkapi a na Ibrahima začali mít vliv různí ne právě vhodní, o to však více po moci toužící, lidé, v čele s Ibrahimovou konkubínou Separkare Hatun a šarlatánem Cinci Hocou. Ti oba ho přesvědčovali, že znají způsob, jak ho zbavit jeho nemocí. Později úplatky získali další spojence a vliv dostačující k tomu, aby byl popraven jejich konkurent, velkovezír Kara Mustafa.

V sultánově povaze začala stále více převažovat jeho krutost a sexuální bezuzdnost, které šly spolu často ruku v ruce. Zvláštní slabost měl potom pro ženy s mohutnou postavou. Svým důstojníkům nařídil, aby po celé říši hledali nejtlustší ženy, které pak přiřadil k těm, které již měl v harému, a pokud mu nebyly po vůli, jednoduše je znásilnil. Když se pak do jedné takové své konkubíny opravdu zamiloval, láskyplně ji nazýval „Homole cukru“. Aby ji údajně dokázal svou lásku, či si ji usmířil, nechal utopit 280 dalších konkubín ze svého harému ve vodách Bosporu.

Napůl slovanská princezna ovládla Turecko především důvtipem

Naopak osm jiných konkubín povýšil do prestižního postavení „haseki“ čili královské choti, každou bohatě obdaroval a přidělil jí půdu. Po svatbě s konkubínou Telli Haseki nechal jeden palác jako vrchol rozmařilosti vyzdobit koberci z draze dovezených sobolích kožešin.

Nevyzpytatelné a i na turecké poměry kruté Ibrahimovo chování vedlo k stále rostoucí nespokojenosti s jeho vládou. Nebyly to však důvody jediné. Neuvážený útok na Krétu v roce 1644 s cílem osvobodit poutníky do Mekky, které tam drželi v zajetí korzáři z Malty, vedl k vleklé válce s Benátkami. Po 24 následujících let potom benátské lodě úspěšně blokovaly průliv a tím i obchodní cesty v Dardanelách a v bitvách v Egejském moři oslabovaly turecké loďstvo.

Heřman Černín, muž bez skrupulí

Ekonomické problémy a nedostatek financí Ibrahim řešil zvýšením daním, což mělo za následek různá spiknutí a povstání, pochopitelně sultánem tvrdě potlačovaná především popravami jejich vůdců. Ztráty ale utrpěla i sultánova strana. Jeden jeho velkovezír byl nejprve uškrcen a potom roztrhán rozlíceným davem. Získal tak po své smrti přezdívku „Hezarpare“ – Tisíc kusů.

Stejná smrt, tedy tradiční uškrcení tětivou luku, stihla nakonec 18. srpna 1648 i samotného sultána Ibrahima I. Ve svých šesti letech na jeho místo nastoupil jeho syn Mehmed IV., syn sultánovy ukrajinské konkubíny Turhan. Rodového šílenství byl uchráněn a Turecku vládl, jednou lépe, jindy hůře, téměř 30 let.

FOTO: Ibrahim I.

Ibrahim I. - Ibrahim I.Ibrahim I. - Ibrahim I. 2 Ibrahim_Deli – Turecko sultánIbrahim I. - Sultán MehmedIbrahim I. - Kara Mustafa Pasha


Nepřehlédněte