Řeší stížnosti v případě, kdy nejsme spokojeni s předchozím řešením svého požadavku a současně jsme přesvědčeni, že došlo k pochybení nebo porušení našich práv a chceme celou záležitost znovu posoudit. Pravidelně navštěvuje školy a mapuje vytváření bezpečné atmosféry nebo naopak porušování základních lidských práv.
Šikana číhá všude
Hlavním důvodem vzniku funkce školského ombudsmana byla školní šikana. „Jedním z mých úkolů je pořádat ve školách besedy na téma její prevence,“ vysvětluje. „Je důležité promlouvat se žáky i s pedagogy a klást důraz na to, aby se nebáli říct, že jsou obětí oni sami nebo někdo jiný.“
Za dobu ve funkci zjistil i případy, kdy vedení školy místo uznání šikany poukázalo na pochybení učitele. „S tím se setkávám ve školách, kde nejsou dobré vztahy mezi pedagogy a vedením. Na besedy se mnou jezdí Kateřina Vernerová, dcera profesorky, kterou několik měsíců šikanovali žáci průmyslovky na Třebešíně a předloni zemřela. Katka sděluje svou zkušenost a apeluje na děti, aby nemlčely, pokud jsou svědky podobných případů. Rychle si získává jejich důvěru a ony se jí svěřují se svými příběhy.
Kdy za ombudsmanem
Školský ombudsman spolupracuje s oddělením prevence Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). „Na můj stůl přijdou stížnosti, vyžadující podrobné zkoumání. Spojím se s účastníky, kterých se věc týká, nebo do školy zajedu a přímo na místě problém řeším. Příklad: stížnost rodičů na ředitele školy. Spojím se s rodiči i s ředitelem a zároveň se zřizovatelem školy. Je-li to opakovaná stížnost, tak i s Českou školní inspekcí, případně s metodikem prevence, který funguje v každé škole. Všechny vyslechnu a doporučím řešení situace.“
Doporučení pak putuje na ministerstvo, to zaujme stanovisko a určí, jak bude případ řešen.
„První, na koho se rodiče se stížností mají obrátit, je třídní učitel, pak ředitel školy, výchovný poradce, zřizovatel školy, pokud je to nutné, tak Orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) a teprve potom je na řadě ombudsman.“
Dodržet postup je nezbytné
Stěžují-li si žáci, cesta je úplně stejná. Učitel jde nejprve za vedením školy, následuje zřizovatel a nakonec ombudsman. „Tento postup ale málokdo dodržuje. Občané si stěžují, proč jim odpovídá odbor základních škol, když adresovali stížnost mně. Ministerstvo je tady proto, aby stížnosti řešilo, ombudsman na problémy upozorňuje. Většinou se veřejnost upíná právě na mě v naději, že já všechno vyřeším. Může přijít se vším, co souvisí se školstvím, ale sám to nezvládnu, nejsem právník ani vyšetřovatel. Spolupracuji s ministerstvem, popřípadě s odbornými poradci.“
Na dotazy je ministerstvo
„Chtějí-li občané řešení ombudsmana, ať se obrátí pouze na mě. Přijde-li stížnost, která je adresovaná dalším pěti lidem, je složité rozhodnout, kdo to má řešit. Tím, že stěžovatel napíše do kopie mnoho dalších lidí, proces vůbec neurychlí. Chtěl bych veřejnost požádat, aby se na mě neobracela s dotazy. Odpovědi na ně jsou veřejně dostupné na webových stránkách MŠMT.
Řešení některých stížností trvá měsíce, dokonce i roky. „Dostal jsem stížnost na základní školu ve složité situaci. Ve sporu jsou rodiče, vedení školy a zřizovatel. Kauza trvá dlouho, zazněla i v médiích a stále není u konce. Se všemi stranami jsem se i sešel. Jsem současně mediátor a mám přimět zúčastněné k racionálnímu řešení bez hádek. Tady je ale situace opravdu vyhrocená. Sepsal jsem zprávu a tu předložil MŠMT i České školní inspekci a zajímá mě, zda byly zjištěné chyby odstraněny, a v případě že ne, jaký bude další postup.“
Ptát se na správném místě
Lidé se ombudsmana ptají i na to, co se školou přímo nesouvisí. „Například jsem dostal mnoho stížností a petic od žáků i od rodičů proti takzvané Pamlskové vyhlášce o nezdravých potravinách, které se nesmějí prodávat ve školách. Nebo se mě ptal obecní zastupitel, zda může mít škola na střeše anténu mobilních operátorů. Přitom zřizovatelem školy je obec.“ Někteří rodiče se ptají, jak má mít dítě těžkou aktovku, nebo volají maminky, jejichž potomek dostal pětku, a jim to připadá nespravedlivé. „Já u toho případu nebyl a situaci nemohu posoudit,“ konstatuje závěrem.
