Skutečný život ikony chilské poezie. Necitelnost a pokrytectví

Jako básník, který získal Nobelovu cenu, je Pablo Neruda v Chile uctíván dokonce i těmi, kterým se zprotivil otevřeným prosazováním komunistické politiky. Horlivým komunistou byl ostatně po celý svůj život. Jeho literární sláva a politická angažovanost přitom odsunula do pozadí, a vypadá to, že záměrně, jeho chaotický život jako člověka. Jaký tedy doopravdy byl?

Pablo Neruda se narodil jako Ricardo Eliecer Neftalí Reyes Basoalto 12. července 1904 v Chile. Jeho otec byl zaměstnán u dráhy a matka, učitelka, zemřela dva měsíce po porodu. První básně napsal ve 14 letech a byl ateista. Sám uvádí, že české jméno „Neruda“ nalezl v jednom časopise, aniž měl tušení, o koho jde. U nás z toho vznikla legenda, že toto jméno přijal za své jako výraz svého obdivu k našemu básníkovi Janu Nerudovi.

I když dílo Pabla Nerudy bylo známé v Chile i v zahraničí, básník žil prakticky v chudobě. V roce 1927 přijal ze zoufalství místo na konzulátu v Barmě, kde prožil intenzivní milenecký poměr s domorodou ženou. Vášnivou, ale také vášnivě žárlivou. „Kdyby nebylo té žárlivosti, snad by naše láska mohla pokračovat do nekonečna“, napsal básník ve svých pamětech. V Asii, konkrétně v indonéské Jakartě, poznal také svoji první ženu, Holanďanku Maryku Antonietu Hagenaar Vogelzandovou (1900 – 1965), která tam pracovala v bance.

Pravicový diktátor Pinochet svrhnul marxistu Allendeho. V Chile a ve světě je dodnes vnímán přinejmenším kontroverzně

Společně se potom přestěhovali do Pablova rodného Chile a Pablo Neruda byl pověřen další diplomatickou misí, tentokrát v Madridu. Tam se manželům v roce 1934 narodila dcera Malva (Marina Trinidad Reyes), bohužel zdravotně postižená, především hydrocefalem. Zemřela v roce 1943 a většinu svého krátkého života prožila v pěstounské rodině v nacisty okupovaném Nizozemsku, kde jí kvůli jejímu postižení hrozila ze strany nacistů likvidace.

Během tohoto období nastalo mezi manželi odcizení, neboť Neruda se nezajímal ani o dceru, ani o manželku a začal mít poměr s o 20 let starší Delií del Carrilovou (1884 – 1989), argentinskou umělkyní a aristokratkou (!). V roce 1943 se Neruda se svou první ženou rozvedl v Mexiku a ona se pak odstěhovala do Nizozemska k nemocné dceři. Už se spolu nikdy nesetkali. Po skončení občanské války ve Španělsku Neruda organizoval přepravu 2000 španělských uprchlíků, kteří byli umístěni v internačních táborech ve Francii, do Chile. Neruda pak čelil obvinění, že umožnil vycestovat jen komunistům a nevybral ostatní, kteří bojovali na straně republiky. Bránil se tím, že on sám jich vybral jen několik stovek, ostatní určil prezident španělské exilové vlády.

Trockij byl zabit cepínem, lítost si ale nezaslouží. Nejznámější Stalinův odpůrce měl na svědomí tisíce životů

V letech 1940-43 Neruda pracoval jako diplomat v Mexiku. V roce 1940, vymohl chilské vízum pro mexického malíře Davida Alfaro Siqueirose, který spolu s agentem sovětské tajné policie NKVD Grigulevičem spáchal atentát na Lva Trockého. Siqueiros, fanatický komunista, který ve svém marx-leninském a stalinistickém přesvědčení páchal i další teroristické činy, pak přebýval v Nerudově soukromém sídle v Chile.

Po zážitcích z občanské války ve Španělsku Neruda, stejně jako mnoho dalších levicových intelektuálů jeho generace, obdivoval Sovětský svaz a Stalina, toho potom i jako vítěze nad nacistickým Německem. Napsal básně o Stalingradu a v roce 1953 získal Stalinovu cenu za mír. Neruda také nazval Lenina „velkým géniem tohoto století“ a ve svém projevu (1946) vzdal hold komunistickému předákovi Michajlu Kalininovi, jednomu ze strůjců Katyňského masakru, tehdy pochopitelně utajovaného, který pro něho byl „mužem vznešeného života, velkým konstruktérem budoucnosti“ a „soudruh ve zbrani Lenina a Stalina“. A navzdory rozčarování ze Stalina po odhalení kultu jeho osobnosti Neruda nikdy neztratil víru v teorii komunismu a zůstal věrný komunistické straně.

„Rudý Napoleon“ Tuchačevskij se sice stal obětí Stalinových čistek, sám však vraždil pomocí plynu

Po smrti Che Guevary v Bolívii (1967) napsal Neruda několik článků, v nichž projevuje lítost nad ztrátou „velkého hrdiny“. Podpořil Salvadora Allendeho jako kandidáta na chilského prezidenta a Allende ho po svém zvolení jmenoval velvyslancem ve Francii (1970 – 1972).

V roce 1971 Pablo Neruda obdržel Nobelovu cenu za literaturu. Názory členů výboru, který cenu uděluje, byly tehdy dosti rozporuplné, protože někteří nezapomněli na jeho vychvalování stalinské diktatury. Roli šedé eminence zde sehrál Nerudův překladatel do švédštiny, Artur Lunkvist, sám zastánce Sovětského svazu a komunismu. K Nobelově ceně dopomohl vedle Nerudy i dalším autorům, které překládal.

O dva roky později, během Pinochetova převratu v roce 1973, byla Nerudovi diagnostikována rakovina prostaty a 23. září 1973 v nemocnici zemřel ve věku 69 let na infarkt. Další historické etapy, které v jeho zemi právě začínaly, se tak, zřejmě naštěstí, nedožil. V té době byl však už Neruda spíše komunistou salónním než bojovným.

Fanatická španělská pravice. Jednou z její obětí se stal i velký básník a dramatik Federico García Lorca

V této roli také konal návštěvnická turné po evropských socialistických zemích, především navštěvoval Sovětský svaz. Byl i v Číně a u nás měl velkého přítele v básníkovi Vítězslavu Nezvalovi. Pamětníci vyprávěli, že Neruda rád utrácel, a to po tisícovkách, v době, kdy průměrná mzda u nás byla 1200 Kč a např. automobil „Spartak“ stál 27 450 Kč. Účty za Nerudův pobyt byly placeny ze svazové pokladny čs. spisovatelů a pokaždé podstatně převýšily sumu, která mohla být podle stanov vůbec zaplacena. Ale předpis nepředpis, vždy se musely nějaké „nadbytečné“ peníze najít. Zvláště za zvýšení Nerudovy zdejší apanáže „loboval“ Nezval. Když mu ale kolegové spisovatelé navrhli, aby tedy přidal i něco ze svého, Nezval pragmaticky řekl, že až Neruda přijede, on bude mít chřipku a ať ho tedy ubytují v nějakém lacinějším hotelu. Takové to bylo přátelství…

Vypráví se i příhoda, kdy Pabla Nerudu na nádraží poznal posunovač, v typicky špinavém pracovním oděvu. Neruda mu nepodal ani ruku, nijak mu jako dělníkovi neprojevil své „komunistické“ sympatie a odkráčel, zabrán do rozhovoru se svým doprovodem…

FOTO: Pablo Neruda

Pablo Neruda - Pablo Neruda básník Chile komunistaPablo Neruda - Pablo NerudaPablo Neruda - pablo nerudaPablo Neruda - pablo nerudaPablo Neruda - Pablo Neruda
Další fotky
Pablo Neruda - Pablo Neruda
Včera, 21:36
V Česku začne od středy kvůli epidemii covidu-19 platit zákaz nočního vycházení. Vláda na dnešním...
Včera, 15:40
Stromy nám v posledních letech takřka mizí před očima. Sucho a kůrovec ztěžují stromům život....
Včera, 13:40
Komerční článek
Jaké je řešení? Nová studie advokátní kanceláře Toman & Partneři nastínila, že klíčová je transparentní...
Včera, 13:40
Sexuální násilí je palčivé téma, které se může týkat tisíců i desetitisíců dětí. Na prevenci...
Včera, 10:20
Věčně žíznivé hrdlo, a pohled na dno konvice s vínem. Kord, který neměl šanci zrezivět,...
Včera, 08:11
Dnes jsou obchodní centra místem, kde často celé rodiny tráví volné chvíle. Kovové konstrukce a...
zpěvačka a moderátorka Jana Chládková
25.10.2020
Na dvou pilířích stojí pracovní život Jany Chládkové – na moderování a zpívání. Moderuje Noční...
25.10.2020
Nejvýznamnějšími a také nejproduktivnějšími našimi sochaři ve druhé třetině 19. století, v období pozdního neoklasicismu...
25.10.2020
Dušičky se blíží a květinářství i trhy nabízejí velké množství věnců, košíčků i jiných ozdob....
25.10.2020
Kostelec nad Labem býval vždy armádním městem, a to už od středověku. V současnosti jsou...
25.10.2020
Poselství demonstrace proti vládním opatřením mediálně překrylo násilí fotbalových fanoušků, policejní dělbuchy a vodní dělo....
Reklama