• nezarazene
  • Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • Fanatická španělská pravice. Jednou z její obětí se stal i velký básník a dramatik Federico García Lorca

    9.9.2019
    Lukáš Mucha

    Tolikrát vzýval ve svých verších smrt, tolikrát se jeho zpěv prohnul v hluboce tragickém tónu. Když Španělsku hrozila občanská válka, chtěl básník odjet do Mexika, ale v létě ještě zamířil do své oblíbené Granady. A to se mu stalo osudným.

    Slavík z Madridu

    Největší španělský básník se narodil 5. června 1898 v malé vsi nedaleko starobylé Granady, poslední bašty maurské kultury. V ní také začal studovat na univerzitě i věnovat se umění. Napsal první verše, učil se hrát na klavír a kytaru. Město mu však bylo příliš malé. A tak hned po skončení první světové války odešel na madridskou univerzitu, kde strávil dalších deset let. Zde potkal první přátele – režiséra Buñuela a malíře Dalího. Všichni tři se stali nejslavnějšími Španěly ve svých uměleckých oborech.

    Potupný konec posledního vládce Inků. Atahualpa padl do pasti dobyvačným Španělům

    V roce 1921 vydal Lorca svou první knihu básní a od té chvíle se jeho umělecká kariéra rozjela naplno. Nejprve se proslavil jako básník, posléze i jako vynikající dramatik. Napsal několik her, založil a řídil kočovné divadlo La Barraca. Také cestoval po Americe a zažil léta skvělých uměleckých úspěchů. Na cestě ke slávě mu pomáhal úžasný tvůrčí elán, jedinečný jazyk a podmanivá obrazotvornost.

    Vášnivé srdce

    V osobním životě se však trápil řadou citových bouří a zklamání. Lorca byl homosexuálně orientovaný a mezi jeho typy patřili jak toreadoři – bojovníci se smrtí, tak umělci. „Měl vášnivé srdce a schopnost milovat a trpět zušlechťovala jeho hlavu. Ale mnoho miloval, což mu někteří povrchní lidé vyčítali,“ napsal o něm jeden z jeho přátel.

    Zamilovaný básník o svou lásku nebojoval, za to však o ní napsal úžasnou milostnou báseň. Tragickou

    Vláda teroru

    V roce 1936 vyhrála ve volbách levice. Ale právoplatné volební výsledky byly trnem v oku španělské pravici, která v červenci povstala se zbraní v ruce a nastolila vládu teroru. Lorca přebýval zrovna na otcově statku. Členové Falangy i vojáci začali zatýkat rudé a Lorcovi hrozilo velké nebezpečí. Zdálo se však, že z první vlny zatýkání vyvázne: našel totiž skrýš v Granadě – v rodině svého přítele, jehož bratři, byť na straně pravicových pučistů, s ukrytím Lorcy souhlasili.

    Miloval a maloval kočky. Anglický výtvarník Louis Wain tvořil svá největší díla za zdmi psychiatrické léčebny

    Smrt pro „rudého“ básníka

    Zarputilí a nenávistí zaslepení aktivisté ho však vypátrali. Velitel gardistů Alonzo, jenž o Lorcovi prohlásí, že svým perem způsobil více škody než jiní pistolí, jej nechal zatknout a odvést na policejní stanici. O dalším básníkově osudu měl rozhodnout major Valdés, prozatímní guvernér Granady. Básníka nesmyslně obvinili, že pracoval jako agent a vysílačkou předával zprávy rudým. Ještě zatelefonovali do Sevilly, ale ortel byl vyššími místy posvěcen.

    Lorcu zařadili mezi ostatní odsouzené a o dva dny později už všechny vezli do údolí Víznaru poblíž Granady. Zde za úsvitu se osmatřicetiletý umělec postavil proti popravčí četě. Třeskly výstřely, Lorca padl k zemi. Jeho tělo spolu se stovkami ostatních skončilo v hromadném hrobě.

    Tajemný příběh „zrádce X“. Tajný agent Paul Thümmel hrál dvojí hru

    Symbol boje proti fašismu

    I když na začátku 21. století proběhlo několik pokusů o nalezení místa hromadného hrobu, básníkovy ostatky nebyly dosud objeveny.

    Federico García Lorca se stal jedním ze symbolů boje proti fašismu.

    Zdroj: Libor Budinský (Popravy slavných, 2002)



    Nepřehlédněte