Ve věku 61 let zemřel básník a signatář Charty 77 Milan Ohnisko
Básník, redaktor a publicista Milan Ohnisko náhle zemřel v Praze ve věku 61 let. Byl signatářem Charty 77 a nositelem ceny Magnesia Litera za poezii.
Básník, redaktor a publicista Milan Ohnisko náhle zemřel v Praze ve věku 61 let. Byl signatářem Charty 77 a nositelem ceny Magnesia Litera za poezii.
Na fasádě jednoho z rodinných domů v ulici Generála Štefánika v Přerově byla v pátek slavnostně odhalena pamětní deska básníka Josefa Kainara.
Prohlídkovou trasu vedoucí po místech spojených s básníkem Jiřím Wolkerem připravila na sobotu 24. února radnice v Prostějově, kde se Wolker v březnu 1900 narodil a v lednu 2024 zemřel. Prohlídková trasa připomene 100. výročí básníkova úmrtí.
Tři osobnosti, tři lidské osudy, které se zapsaly do historie. Významný překladatel, tvůrce pohádek pro děti i prvorepublikový fotbalový reprezentant. To je další díl pravidelného seriálu o osobnostech regionu.
Jako básník, který získal Nobelovu cenu, je Pablo Neruda v Chile uctíván dokonce i těmi, kterým se zprotivil otevřeným prosazováním komunistické politiky. Horlivým komunistou byl ostatně po celý svůj život. Jeho literární sláva a politická angažovanost přitom odsunula do pozadí, a vypadá to, že záměrně, jeho chaotický život jako člověka. Jaký tedy doopravdy byl?
Dříve tu bylo skutečné moře, dnes je tu Velký rybník – Máchovo jezero. A všude kolem kraj voňavých borovic, pískovcových skal i hradů. Když Karel IV. nechal v roce 1366 jezero založit, věděl proč.
Mladý Ivan Blatný se rozhodl pro naprosto nesmiřitelný řez. Nechal za sebou kariéru i majetek, a přestože se živil jako básník slovem, emigroval do Anglie bez schopnosti domluvit se anglicky. Život v exilu byl však více než těžký a Blatný velmi rychle zkolaboval. Jeho mozek mu vypověděl službu a třicetiletý muž začal trpět stále větším stihomamem.
Z tak šíleného zážitku by se zbláznil každý z nás. Talentovaný básník, občanským povoláním lékárník, narukoval na začátku první světové války jako sanitní důstojník do Haliče. Po krvavé bitvě se musel postarat o 90 těžce raněných a umírajících vojáků, kterým nemohl nijak pomoci, protože neměl žádné léky. Pohled do tváře smrti nedokázal vydržet, a tak vytáhl pistoli, aby se raději zastřelil.
Co na tom, že získala mladá Američanka prestižní Pulitzerovu cenu a literární kritika přijímala její verše s nadšením. Život talentované básnířky byl plný neustálých příkoří a osobních rozbrojů. Rozešla se s manželem, trpěla existenčními problémy, a navíc se musela starat o své malé děti. K tomu se jí ještě prohloubily záchvaty depresí, které ji dokázaly paralyzovat i na několik dní. Z tíživé situace našla nešťastná žena jediné východisko.
Zamilovat se do muže mladšího o dvacet let a provdat za něj svou dceru, to už je pořádný životní kotrmelec. Pokud však chtěla Sofie Podlipská (15. 5. 1833 – 17. 12 1897) zůstat v jeho blízkosti, jinou možnost tehdy neměla. A tak se literární osudy v případě tohoto příběhu začaly proplétat s těmi životními.
Jeho život byl plný neustálých zvratů. Přestože opěvoval nádhernou přírodu a velkou lásku, sám žil úplně jinak. Nedokázal být ženě věrný, šel ze skandálu do skandálu a jediné, čeho se držel po celý svůj život, byl alkohol. Přítel nejvěrnější a zrádce nejkrutější.
André Paul Guillaume Gide (22. 11. 1869 – 19. 2. 1951) dostal Nobelovu cenu za literaturu v roce 1947, ale proslavil se již o 10 let dříve. Tehdy stihl tvrdou kritikou SSSR a režim tam panující, i když sám s komunisty předtím sympatizoval. Bylo to jedno ze zásadních varování před sovětskou totalitou, bohužel nevyslyšené.
Jmenovala se Eleonora Šomková a Lori jí začal říkat právě její nápadník a později milenec, snoubenec a otec jejího syna, náš nejslavnější romantický básník Karel Hynek Mácha. Romantiku si však, bohužel, nechával jen pro svá díla.
Tolikrát vzýval ve svých verších smrt, tolikrát se jeho zpěv prohnul v hluboce tragickém tónu. Když Španělsku hrozila občanská válka, chtěl básník odjet do Mexika, ale v létě ještě zamířil do své oblíbené Granady. A to se mu stalo osudným.
„Psaní poezie vychází z potřeby, cítím přetlak nebo nějaký pocit, který chci zaznamenat. Z toho vznikne básnička. Když mám nepříjemný pocit, vypíšu se z něj. Když krásný, zachytím ho slovním spojením. Pocity jsou abstraktní, nedají se moc popsat prózou, je v nich vášeň, kterou umějí zachytit nejlépe hudební skladatelé, malíři a básníci,“ říká Petr Batěk, který je nejen herec, hudebník a moderátor, ale také básník.
Za svůj oblouk vděčíš překonané krizi
Lidská řeč je nekonečný vzdušný most
V každém objeví se a zas navždy zmizí
S pravdou přepraví se po něm skutečnost
Odpoledne 8. února 1837 proti sobě u Černé říčky, víc jak sedm kilometrů od centra Petrohradu, stojí dva muži. Třeskl výstřel, jeden z nich se kácí do sněhu. O dva dny později zraněný, A. S. Puškin, umírá. Přitom k osudnému souboji vůbec nemuselo dojít!