Často se říká – sladký život! Sladkou chuť máme tak nějak spojenou s radostí, se štěstím, s úspěchem. Ovšem nenechme se přesladit doslova, nepřeslazujeme se jídlem – to by nám totiž moc zdraví a štěstí nepřineslo…
V dnešní době v našem západním bohatém světě máme nadbytek všeho. Pohodlí, příležitostí, depresí i jídla. Tu depresi jsem tam nenapsala omylem, ale o tom zase někdy příště. Každý den máme na talíři úplnou hostinu – jídla tak bohatá a výživná, že by se našim předkům z toho až protočily panenky. Prakticky jen během několika desítek let se naše životní úroveň zvedla tak dramaticky, až můžeme polemizovat, jestli to není pro naše tělo i mysl příliš.
Démon cukr
Během dvacátého století jsme byli svědky obrovského rozmachu potravinářského průmyslu a všemožných chuťových lákadel, která vyprodukoval. Velmi zásadně rostlo množství cukrovinek, slazených nápojů a produktů z bílé mouky. Ještě donedávna jsme toto všechno vesele konzumovali a ze rtů nám znělo heslo: „Sladký život!“, ale výzkumy posledních let náš cukrový optimismus důrazně krotí.
Ukazuje se totiž, že konzumace cukru a jednoduchých sacharidů, jaké jsou například ve výše zmíněné bílé mouce, velmi negativně ovlivňuje naše zdraví! Vypadá to dokonce, že má na svědomí neustále rostoucí epidemii cukrovky a obezity. To by nás vlastně nemělo překvapit, leč mnohé to asi stále překvapuje, a tak se dál vesele ládují sušenkami, které zapíjejí slazenou limonádou. A to rozhodně není zdravé, ať si říká, kdo chce, co chce.
Zdravé sladkosti?
Reklama nemá bohužel povinnost být ani pravdivá, ani morální, proto se můžeme setkat s tvrzením, že existují zdravé sladkosti – od přeslazených snídaňových cereálií po nadýchané dezerty určené pro děti, ve kterých kromě přehršle cukru jinou výživovou hodnotu prakticky nenajdeme. Doslazování, co teprve přeslazování, do zdravého jídelníčku nepatří. Pokud jste ale z těchto tvrzení právě dostali depresi, pak nezoufejte! Sladká chuť je přirozená a nemusíme se jí zcela zříci. Ovšem i zde platí všeho s mírou.
Asi ne každému ke gastronomickému štěstí stačí sladkost ovoce. V takovém případě se dají doporučit následující tipy: pokud pečete nebo vaříte sladké jídlo, použijte jen polovinu cukru z receptu. Snažte se nekupovat průmyslově zpracované cukrovinky, ale když už je jíst musíte, omezte jejich množství.
Pokud jste například teď zvyklí jíst dvě sladkosti denně, snižte množství na jednu denně, potom na několik týdně, nakonec se třeba dostanet jen na jednu týdně, kterou si ale pořádně vychutnáte! A nejjednodušší rada ohledně omezování cukrů zní: „Nepijte slazené nápoje!“ Nebo jejich množství velmi výrazně omezte.
Není sladidlo jako sladidlo!
Řepný cukr, třtinový cukr, fruktóza, umělá sladidla, med, agávový sirup… sladidel máme k dispozici opravdu hodně – je mezi nimi rozdíl? Jsou některá vhodnější? To si řekneme zase příště.
