Proto se Francouzi, kteří již pomalu nabývali s čerstvými americkými posilami nad Němci převahu, rozhodli na tuto německou pozici zaútočit a jejich postavení před uzavřením míru tak zhoršit. Podle plánu měl být hlavní útok veden americkými silami ve směru Buzancy le Chesne, čímž by došlo k rozbití německé obrany na linii kolem řeky Meusy. Předtím mělo dojít k útoku francouzských jednotek východně od Remeše, který měl ulehčit pozdějšímu postupu Američanů v hlavním směru útoku. Francouzská 4. armáda včetně 53. pěší divize, do níž byla začleněna i československá brigáda, celkem asi 6000 mužů pod velením plukovníka Philippeho, doplněná odpočatými jednotkami, proto zaujala postavení u řeky Aisne nedaleko města Vouziers. Na německé straně Brunhildinu linii v tomto úseku bránila vyčerpaná 3. armáda pod velením generála Karla von Einema a narychlo přisunuté poslední německé zálohy.
Vlastní útok na německé postavení začal 18. 10. 1918 ráno a během tří dnů francouzské divize, jejichž součástí byl i 21. prapor čs. pěšího pluku, který obsadil dobytou vesnici Terron-sur-Aisne, vybojovaly na východním břehu Aisne předmostí. Pokud nechtěli Němci utržit porážku, museli se pokusit protiútokem zatlačit nepřítele zpátky za řeku.
Proto německá armáda, posílena dalšími dvěma divizemi, zaútočila na klíčové místo celého francouzského předmostí, na vesnici Terron-sur-Aisne, jak klasickou přímou palbou z děl a kulometů, tak i granáty s yperitem. Vesnici se jim podařilo dobýt až při třetím útoku. První útok odrazily kulomety bránících se Čechoslováků, druhý jejich bodáky a při třetím útoku nezbylo čs. jednotkám než ustoupit k blízkému statku Macquart. Jejich postavení v noci na 22. posílila další jednotka čs. brigády a příští týden Čechoslováci dokázali znovu dobýt Terron prakticky v boji muže proti muži a své postavení potom udržet i za cenu značných ztrát.
Do bojů na jižní části francouzského předmostí zasáhl také celý 22. čs. pluk. Němcům se podařilo proniknout až k řece a 5. rota zmíněného pluku zabránila hrozícímu německému průlomu na tomto úseku. Pluk dostal za úkol znovu dobýt strategicky důležitou výšinu u vsi Chesters, kótu 153. Zatímco celé dopoledne se čs. jednotky musely bránit ztečím 1. bavorské divize, odpoledne dokázaly přejít do protiútoku, dobyly německé postavení u samoty Petit Ban a zajaly 19 německých vojáků včetně velícího majora. Kótu 153 se dobýt nepodařilo, především proto, že ani dělostřelectvo nedokázalo vyřadit německé kulomety bezpečně chráněné betonovými kryty. Dobytá území udržely čs. jednotky až do noci 31. 10., kdy došlo k jejich vystřídání. O necelé dva týdny později, 11. 11. v 11 hodin, podpisem příměří v Compiégne, 1. světová válka skončila.
Čs. brigáda ztratila v bojích u Terronu 183 padlých, 876 raněných a 69 nezvěstných, nejspíše padlých, tedy přes šestinu svého stavu. Do čs. jednotek na francouzském území během celé první světové války nastoupilo 9 367 mužů, z nichž 560 padlo.
