Do vlaku z Bukurešti do Lipska přistoupila v Praze na podzim 1988 východoněmecká turistka. V matičce měst se setkala se svým milým z druhé strany železné opony. Bohužel se ale ocitla v kupé s dvojici psychopatů, kteří se rozhodli ji okrást. A aby je později nemohla udat spravedlnosti, musela zemřít.
Oldřich Dlouhý a Jiří Černý – dva mladíci z Ústí nad Labem, kteří se téhož dne vydali do Prahy, aby si tam počíhali na „buzíka, co píše své telefonní číslo po veřejných záchodech“, jak vypověděli později, a aby ho zmlátili a okradli. Tento jejich plán jim ale nevyšel, a tak se vydali nočním vlakem zase domů.
Okradli, znásilnili a zabili
Průvodčí, který měl tu noc ve vlaku službu, si na ně dobře pamatoval. Na dva veselé mládence, kteří se před ženou cestující s nimi kupé předváděli a snažili se na ni udělat dojem vtipkováním. Jenže jejich hlavním motivem nebyla zábava s krásnou, jedenadvacetiletou Katrin. Pořád chtěli někoho okrást, a tak padla volba právě na ni.
U výslechů se sice snažili hodit vinu jeden na druhého, ale vše nejspíš proběhlo tak, že když Dlouhý navrhl, aby Katrin okradli, a Černý namítl, že by se mohla probudit a začít křičet, Dlouhý došel k závěru, že ji tedy budou muset zabít. Černý souhlasil jen pod podmínkou, že to ale musí udělat Dlouhý. Ten ale po něm chtěl, ať mu poradí, jak na to. „Černý mi ukázal, jak ji rdousit, kam nasadit palce na krk, a slíbil mi, že jí při tom podrží ruce, aby se nemohla bránit. Ještě jsme se dohodli, že to uděláme, až vlak projede stanicí v Kralupech. To jako kdyby ji někdo objevil, abysme se ve vlaku moc nemotali,“ popsal dramatické chvíle v nočním rychlíku Dlouhý.
„Dlouhý ji začal škrtit jednou rukou, pak oběma, ale ona stále žila a kroutila se. Tak von zařval Chcípni, ty německá svině! a dal jí pěstí do obličeje, až jí začala týct z nosu krev,“ pokračoval Černý. Když nebohá Katrin umírala, rozhodl se s ní mít ještě pohlavní styk. A pak ho vystřídal Dlouhý. Na závěr ji okradli o peníze i o věci, mimo jiné například o walkmana, což byl v té době mezi mládeží velice populární výdobytek vědy a techniky. Celková hodnota jejich lupu, kvůli kterému vzali život mladé dívce, byly necelé čtyři tisíce korun.
Morální šílenství
Z počátku kriminalisté ani netušili jméno oběti. Pak se ale ozvali ze sousední NDR, kde postrádali mladou učitelku ze školky. Rodiče Katrin později přijeli do Čech, aby potvrdili její totožnost. Ukázalo se, že dívka se v Praze nebo i v Harrachově čas od času scházela se svým snoubencem Thomasem, který se rok předtím vystěhoval z východního Německa do západního. Mezi teoriemi vyšetřovatelů se objevila i možnost, že by vrahem mohl být také on. Do toho ale nijak nezapadal stěr spermií z těla mrtvé, které prokazatelně patřily dvěma různým mužům.
Zajímavou okolností případu byla skutečnost, že na této trase vraždil v roce 1980 nekrosadista Hojer. Ten o svém činu ale mlčel jako hrob až do svého zadržení detektivem Markovičem. Zato Dlouhý i Černý nedokázali unést výčitky svědomí a s vraždou v kupé se svěřovali jak svým blízkým, tak i cizím lidem po hospodách. Netrvalo proto dlouho a oba skončili u výslechu.
Oba dva pocházeli z rozvrácených rodin, už za sebou měli konflikt se zákonem a znalci je označili za psychopatické osobnosti s absencí emocí. U těch se dá očekávat, že budou v budoucnosti pokračovat v trestné činnosti s prohlubující se závažností činů. V psychiatrii se pro podobné případy používá odborný termín moral insanity neboli morální šílenství. Jelikož se soudní přelíčení odehrálo až po sametové revoluci, kdy už byl zrušen trest smrti, odešli od něj vrazi nakonec s dvacetiletým respektive sedmnáctiletým trestem.
Rok a osm dnů po této brutální vraždě se rychlík Balt-Orient nedaleko Lovosic srazil s osobním vlakem a zemřelo při tom osm lidí. Podle některých konspiračních teorií to měla mít na svědomí StB, která se tak prý snažila odvést pozornost od začínajících revolučních změn režimu.
