Kulaťák je nebezpečné místo a měl by se změnit. Podaří se to konečně?
Prostor Vítězného náměstí v pražských Dejvicích a částečně v Bubenči nedává spát mnohým. Řidičům, vždyť kulatá křižovatka je jedno z nejnebezpečnějších míst v Praze.
Prostor Vítězného náměstí v pražských Dejvicích a částečně v Bubenči nedává spát mnohým. Řidičům, vždyť kulatá křižovatka je jedno z nejnebezpečnějších míst v Praze.
Pražská kubistická architektura je zcela výjimečná, a i přesto že se vyvíjela velice krátce, dokázala českou architekturu a malířství obohatit o několik slavných jmen. Ať už je to Emil Králíček nebo například Josef Gočár. Praha se díky nim může chlubit takovými skvosty, jako je Dům U Černé Matky Boží na Ovocném trhu, druhá Betlémská kaple ukrytá mezi žižkovskými pavlačemi nebo Kovařovicova vila v Libušině ulici.
Není sice nejstarším v České republice, ale nejmodernějším v současné době ano. Zároveň je jedním z jedenácti planetárií na světě, které mají tak výkonný projektor. Můžete ho navštívit každý den.
Tvrdá realita zasáhla obyvatele původní dělnické kolonie Tejnka nedaleko Pražského hradu. Zdejší obyvatelé, kteří se úporně snaží zachovat ducha tohoto místa, jsou zděšení stavbou, která je teď doslova nalepená na původní zástavbě. Navíc připomíná spíš kosmickou loď. Takže, kde udělal tesař chybu? Nebo spíš architekt?
Panenský Týnec nedaleko Slaného je stoprocentně jedním z nejproslulejších míst, kam lidé jezdí za pozitivní energií. Tamní nedostavěný středověký chrám dlouhá desetiletí navštěvují různí psychotronici, léčitelé a spiritisté. Toto místo dokáže přivodit dobrou náladu, utlumit deprese, dodat elán do života i potřebné sebevědomí. Jaké tajemství skrývá?
Kulaťák měl mít různé podoby, žádná z nich však nakonec nebyla zrealizována. Podívejte se na návrhy, jak dnešní Vítězné náměstí v Dejvicích mohlo vypadat. O uskutečněných i nerealizovaných proměnách této architektonické dominanty Prahy 6 vypráví i panelová výstava, kterou si můžete prohlédnout přímo na Vítězném náměstí.
Obchodní dům Kotva na náměstí Republiky byl vybudován na místě kostela svatého Benedikta. Budovu v brutalistickém stylu navrhli manželé Věra a Vladimír Machoninovi. Víte, co všechno tehdy Kotva nabízela? A jak se obchoďák proměnil do dnešních dnů?
Město Klecany se chystá postupně revitalizovat celé území dolní kasárna. Polovina plochy je pronajímána pro výrobní a skladové účely, druhá polovina leží převážně ladem. Je však již vypracována rozsáhlá urbanistická studie (viz galerie), která počítá s kompletní přeměnou prostoru. Včera město oznámilo započetí prací na výstavbě bytů pro sociálně znevýhodněné skupiny obyvatelstva.
V současné době se dá dostat z Prahy 7 Holešovic na ostrov Štvanice a do Karlína tramvají, chodci ale musí využít Hlávkův most. Ten už ale není v nejlepším stavu a rozhodně není vhodný pro cyklisty. Hlavní město plánuje postavit novou lávku pro přímé a bezbariérové spojení Karlína s Holešovicemi, odkud by byl i přístup na ostrov Štvanice. Vedení města si už vybralo vítězný návrh podoby lávky.
Jedna z architektonicky nejvýznamnějších budov v Praze vznikla v letech 1876–1884 podle návrhů architektů Josefa Zítka a Josefa Schulze. Vznik Rudolfina jako víceúčelové budovy, jejíž koncepce neměla v té době obdoby, iniciovala Böhmische Sparkasse, nejstarší peněžní ústav na území Českého království, založený v roce 1825. Prestižní stavba vypovídala nejen o finančních možnostech a zázemí Böhmische Sparkasse, ale i o jejím sebevědomí, odpovědnosti a přesvědčení o výsostné úloze umění.
Slaný na Kladensku nechá příští rok zpracovat projekt na proměnu Masarykova náměstí. Studii, kterou už připomínkovali odborníci, představí město brzy veřejnosti. Lidé se mohou vyjádřit k navrhované podobě i k tomu, zda se má na náměstí vrátit Mariánský sloup. Radnice nyní řeší, zda představení veřejnosti spojí s jednáním zastupitelstva nebo jej zorganizuje samostatně. Médiím to řekl starosta Slaného Martin Hrabánek (ODS). Na fotografiích v galerii se můžete podívat na výběr z vizualizace revitalizačních úprav Masarykova náměstí.
Muzeum hlavního města Prahy tento týden otevřelo výstavu s názvem „Vila Tugendhat 1928 –2013“. Expozice přibližuje historii legendární vily od jejího vzniku přes náročnou obnovu (v letech 2010–2012) až po současnost. Shlédnout ji můžete ve Studijním a dokumentačním centru Norbertov ve Střešovicích na adrese Nad hradním vodojemem 13 v úterý, čtvrtek a o víkendech od 10 do 18 hodin.