Měsíc
Brněnská hvězdárna nafoukla na Kraví hoře modely Země, Měsíce i Marsu
Brněnská hvězdárna poprvé v jednom termínu nafoukly všechny tři modely vesmírných těles, které si postupně pořídila v posledních letech. Desetimetrové objekty věrně znázorňují povrch Měsíce, Země a Marsu. Zájemci si je mohou prohlédnout do 12. srpna na Kraví hoře, vždy od 14.00 do půlnoci, záleží však na počasí. Modely by mohl ohrozit silný vítr nebo déšť.
Čeká nás vesmírná podívaná. Ve středu nastane největší superúplněk
Jde o jev, kdy je Měsíc v úplňku a zároveň je na své dráze kolem Země nejblíže. Úkaz se letos objeví podruhé. Současný superúplněk má přezdívku květinový – podle rozkvetlé flóry.
Skutečně jednou budeme žít na Měsíci? Kolem je stále spoustu otazníků
Dnes je již všeobecně známo, že na Měsíci se do budoucna plánuje vybudování lunární základny. Ohledně tohoto projektu však existuje poměrně velké množství vizí. Na nějaký konkrétní plán zatím nedošlo, avšak obecné obrysy jsou již v dnešní době více méně známé…
Když Verne psal své romány, netušil, že sen, „velké dobrodružství člověka“, se stane skutečností
Sen o velkém dobrodružství člověka. Měl jej Leonardo da Vinci i Jules Verne, měl jej i Jan Neruda, když psal Písně kosmické. Vše by ale zůstalo jenom snem, kdyby konstruktér Ciolkovskij nevyslal kosmické teorie a potom první lodě do vesmírných dálek.
Vznikl náš Měsíc díky vesmírné katastrofě?
Měsíc bývá definován jako jediná známá přirozená družice Země, jež kolem ní v pravidelných intervalech, dlouhých konkrétně 29,5 dne, obíhá. Zároveň se však od své mateřské planety dlouhodobě vzdaluje.
Měsíc stále záhadný. Je čas se na něj opět vrátit
Doprovází nás od nepaměti. V jeho světle tančí víly, běhají vlkodlaci a Bílá paní chodí po cimbuří. Jeho stříbrný kotouč nalezneme v literatuře, poezii, hudbě. Je symbolem na vlajkách mnoha států světa. Jak to říkal starý Cyrano? Patřila Luna dosud jenom nám, básníkům, snílkům, smělým fantastům, i dobrodruhům v bílých parukách. Fantastům v redingotech, i těm v divných přílbách, ze stránek nových románů. A odjakživa ovšem milencům, těm Luna náležela nejvíc.
Měl letět na Měsíc, skončil na stromě. Po tom, co jeho kosmická loď přerušila let
Profesionální dráha kosmonauta Olega Grigorjeviče Makarova (6. 1. 1933 – 28. 5. 2003) byla dosti pohnutá, měl v ní štěstí i smůlu, nakonec se dožil na kosmonauta požehnaného věku 70-ti let. Jeho životní osudy ale zrcadlí i vývoj sovětské kosmonautiky jako takové.
Všechny milníky lidstva by nebyly možné bez obětí na lidských životech. Jaké problémy provázely program Apollo
Přistání člověka na Měsíci se uskutečnilo před 50 lety. Tedy 20. července roku 1969. Mise Apollo 11 byla už od začátku doprovázena četnými problémy a šance na úspěch nebyli nikterak vysoké.
Let Gemini 12 završil přípravy k zahájení amerického měsíčního programu Apollo, zatímco sovětský koncept obří rakety se ukázal jako chybný
Prezident John Kennedy ve svém projevu 25. 5. 1961 vyjádřil svou víru v to, že Američané ještě před koncem tohoto desetiletí mohou přistát na Měsíci a bezpečně se vrátit na Zemi. Tím byl mezi USA a SSSR odstartován neuvěřitelně finančně nákladný závod o Měsíc.
Modul Apollo 11 přistál u pražského planetária
Výjimečnou příležitost prohlédnout si přistávací modul Apolla 11, který jako první přistál na Měsíci, nabídlo zájemcům o vesmírné lety planetárium v pražské Stromovce. Podle Jakuba Rozehnala, ředitele planetária, jde o možnost, která se v současnosti jinde ve světě nenabízí.
Byl to úspěch celého lidstva a lidé si tehdy opravdu vzájemně drželi palce. První lidé na Měsíci
Tehdy bylo půl čtvrté ráno, když jsem byl probuzen. Nikdy jsem tak brzy nevstával, a také i poprvé v životě jsem pil černou kávu. Připadal jsem si velice důležitě. Když je někomu třináct let a půl roku, tak ani není divu. Televizor Azurit, s maličkou, černobílou obrazovkou, ukazoval roztřesený, podivný obraz, občas přerušovaný diskutujícími, důležitými pány ve studiu. Bylo to velmi důležité ráno. Ocenil jsem ho až mnohem později, kdy mi došlo, jaké jsem měl štěstí, že jsem se na přistání člověka na Měsíci mohl dívat. Psal se rok 1969, a ještě to nebylo zakázáno. Být to o rok později, zřejmě by se již přímý přenos neuskutečnil.
Pozor! Ikonické Apollo 11 startuje po padesáti letech z Žižkovské televizní věže
Po padesáti letech od prvního letu na měsíc vesmírná loď ožije ve 22 hodin a 17 minut za pomoci speciálního videomappingu, který bude věrně kopírovat skutečný začátek letu americké posádky v červenci roku 1969.
Poznání není zadarmo. Apollo 13 a jeho vzkaz budoucnosti
Tribuny přetékají návštěvníky, politiky a novináři. Televizní štáby s kamerami a mohutnými teleobjektivy. Antény, které přenášejí přímý přenos do všech koutů této země. Zraky všech se upírají ke štíhlému tělesu rakety, které se leskne několik kilometrů odtud. A pak se ozve v amplionu odpočítávání a všichni se zvedají ze svých míst. Trup rakety se ztrácí v rudém oblaku ohně. Dunivé burácení doléhá až sem. Pět obludných trysek prvního stupně hltá tuny paliva a mění je na energii. Souboj se zemskou tíží vrcholí. A pak si to planeta Země rozmyslí. Pomalu a neochotně otvírá svoji náruč a raketa se za pár desítek vteřin ztratí v oblacích.