Měsíc ve dne zakryje Venuši. Nezvyklý úkaz uvidíte i pouhýma očima
V pondělí kolem poledne Měsíc na denní obloze překryje Venuši. Vzácný astronomický jev bude za jasného počasí viditelný i bez dalekohledu.
V pondělí kolem poledne Měsíc na denní obloze překryje Venuši. Vzácný astronomický jev bude za jasného počasí viditelný i bez dalekohledu.
Brněnská hvězdárna poprvé v jednom termínu nafoukly všechny tři modely vesmírných těles, které si postupně pořídila v posledních letech. Desetimetrové objekty věrně znázorňují povrch Měsíce, Země a Marsu. Zájemci si je mohou prohlédnout do 12. srpna na Kraví hoře, vždy od 14.00 do půlnoci, záleží však na počasí. Modely by mohl ohrozit silný vítr nebo déšť.
Jde o jev, kdy je Měsíc v úplňku a zároveň je na své dráze kolem Země nejblíže. Úkaz se letos objeví podruhé. Současný superúplněk má přezdívku květinový – podle rozkvetlé flóry.
Dnes je již všeobecně známo, že na Měsíci se do budoucna plánuje vybudování lunární základny. Ohledně tohoto projektu však existuje poměrně velké množství vizí. Na nějaký konkrétní plán zatím nedošlo, avšak obecné obrysy jsou již v dnešní době více méně známé…
Sen o velkém dobrodružství člověka. Měl jej Leonardo da Vinci i Jules Verne, měl jej i Jan Neruda, když psal Písně kosmické. Vše by ale zůstalo jenom snem, kdyby konstruktér Ciolkovskij nevyslal kosmické teorie a potom první lodě do vesmírných dálek.
Měsíc bývá definován jako jediná známá přirozená družice Země, jež kolem ní v pravidelných intervalech, dlouhých konkrétně 29,5 dne, obíhá. Zároveň se však od své mateřské planety dlouhodobě vzdaluje.
Doprovází nás od nepaměti. V jeho světle tančí víly, běhají vlkodlaci a Bílá paní chodí po cimbuří. Jeho stříbrný kotouč nalezneme v literatuře, poezii, hudbě. Je symbolem na vlajkách mnoha států světa. Jak to říkal starý Cyrano? Patřila Luna dosud jenom nám, básníkům, snílkům, smělým fantastům, i dobrodruhům v bílých parukách. Fantastům v redingotech, i těm v divných přílbách, ze stránek nových románů. A odjakživa ovšem milencům, těm Luna náležela nejvíc.
Profesionální dráha kosmonauta Olega Grigorjeviče Makarova (6. 1. 1933 – 28. 5. 2003) byla dosti pohnutá, měl v ní štěstí i smůlu, nakonec se dožil na kosmonauta požehnaného věku 70-ti let. Jeho životní osudy ale zrcadlí i vývoj sovětské kosmonautiky jako takové.
Přistání člověka na Měsíci se uskutečnilo před 50 lety. Tedy 20. července roku 1969. Mise Apollo 11 byla už od začátku doprovázena četnými problémy a šance na úspěch nebyli nikterak vysoké.
Prezident John Kennedy ve svém projevu 25. 5. 1961 vyjádřil svou víru v to, že Američané ještě před koncem tohoto desetiletí mohou přistát na Měsíci a bezpečně se vrátit na Zemi. Tím byl mezi USA a SSSR odstartován neuvěřitelně finančně nákladný závod o Měsíc.
Výjimečnou příležitost prohlédnout si přistávací modul Apolla 11, který jako první přistál na Měsíci, nabídlo zájemcům o vesmírné lety planetárium v pražské Stromovce. Podle Jakuba Rozehnala, ředitele planetária, jde o možnost, která se v současnosti jinde ve světě nenabízí.
Tehdy bylo půl čtvrté ráno, když jsem byl probuzen. Nikdy jsem tak brzy nevstával, a také i poprvé v životě jsem pil černou kávu. Připadal jsem si velice důležitě. Když je někomu třináct let a půl roku, tak ani není divu. Televizor Azurit, s maličkou, černobílou obrazovkou, ukazoval roztřesený, podivný obraz, občas přerušovaný diskutujícími, důležitými pány ve studiu. Bylo to velmi důležité ráno. Ocenil jsem ho až mnohem později, kdy mi došlo, jaké jsem měl štěstí, že jsem se na přistání člověka na Měsíci mohl dívat. Psal se rok 1969, a ještě to nebylo zakázáno. Být to o rok později, zřejmě by se již přímý přenos neuskutečnil.
Po padesáti letech od prvního letu na měsíc vesmírná loď ožije ve 22 hodin a 17 minut za pomoci speciálního videomappingu, který bude věrně kopírovat skutečný začátek letu americké posádky v červenci roku 1969.