Měl letět na Měsíc, skončil na stromě. Po tom, co jeho kosmická loď přerušila let

Další fotky

Profesionální dráha kosmonauta Olega Grigorjeviče Makarova (6. 1. 1933 – 28. 5. 2003) byla dosti pohnutá, měl v ní štěstí i smůlu, nakonec se dožil na kosmonauta požehnaného věku 70-ti let. Jeho životní osudy ale zrcadlí i vývoj sovětské kosmonautiky jako takové.

Makarov pocházel z rodiny sovětského důstojníka, která se stěhovala podle toho, kam byl otec zrovna odvelen. Oleg tak vyrůstal v Povolží, ve Ferganě, v Kalininské oblasti a posléze i v NDR. V Moskvě absolvoval Baumannovu vysokou technickou školu (1951 – 1957) a stal se konstruktérem komponentů kosmických lodí ve Výzkumné konstrukční kanceláři č. 1 vedené Koroljovem. Podílel se tak i na vývoji první kosmické lodi s posádkou, což byla nejlepší možná příprava na jeho budoucí povolání kosmonauta – palubního inženýra.

Krutý Kocourkov sovětských leteckých konstruktérů. Vymyslel ho sám Stalin

Do týmu sovětských kosmonautů byl po úspěšném absolvování kurzu všeobecného vesmírného výcviku Makarov zařazen v roce 1966, zpočátku do páté skupiny „pozemních“ civilních specialistů, později se stal členem skupiny kosmonautů vybraných pro plánované lety k Měsíci. Konkrétně Makarov byl jmenován druhým členem posádky, která měla podle předběžných plánů v září 1968 letět na Měsíc. Velitelem posádky měl být Alexej Leonov a třetím členem posádky Jurij Gagarin. Oni dva také měli na Měsíci přistát, zatímco Makarov by zůstal v lodi na oběžné dráze kolem Měsíce.

Let Gemini 12 završil přípravy k zahájení amerického měsíčního programu Apollo, zatímco sovětský koncept obří rakety se ukázal jako chybný

Sověti ideu letů na Měsíc opustili a tento program zrušili po úspěšném přistání Američanů na Měsíci v červenci 1969 (Apollo 11). Zpoždění, které nabral SSSR v „lunárním závodě “ bylo už příliš velké. K tomu přibylo i několik havárií sovětských nosných „měsíčních raket“ a tragické úmrtí Jurije Gagarina, ikony sovětské kosmonautiky, 27. března 1968. Po mnoha letech k tomu prý Makarov řekl, že velcí šéfové se zalekli, že budou zabíjet lidi, a tak měsíční projekt raději zrušili.

Makarov potom pokračoval v přípravě pro lety na Sojuzech. Poprvé vzlétl ve funkci palubního inženýra z Bajkonuru v kosmické lodi Sojuz 12 v září 1973 a společně s Vasilijem Lazarevem během dvoudenního letu prověřoval nové systémy lodi.

Černý den kosmonautiky. Na oběžné dráze posádka Sojuzu oslavila narozeniny, za 10 dní byli všichni mrtví

Podruhé se Oleg Makarov vydal do vesmíru 5. dubna 1975 opět s Vasilijem Lazarevem na lodi později označené jako Sojuz 18-1. Na oběžné dráze měli tehdy setrvat a pracovat 51 až 63 dnů, ale vůbec se na ni nedostali. Let nejprve probíhal normálně, podle letového plánu se oddělily čtyři boční urychlovací stupně nosné rakety a vyhořel i motor centrálního stupně. Ve 291 sekundě po startu se správně zapálil motor třetího stupně a v té chvíli měl výbušné spoje od rakety oddělit hlavní centrální stupeň. Jenže vinou závady na elektrické instalaci byla odpálena jen polovina těchto spojů a hlavní stupeň zůstal ještě částečně připojen ke třetímu stupni, který nyní hnal raketu dál kupředu. V důsledku pozměněného směru tahu motoru se raketa odchýlila od plánovaného kurzu a let byl ve výšce 192 km automaticky přerušen. Sovětské rakety přitom byly konstruovány tak, že posádka sama, zřejmě „pro jistotu“ nemohla v případě poruchy sama let přerušit, to bylo možné provést jen příkazem ze Země nebo automaticky. Záchranný systém Sojuzu naštěstí zapracoval bezchybně, od rakety oddělil velitelskou a orbitální kabinu, a ta se vydala na sestupnou dráhu směrem k Zemi.

Věnováno památce nezapomenutelného pejska, oběti sovětského kosmického výzkumu Lajce

Přitom přetížení v kabině dosáhlo hodnoty 20,6 G a kosmonauti měli potíže s dýcháním a viděním. Stejně by však nemohli nic dělat, i když v jednu chvíli hrozilo, že kabina přistane v Číně. Nakonec 21 minut a 27 sekund od startu přistála v pohoří Altaje na svahu hory Teremok, asi 320 km před hranicí Čínské lidové republiky. Dosedla tam na skalní převis a padákové šňůry se, naštěstí, zachytily za strom na jeho hraně. Oba kosmonauti, kteří rozhodně nevyvázli „bez škrábnutí“ se dokázali dostat z kabiny, i když ne právě lehce, a zapálili signální oheň. Podle něj je našli piloti záchranné helikoptéry a vyzvedli je s obtížemi na laně na palubu stroje.

Poznání není zadarmo. Apollo 13 a jeho vzkaz budoucnosti

Jejich šťastná záchrana měla ještě těžko uvěřitelnou dohru. Protože nedosáhli oběžné dráhy, uskutečnili pouze technicky vzato suborbitální let, který nemohl být uznán jako kosmický let. Proto Makarov a Lazarev neměli nárok na vyplacení obvyklého bonusu za realizaci kosmického letu (obvykle 5000 rublů) a v důsledku administrativního nedopatření neměli dostat ani prémii za úspěšnou zkoušku záchranného systému ve výši 3000 rublů. Připomeňme, že tehdy měl rubl hodnotu 10 Kčs a nešlo tedy o malou částku, dnes odpovídající cca 500 000 (resp. 300 000) Kč. Po různých rozepřích se tento případ dostal až ke generálnímu tajemníku komunistické strany Brežněvovi, který vyplacení prémií osobně schválil.

Raketovému inženýrovi českého původu zkazilo kariéru podezření ze špionáže ve prospěch SSSR. Mohlo ho ale stát i život

Havárie Makarovovi ale chuť do létání nevzala. Potřetí, a nyní již úspěšně, se na oběžnou dráhu kolem Země vydal v roce 1978 v kosmické lodi Sojuz 27 spolu s Vladimirem Džanibekovem jako návštěvní posádka na orbitální stanici Saljut 6. Tam se členy základní posádky Saljutu 6 Jurijem Romaněnkem a Georgijem Grečkem po 6 dní plnili zadané úkoly. Sojuz 27 nechali podle plánu připojený ke stanici a na Zemi se vrátili v Sojuzu 26, který tam pro ně byl připravený.

FOTO: Kosmonaut Oleg Grigorjevič Makarov

Kosmonaut Oleg Grigorjevič Makarov - Oleg Makarov (1933 až 2003) – wikipediaKosmonaut Oleg Grigorjevič Makarov - Oleg Makarov na sovětské posštovní známce (1978) – wikipedieKosmonaut Oleg Grigorjevič Makarov - Oleg Makarov na sovětské posštovní známce z roku 1973 (vpravo) – wikimedia commonsKosmonaut Oleg Grigorjevič Makarov - Oleg Makarov na sovětské posštovní známce z roku 1980 (vlevo) – wikimedia commonsKosmonaut Oleg Grigorjevič Makarov - Start rakety Sojuz s kosmickou lodí Sojuz – wikipedie
Další fotky
Kosmonaut Oleg Grigorjevič Makarov - Vývoz rakety Sojuz-FG s kosmickou lodí Sojuz MS-06 – wikipedieKosmonaut Oleg Grigorjevič Makarov - Pamětní deska O. Makarova – Ukrajina – wikimedia.commonsKosmonaut Oleg Grigorjevič Makarov - Pamětní deska O. Makarova – Ukrajina – wikimedia.commonsKosmonaut Oleg Grigorjevič Makarov - Medaile – Letec-kosmonaut – wikipedia

Při svém čtvrtém letu v Sojuzu T-3 v roce 1980 Makarov spolu s Leonidem Kizimem a Gennadijem Strekalovem mířícím opět na orbitální stanici Saljut 6 zkoušeli nový typ kosmické lodě a provedli opravy na Saljutu. To byl také Makarovův poslední let. V roce 1987 z týmu kosmonautů jako dvojnásobný Hrdina SSSR odešel zpět do firmy NPO Eněrgija a 28. května 2003 zemřel ve svých 70 letech na infarkt myokardu. Vzhledem k tomu, co všechno zažil, se lze jen divit, že ho nedostal už mnohem dřív…

Dnes, 11:20
Středověký a nedobytný, po staletí shlížející na soutok Vltavy a Otavy, to je gotický královský...
Dnes, 09:40
Český stavitel a architekt německého původu Kryštof Dientzenhofer byl ve své době jedním z nejvyhledávanějších...
Dnes, 08:55
Sněmovna dnes učinila bydlení dostupnější i mladým rodinám s dětmi. Zrušila nesmyslnou daň z nabytí...
Včera, 16:02
O co jde? Vlastně by se to dalo nazvat evoluční strategií. Samec, a to i...
Včera, 14:19
Zámek s krásným názvem Pátek se nachází ve stejnojmenné obci na pravém břehu Ohře mezi...
Včera, 11:30
Letos více než v jiných letech bude většina lidí trávit dovolenou na chatě či na...
Včera, 10:02
Posilování středu těla je asi nikdy nekončící práce. Potřebujeme ho mít pevný, abychom v případě...
Včera, 08:08
Před 266 lety byl vydán panovnický reskript, nařizující správcům farností i vrchnostenským úředníkům provést soupis...
7.7.2020
Osmák degu je malý hlodavec původem z Jižní Ameriky, a to konkrétně z Chile, kde...
7.7.2020
Rusové, luxus, drahota a filmový festival, to až donedávna symbolizovalo naše nejznámější lázně – Karlovy...
Reklama