Jednat by se mělo o řadu vzájemně propojených modulů, kde by se kromě ložnic, kuchyně a řídicího střediska měly v budoucnu nacházet rovněž i sklady, výzkumné laboratoře a například také skleník, který by jednak zajišťoval část potravy pro místní osadníky, jednak by byl vítaným zdrojem kyslíku.

Osídlení Marsu? (Ne)možné

Významným cílem pak zcela určitě bude maximální využití místních zdrojů, protože transport každého kilogramu hmotnosti ze Země bezpochyby bude samozřejmě velice nákladný. Kupříkladu místní zásoby ledu v polárních oblastech by se mohly stát skvělými zásobárnami vody. Ukazuje se i určitá možnost těžit zde některé kovy, které jsou u nás na Zemi vzácné, například platinu. Jsou zde rovněž i velké zásoby helia, jež by se v budoucnu případně dalo použít i jako zdroj energie v podobě jaderné fúze.

Vznikl náš Měsíc díky vesmírné katastrofě?

Šestkrát nižší gravitace spolu s nepřítomností atmosféry na Měsíci poskytují poměrně velké možnosti pro vědecké výzkumy, například příležitost pro vybudování astronomických dalekohledů, které by bylo možné průběžně opravovat a zdokonalovat. Na povrchu Měsíce by také bylo možné provádět průzkum kosmického záření a připravovat technologie pro případné ještě vzdálenější lety. Měsíc je samozřejmě též zdrojem informací o naší Sluneční soustavě.

Přestože je bílý trpaslík posledním, konečným stadiem vývoje hvězdy, nejedná se o stadium konstantní. Jak bílí trpaslíci mládnou

První posádky na Měsíci by mělo tvořit tři až šest astronautů. První kolonisté na Měsíci zcela nepochybně zažijí mimořádně nehostinné prostředí. Budou vystaveni pro nás přímo extrémním teplotám a navíc kupříkladu i dvěma týdnům trvajícím nocím, během kterých například nelze používat solární panely jako zdroj energie. Důležitá je i otázka ochrany před škodlivým slunečním zářením. Existuje zde též riziko občasných dopadů meteoritů na povrch Měsíce, neboť ten nemá natolik významnou atmosféru, aby zabránila dopadům téměř všeho, přičemž srážka i s jen minimálním předmětem se může rovnat výbuchu granátu.