Sváteční oslavy si vyžádají útlum dopravy. 100. výročí vzniku samostatného československého státu si metropole připomene velkolepě už tento víkend. Kudy a v jakých časech tramvají či autobusem neprojedete? A z důvodu jaké události? Náš REGION připravil přehled.
Z díla Jaroslava Kvapila se nám nejspíš vybaví libreto Dvořákovy Rusalky (Národní divadlo, 1901). Přestože byl Jaroslav Kvapil hlavně divadelní režisér, režíroval i tři filmy: Ahasver (1915), Zlatý klíček (1922), a Prodaná nevěsta (1933), podle jeho hry Oblaka natočil režisér Svatopluk Innemann v roce 1933 film Skřivánčí píseň. Napsal osm sbírek básní, některé byly později zhudebněny (J. B. Foerster, Jindřich Jindřich). V roce 1946 titul mu byl udělen titul národní umělec, v roce 1998 Řád T. G. Masaryka II. třídy, in memoriam.
Herečka Luba Skořepová se narodila před 95 lety v Náchodě jako Libuuše Skořepová. Z jejího křestního jména Libuše vznikla domácká „Luba“, která však byla celý její život komolena na „Ljuba“, což je jiné, obvyklejší křestní jméno.
Český divadelní režisér, výtvarník a ředitel Národního divadla Gustav Schmoranz přišel na svět právě před 160 lety, 16. září 1858 ve Slatiňanech čp. 21. Narodil se v rodině stavitele Františka Schmoranze staršího a Františky, dcery Václava Novotného, hostinského rovněž ve Slatiňanech.
Pojďte si vychutnat klasickou českou operu v podání předních českých operních pěvců, sboru, orchestru a baletu Národního divadla pod širým nebem, v přírodních kulisách údolí Divoké Šárky.
Shlédli jste se jako děti v některém zpracování pohádkového baletu, kde je úchvatný pohyb doveden k dokonalosti a máte pocit, že takhle opravdu tančí snad všechny víly a princové světa? Neměli jste dost kuráže to zkusit sami a přemýšlíte, že tuhle cestu chcete „dopřát“ své ratolesti a na velký kus jejich dětství jim připravit spoustu odříkání a drilu? Pak byste možná tohle měli vědět.
Přírodní památkou Piazzeta provázeli několik dnů studenti a studentky DAMU z tvůrčí skupiny 8 lidí. Na piazzetě před Národním divadlem, respektive na náměstí Václava Havla, měli stanoviště, zájemcům ukazovali vzácný endemit, tedy organismus, který vznikl a je rozšířen jen v určitém omezeném území a nikde jinde se nevyskytuje. Na piazzetě to byly lišejníky a plísně.
Světlo světa spatřil 1. července 1923 Nejdku u Karlových Varů. Maturoval na smíchovském reálném gymnáziu na Zatlance. V letech 1942 až 1947 (s přerušením činnosti Konzervatoře ke konci okupace) absolvoval dramatické oddělení pražské konzervatoře. V letech 1947 až 1949 byl členem Realistického divadla (později Zdeňka Nejedlého), v letech 1949 – 1951 Divadla státního filmu (hrálo se U Nováků ve Vodičkově ulici, soubor následně působil v divadle v Karlíně. Od roku 1954 byl členem činohry Národního divadla v Praze.
V Praze se v době od 1. do 6. července uskuteční XVI. všesokolský slet, který nabídne nejen programy hromadných cvičení, ale i řadu dalších sportovních a kulturních akcí.
Výstava s názvem Praha 1848 – 1918, kterou pořádá Muzeum hlavního města Prahy ve své hlavní budově na Florenci, představuje ve dvou sálech významné okamžiky zejména druhé poloviny 19. století a počátku 20. století, kdy v Praze došlo k dramatickým událostem, jež stály za proměnou provinčního města v moderní metropoli.
Člen souboru Národního divadla Martin Pechlát se k herectví dostal oklikou. Vystudoval Střední průmyslovou školu strojnickou, pracoval jako zvukař v České televizi a až později se přihlásil na pražskou Divadelní akademii múzických umění, kde absolvoval katedru alternativního a loutkového divadla pod vedením Miroslava Krobota. Ještě během studia hostoval v Dejvickém divadle a v Klicperově divadle v Hradci Králové, kam po absolutoriu nastoupil do angažmá. Později působil v Divadle Komedie. V současné době je členem činohry Národního divadla v Praze a hostuje na dalších divadelních scénách. Kromě divadla se často objevuje ve filmech i na televizních obrazovkách. Například ho můžete vidět v novém českém filmu Pepa.