Na jaře roku 1987 se Praha chystala na příjezd sovětského potentáta Michaila Gorbačova. Příslušníci Veřejné bezpečnosti byli od rána do večera na nohou a zaměřovali se především na osamělá zavazadla, která by mohla skrývat výbušniny. Díky tomu také zastavili podivného mladíka s kufry, na kterého narazili v nočních hodinách v Poděbradské ulici na Praze 9.
Jako bývalého trestance propuštěného na Havlovu amnestii nechtěli dát Jaroslava Oplištila mezi dospělé pacienty, aby jim tam nekradl věci. Jenže on měl za sebou i tresty za pohlavní zneužívání nezletilých. To ovšem v nemocnici Na Bulovce, kam nastoupil, nevěděli. Proto měl volný přístup mezi dětské pacienty a mohl si z nich vybrat bezbrannou oběť.
Na přelomu tisíciletí vzrušovaly Pražany nálezy rozřezaných částí mužského těla nejdříve ve vinohradských popelnicích a později ve Vltavě. Důvodně podezřelý Ruslan Mamin krátce po vraždě z Prahy odjel a po amnestii pro všechny kyrgyzské vězně zmizel vyšetřovatelům docela. Ti o jeho vině přesto dodnes nepochybují.
Robert Čihák na podzim roku 1986 napadnul dvě mladé dívky z Prahy. Pro jednu z nich, sedmnáctiletou učnici Šárku z hotelu Paříž, dopadlo bohužel jejich setkání tragicky. Podruhé už měl ale Čihák smůlu a jeho oběť naopak pořádné štěstí. Jeho tvář podobná čertíkovi Bertíkovi, stejně jako ruka, kterou si při útoku sám poranil, k němu nakonec dovedly kroky kriminalistů.
V 90. letech Ivana Jonáka považovali za bosse pražského podsvětí. V jeho Discolandu Sylvie se scházeli politici, zločinci i celebrity, on sám jezdíval po Staroměstském náměstí v cadillacu plném nahých žen a nechával se fotit zasypaný bankovkami. Pak šel ale za objednávku vraždy své manželky Ludviky na osmnáct let do vězení a necelé dva roky po propuštění zemřel v chudobě a osamění.
Před vraždou si dal 20 piv a po ní dalších 15. Mezitím paličkou na maso ubil tchýni, pobodal své děti a chystal se zabít i svou ženu, aby se jí pomstil za nevěru. Labilní a agresivní psychopat Jan Tvrdík po svém hrůzném činu žádnou lítost nepociťoval a dva roky po něm skončil na pankráckém popravišti.
Jeden z mediálně nejsledovanějších případů české kriminalistiky ukončil až nález ostatků hledané dívky ze 16. března 2011. Našlo se nedaleko místa, kde byla viděna naposledy a které bylo předtím již několikrát neúspěšně prohledáno. Do pátrání po Aničce, která zmizela v polovině října 2010, se zapojila široká veřejnost včetně nejrůznějších senzibilů a psychotroniků. Mimo běžných policistů po ní pátrali také hasiči, jeskyňáři nebo potápěči. Jenže dlouho bez úspěchu.
V 70. letech řádil po Praze násilník a vrah zaměřující se na staré a bezbranné důchodkyně, které přepadával v jejich bytech. Brutálně je znásilňoval, dvě z nich zavraždil a nakonec u nich ještě ukradl, na co přišel. Kriminalisté byli dlouho bezradní. Františka Hrnčiříka zradila až rukavice, která se mu při činu vyhrnula, a jím zanechané otisky dlaně vedly vyšetřovatele už najisto.
Zabíjel po celém tehdejším Československu a k jeho dopadení vedla až poslední vražda v pražském Motole. Několikrát se k ní dokonce ve své oblíbené hospodě přiznal, ale nikdo ho nebral vážně. Díky vychloubání se mu ale nakonec dostali kriminalisté na stopu. Jeho psychicky nemocný kamarád, který se následně k vraždě přiznal, byl totiž v době vraždy prokazatelně za mřížemi. O činu přitom věděl podrobnosti, které znali jen vyšetřovatelé a vrah.