Před několika dny jsme v článku o malíři Bedřichu Havránkovi psali: „Česká krajina v době Havránkových studií byla na rozcestí mezí ideálním komponováním a reálním popisem.“ Stačí jen vyměnit jméno Havránek za Ullik a věc také sedí. Jestliže se ale Havránek vydal cestou reality, dnešní malíř – jubilant zcela podlehl romantismu.
Český sochař a pedagog Tomáš Seidan se narodil 6. září 1830 na Starém Městě pražském na Anenském náměstí 301/1 v rodině rytce Antonína Seidana (1779 – 1839).
Rudolf Březa (*5. dubna 1888 v Podolí u Brna) se vyučil kamenosochařem v závodě Antonína Tomoly v Brně a po dobu čtyř let pracoval pod vedením vídeňského sochaře Lehmanna. Roku 1907 se přihlásil na Uměleckoprůmyslovou školu v Praze, kde studoval u glyptika prof. Josefa Drahoňovského a tři roky ve figurální speciálce prof. Stanislava Suchardy.
„Rabas nemaluje vlastně krajiny. Rabas maluje samá pole. Pravda, česká krajina je typicky udělána ze šachovnice políček a lánů; ale u žádného malíře nejsou meze tak jasně mezemi a pole tak výrazná, s platností přímo katastrální strychy a korci pole jako na plátnech Rabasových.“
Karel Čapek
Jednota umělců výtvarných se představuje v žižkovské Galerii Toyen. Cílem Jednoty je dát prostor všem směrům a všem generacím. Nehledat to, co jednotlivé tvůrce rozděluje, ale naopak stavět na tom, co je spojuje. Výstavu můžete vidět do 31. ledna.
Pražská periferie a všechno co jde s ní, lidové zábavy, hřiště, cirkus, poutě, ale i bída a neštěstí. To byla a jsou plátna Karla Holana. Dnes už se jen těžko orientujeme, kde který obraz vznikal, kupříkladu Motiv z Šárky (viz naše galerie) zůstává pro mne záhadou. To místo, kde vzniklo Předjaří na periferii, které vidíte výše, podařilo se poznat Marcelu Fišerovi, který o tom podal zprávu na serveru Artopos.
Galerie Kooperativy (Pobřežní 21, Praha 8) připravila rozsáhlý průřez tvorbou krajináře Františka Kavána, jde o jeho největší výstavu od roku 1941 – k vidění je do konce září na 141 jeho děl.