Kdo seděl Leonardu da Vincimu jako model snad k nejslavnějšímu obrazu na světě, k olejomalbě „Mona Lisa“, stále s určitostí nevíme. Portrét nyní najdeme v pařížském Louvru. Hovoří se jak o autoportrétu samotného malíře, tak o zpodobnění da Vinciho matky. Jednat se prý ale může také o portrét manželky florentského obchodníka. Je tedy onou ženou právě Lisa del Giocondo?
Ještě horlivěji se diskutuje o tajuplném úsměvu Mony Lisy. Teorií o něm existují snad již tisíce.
Může se jednat o úsměv ženy v těhotenství nebo po porodu? Někteří lékaři dokonce tvrdí, že je to úsměv ženy s ochrnutou tváří nebo dokonce ženy s chybějícími předními zuby…
Obraz „Dámy s hranostajem“, který je nyní součástí sbírek Národního muzea v Krakově, pak prý vznikal „na pokračování“. Až na potřetí získal svoji současnou, definitivní podobu tak, jak ji známe dnes. Proč Leonardo obraz opravoval, není dodnes známo. Stejně tak není zcela jasné, z jakého důvodu byl za zvíře v náručí dámy zvolen právě hranostaj. Podle názoru zoologů se však nakonec může jednat spíše o bílou fretku, neboť bílého hranostaje bychom v tehdejší Itálii hledali marně…
Snad nejvíce záhad a tajemství však v sobě skrývá nástěnná malba „Poslední večeře“, která se nachází v refektáři dominikánského kláštera u milánského kostela Santa Maria delle Grazie. Nejdiskutovanější nejasností celého výjevu je postava napravo od Ježíše. Podle názoru církevních představitelů se jedná o apoštola Jana, avšak mnoho vědců je toho mínění, že onou postavou je Máří Magdalena. Astrologové zase v jednotlivých trojicích apoštolů spatřují znamení zvěrokruhu.
Na základě zkoumání italské vědkyně Sabriny Sforz Galitzi nám prý nápis nad Ježíšovou hlavou sděluje datum konce světa, který nastane 21. března 4006, kdy má lidstvo zahubit potopa…
Teorií a hypotéz máme ohledně da Vinciho obrazů tedy opravdu mnoho. Dobereme se vůbec někdy s určitostí skutečně těch pravdivých?
