Hurá do školy!
I v roce 1938 se v časopisech začaly objevovat inzeráty upozorňující na to, že se blíží nový školní rok. A že třeba vybavit děti nejvhodnějším oblečením a botami.
Legendární veletrhy
Pražské vzorkové veletrhy se konaly každoročně v letech 1920-1942 a 1945-1951 na pražském výstavišti pravidelně na jaře a na podzim. Určeny byly přednostně pro velkoobchodní jednání a uzavírání obchodů podle vystavených vzorků – proto vzorkové. Cílem bylo propagovat československé výrobky. Zájem projevovali obchodníci z celého světa a vysoká byla také účast veřejnosti, nejen z Prahy, ale z celé republiky přijížděly statisíce návštěvníků. Jednalo se vždy o tak význačnou událost, že k ní Československá pošta vydávala obálky prvního dne a filatelistické aršíky. Hledanou antikvitou jsou plakáty z těchto výstav, které dnes mají na aukcích vyvolávací cenu 6000 – 12 000 Kč. Na Pražské vzorkové veletrhy navázaly veletrhy v Brně, na jaře veletrh spotřebního zboží a na podzim strojírenských. Ten letošní bude už šedesátý.
Nové auto by se také hodilo!
V inzerci tehdy stejně jako dnes najdeme reklamy na auta Praga a Tatra a na motocykly Jawa. Nejlevnější auto Walter (obsah motoru 995cm3, výkon 22 koní) stálo 25 500 Kč. To tehdy byl až 50-ti násobek dělnické mzdy. Učitel v té době mohl počítat s platem 1100 Kč a ministr s 9000 Kč. Jedno pivo tehdy stálo 1,30 Kč, kilo salámu 10 Kč a třeba hodinky 240 Kč. Podstatně luxusnější vůz Regent Cabriolet (šestiválec o obsahu motoru 3,25 litru, výkon 80 koní) vyšel na 95 000 Kč. To však stále nebyl vrchol luxusu. V roce 1926 zaplatil Pražský hrad za „prezidentskou limuzínu“ Škoda Hispano-Suiza 25/100 HP (šestiválec s objemem motorů 6,6 litru, výkon až 133 koňských sil) 280 000 Kč a filmová hvězda Lída Baarová v té době oblékala norkový kožich za 180 000 Kč. Za to už bylo možné koupit v Praze vilu.
Pokrok šel stále kupředu. Anglický závodník Malcolm Campbell se specializoval na rychlostní rekordy dosažené se specificky upravenými aerodynamickými auty a ve Švýcarsku se na podzim 1938 pokusil o rychlostní rekord se svým motorovým člunem.
Módní trendy
I na podzim 1938 je udávali tehdejší giganti. V obuvi to byla firma Baťa. Nakoupit v jejích prodejnách můžete dodnes, i když postavení monopolního či alespoň předního výrobce už dávno ztratila. Pro konfekci se chodilo k Neherovi, oděvnímu koncernu srovnatelnému s Baťou. Narozdíl od něj však po válce tato firma zcela zanikla a její jméno dnes něco řekne už jen málokomu.
Mezinárodní situace
Stejně jako dnes a i všechny roky předtím se v Evropě harašilo (ovšem v původním významu šramotit, chrastit, řinčet) zbraněmi a „ukazovaly se svaly“. V roce 1938 Čína již druhým rokem bojovala proti japonskému agresorovi na svém území. Tyto boje skončily až s koncem druhé světové války a ztráty čínského civilního obyvatelstva činily 17 až 22 milionů. Někteří historici považují tuto Druhou čínsko-japonskou válku (1937-1945) za začátek druhé světové války. V Německu, Itálii, Francii, Sovětském svazu, ale i u nás, se tento rok konala vojenská cvičení (dříve manévry).
Sportovní slavnosti
V Sovětském svazu se konaly Sportovní slavnosti mládeže, samozřejmě za masové účasti mladých lidí (stejně jako u nás bývaly spartakiády) s cílem zvýšit tělesnou zdatnost mladé generace, aby byla připravena bránit svou vlast v případné válce.
Výbušná situace na Blízkém východě (bývalá Palestina)
Rok 1938 si se současnou situací na Blízkém východě nijak nezadá. V letech 1936-1939 vypuklo v Palestině Arabské povstání namířené proti Židům a britské nadvládě. Vyžádalo si na arabské straně 357 mrtvých, u Britů to bylo 33 mrtvých, Židé měli 187 mrtvých a 669 zraněných. 30 000 Židů muselo opustit své domovy a uprchnout. Palestinští Arabové byli za povstání podporováni nacistickým Německem a fašistickou Itálií.
Z humoristických stránek novin a časopisů u nás již dávno zmizely politické vtipy. Tehdy se lidé smáli jen lidské malosti a pošetilosti, která je ovšem zřejmě nesmrtelná
Poslední den dovolené či prázdnin vnímali lidé naprosto stejně jako my – s lítostí. A články na toto téma zachraňovaly konec „okurkové sezony“ tehdy stejně jako dnes.
