Landštejn vás nepřiláká svou siluetou z dálky, musíte o něm vědět a nesmí vás svézt z cesty jiné zajímavé lokality. Pokud však dorazíte až pod hradby, nebudete litovat!
Hrad, plnil ve středověku obrannou a vojenskou úlohu, čemuž odpovídá strohá a ryze účelová architektura. Složitější architektonické prvky se uplatnily pouze v hradní kapli sv. Jiří, poprvé zmíněné roku 1495.
Po přestavbě v 1. polovině 16. století, kdy Landštejn patřil rodu Krajířů z Krajku, se hrad změnil ve výstavnou renesanční rezidenci. Jeho zkázu však nezavinila cizí vojska. V 60. letech 17. století uhodil do jedné z věží blesk a srazil její nároží. Tragédie se opakovala v roce 1771, ale tehdy s katastrofálními následky: hrad vyhořel a zůstal už navždy opuštěn.
Landštejn si můžete prohlédnout sami bez průvodce – a nemyslete si, není to obyčejná zřícenina. Dochovala se hlavní věž, která je vysoká 36 metrů. Když si dáte tu námahu a vyšplháte 150 schodů, přehlédnete z jejího vrcholku obrovský kus České Kanady.
Nevynechejte ani malou archeologickou expozici ve vstupní bráně, kde můžete vidět nejzajímavější předměty nalezené v hradním areálu. Prozrazují leccos o vysoké kulturní a životní úrovni majitelů Landštejna. Uvidíte tu třeba pozdně gotickou plastiku panenky s měšcem, sluneční kapesní hodinky z roku 1534, knižní kování, gotické kachle i olověnou zátku od lékovky na dryák neboli všelék, pocházející podle znaku z dodnes existující benátské lékárny.
Víte, že…
… i na Landštejně se můžete setkat s Bílou paní? Možná jde o dceru Viléma z Landštejna, kterou její tatínek nechal zaživa zazdít v hradním sklepení. Osud byl ovšem spravedlivý, v noci bloudí po hradbách Landštejna oba dva.
… právě tady loupil na přelomu 18. a 19. století se svými kumpány Johann Georg Grasel? Narodil se 4. dubna 1790 v Nových Syrovicích v rodině pohodného z Bítova. V oblasti České Kanady a sousedního rakouského Waldviertelu údajně spáchal 205 zločinů, přičemž první loupež měl na triku už v devíti letech! Když mu bylo šestnáct, vydaly na něj rakouské úřady zatykač, v němž stálo, že je to „nejvýš nebezpečný loupežný mordýř, velmi silný a obratný, rozpráví německy i česky a jeho obcování mezi cizími lidmi jest veselé“. Rostl pro šibenici a také na ní skončil – v listopadu 1815 byl zatčen, uvězněn a 31. ledna 1818 oběšen.
Odvážného chlapíka, který v češtině zanechal půvabný výraz pro syčáky a lumpy, dnes připomínají Graselovy stezky. Vedou po obou stranách česko-rakouské hranice a při putování objevíte Graselovu sluj či vodní pilu v Penikově. Zavítáte-li sem v parném létě, můžete výlet završit koupáním ve Velkém Troubném – „nebeském rybníku“ bez přítoků, který napájejí pouze dešťové srážky.
