Kariéra lupiče
Jan Jiří Grasel se narodil 4. dubna 1790 v Nových Syrovicích u Moravských Budějovic. Pocházel z opovrhované rodiny rasů, která spolu s katovským řemeslem představovala spodinu tehdejší společnosti. Museli bydlet mimo město a jejich život byl sešněrován spoustou zákazů a omezení. Není divu, že mnozí z těchto „vyvrhelů“ končili mezi zločinci. A takový byl i osud Grasela, který ani nechodil do škol a nikdy se nenaučil číst a psát. První krádeže prováděl už jako malý chlapec a v době dospívání se lupičstvím – běžně chodil do akcí se svým otcem – už živil.
Brzy se však osamostatnil a místo jídla začal krást hlavně peníze. Vydělával i několik set zlatých (a že to byly obrovské peníze) za měsíc. Ale stejně tolik utrácel. Měl nespočet milenek, které obdarovával velkorysými dary. Avšak nezapomínal ani na četné kumpány a často hostil třeba celou hospodu po několik dní. Během několika let se stal nejznámějším zločincem rakousko-moravského pomezí. Vedl celou bandu, využíval desítek překupníků a také poprvé zabil. Byl na vrcholu slávy, což slovy úřadů znamená 70 evidovaných zločinů a jedna vražda navrch.
Loupežník vojákem
Tehdy začal mít strach, a aby na čas zmizel z očí četníků, nechal se v Praze pod falešným jménem (tentokrát Eigner, ale používal i jména Haller, Kohl nebo Niklo) naverbovat do armády. Dlouho v ní však nevydržel – zběhl už po třech měsících a hned se vrátil k loupežnickému řemeslu. Z jedné zámecké pokladny odnesl přes dva tisíce zlatých. Tím došla trpělivost vídeňskému policejnímu řediteli, který okamžitě vypsal na jeho dopadení velmi vysokou odměnu – čtyři tisíce zlatých. A to rozhodlo.
Geniální lest
Chudý Žid David Mayer, který se živil i jako tajný policejní agent v Brně, v tom spatřil skvělou cestu ke zbohatnutí, a tak vymyslel důmyslný plán. Nechal zavřít svou známou do cely ke Graselově milence a pak oběma ženám „zařídil“ útěk z věznice. Tímto způsobem se dostal až ke Graselovi, aniž by vzbudil jeho podezření. Mayer pak Grasela vylákal do hospody, kde mu do kávy přimíchal dávku opiátů. Omámeného zločince s pomocí několika sedláků spoutal a vydal do rukou příchozí policie. Vedle kulaté odměny vyinkasoval od policie dalších dva a půl tisíce zlatých za své výdaje a nadto povolení k výčepu piva v jihočeských Slavonicích.
Oprátka pro „grázla“
To Grasel se svou bandou dopadl o poznání hůře. Policie zadržela na sedmdesát zločincových kompliců a spolupachatelů, včetně Grasela staršího, který byl odsouzen na doživotí. Ostatní vyfasovali jen menší tresty, kromě dvou Graselových druhů, jež čekal stejný osud jako jejich vůdce. Soudní proces trval téměř tři roky. Protože Grasel zběhl z armády, soudil ho vojenský tribunál, který mu dokázal přes dvě stě zločinů a dvě vraždy. Verdikt byl jasný – trest smrti oběšením. Šibenici postavili na prostorném náměstí u vídeňských kasáren 31. ledna 1818. Grasel byl klidný. Jen těsně předtím, než mu navlékli oprátku, prohlásil: „Ježíši, to je lidí…“
Legendy o Graselovi
Poměrně brzy po Graselově smrti se začala rodit rozsáhlá legenda o jeho loupežnickém životě. V Rakousku je díky mnoha románům, písním a lidovým pověstem dokonce znám jako šlechetný loupežník, který bohatým bral a chudým dával. Podobné pověsti byly tradovány též na jižní Moravě, a v jižních Čechách, ale převážně mezi německým obyvatelstvem.
V českém jazykovém prostředí byla jeho pověst zpočátku spíše opačná. Právě proto se v češtině jméno Grasel (v počeštěném tvaru „grázl“) používá jako nadávka k označení člověka jako lumpa, lotra, zloděje, násilníka, hrubiána či dokonce vraha.
Graselova idealizace pro turistiku
Nejpozději po druhé světové válce se však postupně začal stávat populárním i v českém jazykovém prostředí. Po Graselovi byly pojmenovány některé terénní útvary a přírodní lokality. Na začátku 21. století pak Graselova idealizace vedla v severním Rakousku, na jihozápadní Moravě a také v oblasti Česká Kanada k vybudování několika turistických stezek. Z čistě propagačních důvodů byly nazvány „Graselova stezka“. Stezky jsou vyznačeny v místech, kde legendární lupič pobýval nebo loupil se svou bandou.
Loupežník Grasel ve filmu
V roce 1985 natočil režisér Hynek Bočan hvězdně obsazený seriál Slavné historky zbojnické. Třetí epizoda pojednává právě o životě Jana Jiřího Grasela, kterého zde ztvárnil Ivan Vyskočil.
